| Osorkon II. | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usermaatra Setepenamón | ||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
| Doba vlády | 872–842 př. n. l.[1] | |||||||||||||||
| Rodné jméno |
| |||||||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||||
| Kanajt Merymaat sejaisurarenesutauy | ||||||||||||||||
| Manželky | Karomama, Istemchabit | |||||||||||||||
| Potomci | Sheshonq, Nimlot III., Hernacht, Tekelton II.[2] | |||||||||||||||
| Otec | Tekelot I. | |||||||||||||||
| Matka | Kapes[3] | |||||||||||||||
| Hrobka | Tanis (NTR 1) | |||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | ||||||||||||||||
Osorkon II. Usermaatra Setepenamón byl pátým egyptským faraonem22. dynastie v obdobíTřetí přechodné doby , kdy byl Egypt rozdělen na dvě relativně samostatné části.Horní Egypt ovládali kněží vThébách aDolní Egypt, kde si vládce přisvojoval tradiční titul faraona. Sídlo Osorkona II. bylo vBubastis, ve východní části nilské delty. Vládl přibližně v letech 872–842 př. n. l.[1]
.jpg)
Trůnu se ujal po otci Takelotovi I. Asi ve čtvrtém roce vlády se stal vládcem Horního Egypta velekněz Amona Herisies v Karnaku ( syn Šešonka II.) jeho bratranec a prohlásil se faraonem.[2]Vzájemné vztahy se vyostřily. Teprve po smrti Hersiese (~860 př. n. l.) Osorkon II. upevnil svou pozici. Účelově za nástupce velekněze Herisese jmenoval veleknězem Amona svého syna Nimlota a dalšího syna Šešonka veleknězem bohaPtaha vMemfis. Tím sjednotil vládu nad celým Egyptem.
Egypt uplatňoval svůj mocenský zájem do zemí zasahujících Palestinu aSýrii a v době vlády Osorkona II. (ovšem i jeho následníků) se střetával s narůstajícím vzestupem Asyrie a její expanse do jižních zemí. K většímu vojenskému boji došlo ~853 př. n. l. u města Karkery[p 1]. Egyptské vojsko a další spojenečtí králové zLevanty postup Asyřanů, vedenýchSalmanassarrem III., zastavily.[1]. Bylo ovšem obvyklé, že si obě strany, ve svém pojetí výsledku bitvy, vítězství připsaly na svou stranu. Významný vliv Asyřanů v Egyptě se prosadil až ve23. dynastii.[2]
Nejvýznamnější stavbou Osorkon II. byl chrám kočičí bohyniBastet v Bubastis, kde nechal vystavět monumentální síň z červenéžuly, vyzdobenou reliefními scénami sebe a své manželky Karomamy, k příležitosti jubilea svátkuHeb-sed v 22. roce své vlády.[4] Jeho další stavby se nacházejí v Memfis,Tanis,Thébách a také v Leontopolis. Votivní nápisy Osorkona II. se zachovaly na různých místech v Egyptě. U druhého pylonu chrámu vKarnaku je obelisk, na němž je nápis, že v 15. roce vlády Osorkona II. došlo kZatmění Měsíce.
Hrobku Osorkona II. v Tanisu (NRT I) otevřel P. Montet v roce 1939[5]. Kromě sarkofágu z masivní žuly a víkem z recyklované sochy z Ramessovského období20. dynastie a několika fragmentů z kanopický nádob, se nic víc nenalezlo. Hrobka byla vyloupena.
Obrázky, zvuky či videa k tématuOsorkon II. na Wikimedia Commons| Faraoni 3. přechodného období | ||
|---|---|---|
| 21. dynastie (1069–945 př. n. l.) |  | |
| 22. dynastie (945–720 př. n. l.) | ||
| 23. dynastie (837–728 př. n. l.) | ||
| 24. dynastie (732–720 př. n. l.) | ||
| 25. dynastie (747–656 př. n. l.) | ||
| Předchůdce: Takelot I. |  | Egyptský král 872–842 př. n. l. | | Nástupce: Harsieset |
