Tui zpěvný (Prosthemadera novaeseelandiae), Buller, W. L., Historie ptáků Nového Zélenadu, 1873
Ornitologie (z řeckých slovornis – pták alogos – věda) je zoologickávěda zabývající se studiemptáků a jejich životem. Odborníci zabývající se ornitologií se nazývají ornitologové.[1]
Belonovo porovnání lidské a ptačí kostry v jeho knizeBook of Birds, 1555Obálka knihyOrnitologie odUlisse Aldrovandiho, 1599
V historii ornitologie se odráží trendy v historiibiologie. Zahrnují přechod od pouhého popisu ptáků k identifikaci vzorců a pochopení procesů s vytvářenímmodelů.
Člověk pozoroval ptáky od pradávna a kamenné kresby v jeskynních jsou jedny z nejstarších záznamů dokazujících zájem o ptactvo. Ptáci byli důležití také jako zdroj potravin. Ve vykopávkách osady z rané doby kamenné bylo objeveno až 80 druhůkostí ptáků.[2]
Kultury po celém světě mají bohatou slovní zásobu vztahující se k popisu ptáků.[3] Tradiční ptačí jména jsou často založena na podrobné znalosti jejich chování, mnoho jmen je zvukomalebných a jsou stále používána.[4] Znalost tradic je i nadále důležitá, zejména v důsledku jejich významu v ochraně životního prostředí.[5] Většina těchto informací prošla ústní tradicí (viz ethno-ornitologie).[6][7] Lov ptáků rovněž vyžadoval značné znalosti jejich zvyků. Chov drůbeže a sokolnictví se praktikuje od pradávna v mnoha částech světa. Umělé líhnutí drůbeže bylo praktikováno v Číně (246 př. n. l.) aEgyptě (nejméně 400 př. n. l.).[8] Egypťané také ukázali velkou znalost ptáků využíváním ptačíchsymbolů vhieroglyfech, z nichž mnohé, ač stylizované, jsou stále rozpoznatelné.
Některé z prvních písemných záznamů poskytují cenné informace o minulosti rozdělení druhů. NapříkladXenofónovy záznamy o výskytupštrosa v Asýrii (Anabasis, i. 5) ukázaly, že jeho vyhynulého druha našli archeologové v Africe, kde se konaly pštrosí závody.Vedas (1500–800 př. n. l.) se poprvé zmínil ohnízdním parazitismu ukukačky koel (Eudynamys scolopacea).[9] V prastarém umění Číny, Japonska, Persie a Indie se vyskytuje velké množství ilustrací ptáků, kteří jsou zpodobněni s velkou přesností. Tento směr se později vyvinul i v dalších částech světa.
Aristoteles roku 350 př. n. l. ve svém díleHistoria Animalium[10] popsal, jakou mají ptáci životnost, jakmigrují, pelichá jim peří a kladouvejce. Dopustil se však některých omylů, jako například ževlaštovkyhibernují. Zároveň však poznamenává, že jeřábi cestují ze stepí na Scythii do bažin u prameneNilu.
Myšlenka, že vlaštovka hibernuje, přetrvala v odborných kruzích až do roku 1878, kdyElliott Coues stejně jako 182 tehdejších publikací uváděl, že proti zimnímu spánku vlaštovek nejsou žádné důkazy a ani to není v rozporu se známou teorií.[11][12] Podobné mylné představy existovaly pokud jde o chov husybernešky. Jejichhnízda nebyla vidět a tak lidé snadno uvěřili, že berneška vznikla tím, že vyrostla transformací zmušlePollicipes cornucopia. Myšlenka, která převládala celé 11. století, byla vyvrácena biskupem Geraldem z Walesu (celým jménemGiraldus Cambrensis) v jeho díleTopographia Hiberniae (1187).[13]
Počátkysokolnictví spadají doMezopotámie a nejstarší záznam pochází z dob panováníSargona II. (722–705 př. n. l.). Sokolnictví přinesli do Evropy až po roce 400 z východu po invazíHunové aAlané.Fridrich II. Štaufský (1194–1250) se naučil sokolnictví od Arabů v průběhu války v regionu a získal arabskou Moamynovu monografii o sokolnictví. Přeložil tuto knihu do latiny a prováděl pokusy s ptáky ve svém zvěřinci. Zakrýval supům oči a posouval jim potravu, aby na závěr zjistil, že ptáci hledají potravu očima, a ne čichem. Vyvinul metody chovu a tréninku sokolů. Tato studie, na které pracoval téměř 30 let byla zveřejněna roku 1240 jakoDe Arte Venandi cum Avibus (Umění lovu s ptáky) a je považována za jednu z prvních studií o chovu ptáků.[14]
Volně žijící ptáci mají vliv na mnoho lidských činností a zároveň jsou důležitým zdrojem vajec, masa, peří a dalších produktů. Aplikovaná a ekonomická ornitologie mají za cíl snížit škodlivé účinky ptáků a zvýšit zisky z prospěšných druhů.
Snovač rudozobý je hlavní zemědělský škůdce v některých částech Afriky.
Role některých druhů ptáků jako škůdce je dobře známá především vzemědělství.[15][16] Ptáci, kteří se živí zrním, jako jesnovač rudozobý v Africe, patří nejpočetnějsí ptáky na světě ve společném shánění potravy a jejich hejna mohou způsobit devastaci úrody obilí.[15][16]
Mnoho hmyzožravých ptáků je pro zemědělství velmi užitečných. Řada historických studií o přínosu nebo škodách způsobených ptáky na polích byly provedeny analýzou obsahu žaludku a pozorováním jejich chování při krmení.[17] Moderní studie zaměřené na regulaci ptáků v zemědělství využívá širokou škálu principů z ekologie.[18] Intenzivní "aquakultura" přinesla konflikt mezi člověkem a ptáky, kteří se rybami živí, jako jsou napříkladkormoráni.[19]
Velká hejna holubů a špačků ve velkých městech jsou často považována za obtěžující a techniky, pro snížení jejich populace nebo jejich dopady se neustále inovovují.[20][21] Ptáci jsou významní také v lékařství, kde mají význam jako přenašeči lidských onemocnění jako je například japonská Encefalitida,západonilská horečka aH5N1.[22][23]
Obzvláště velký význam mají škody, které napáchají ptáci v letectví, vzhledem k fatálním důsledkům a způsobeným ekonomickým ztrátám. Bylo odhadnuto, že leteckému průmyslu na celém světě každý rok vznikají škody ve výši 1,2 miliardy amerických dolarů.[24]
Mnoho druhů ptáků přivedl člověk svou činností na pokraj vyhubení. Boj o zachování ptactva vyžaduje specializované znalosti v biologii a ekologii. Ornitologové přispívají k zachování ptactva studiem volně žijících druhů a určují hlavní hrozby a způsoby, jak zvýšit přežití druhu.[25] Kriticky ohrožený druh, jako je napříkladkondor kalifornský musely být odchyceny a chováni v zajetí. Tato opatření mohou vést k opětnému vysazení těchto druhů do volné přírody.[26]
Stěhovaví ptáci mají obdivuhodnou orientaci, která je stále záhadou pro ornitology.Rupert Sheldrake popsal experimenty s poštovními holubicemi: zavazoval jim oči, vyoperovával jim různé orgány, dezorientoval vcentrifuze, odvážel je na vzdálená místa, přemísťoval jejich domácí holubníky o stovky kilometrů jinam, ale holubice do nich vždy bezpečně trefily.[27]
Významným českým ornitologem azoologem bylJiří Janda (1865–1938), zakladatelpražské zoologické zahrady. Dalším významným ornitologem bylprofesorZdeněk Veselovský (1928–2006), který dlouhou dobu Zoo Praha vedl a shromáždil v ní unikátní sbírkuhrabavých ptáků. Byl zakladatelem českéetologie a autorem mnoha odborných článků a populárně-naučných monografií z oblasti zoologie a etologie. Byl žákem nositeleNobelovy ceny a zakladatele etologieKonrada Lorenze.
Coenraad Jacob Temminck (1778–1858) byl holandský aristokrat a zoolog. Jeho díloManuel d'ornithologie, ou Tableau systematique des oiseaux qui se trouvent en Europe (1815) bylo standardem pro Evropu na mnoho let. Zdědil velkou sbírku ptactva po otci.
↑Nadel, K. D., Ehud Weiss, Orit Simchoni, Alexander Tsatskin, Avinoam Danin, and Mordechai. Stone Age hut in Israel yields world's oldest evidence of bedding.Proc. Nat. Acad. Sci.. 2004, roč. 101, čís. 17, s. 6821–6826.Dostupné online [PDF].doi:10.1073/pnas.0308557101.PMID15090648.
↑Hawaiian bird names [online]. [cit. 2008-06-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-04.
↑Gill, Frank & M. Wright.Birds of the world: Recommended English Names. [s.l.]: Princeton University Press, 2006.Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-20.Archivováno 20. 10. 2008 naWayback Machine.
↑Mahawar, M. M. & D. P. Jaroli. Traditional knowledge on zootherapeutic uses by the Saharia tribe of Rajasthan, India.Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine. 2007, roč. 3, s. 25.Dostupné online.doi:10.1186/1746-4269-3-25.
↑Shapiro, M.Native bird names [online]. Richmond Audubon Society [cit. 2007-12-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-16.
↑Hohn, E.O. Mammal and bird names in the Indian languages of the Lake Athabasca area.Arctic. 1973, roč. 26, s. 163–171.Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-09.
↑Funk, E. M. & M. R. Irwin.Hatching Operation and Management. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1955.Dostupné online.
↑Ali, S.Bird study in India : its history and its importance. [s.l.]: ICCR, New Delhi. Azad Memorial Lectures, 1979.
↑Lincoln, Frederick C., Steven R. Peterson, and John L. Zimmerman.Migration of birds. [s.l.]: U.S. Department of the Interior, U.S. Fish and Wildlife Service, Washington, D.C. Circular 16. Jamestown, ND: Northern Prairie Wildlife Research Center Online., 1998.Dostupné v archivu pořízeném dne 18-05-2007.
↑Allen, JA. Biographical memoir of Elliott Coues.National Academy of Sciences: Biographical Memoirs. 1909, roč. 6, s. 395–446.Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-07.
↑Payne, S. The Myth of the Barnacle Goose.Int. J. Psycho-Anal.. 1929, roč. 10, s. 218–227.
↑Egerton, F. A History of the Ecological Sciences, Part 8: Fredrick II of Hohenstaufen: Amateur Avian Ecologist and Behaviorist.Bulletin of the Ecological Society of America. 2003, roč. 84, čís. 1, s. 40–44.Dostupné online [PDF].doi:10.1890/0012-9623(2003)84[40:AHOTES]2.0.CO;2.
↑abClive C.H. Elliott. Bird population explosions in agroecosystems — the quelea,Quelea quelea, case history.Acta Zoologica Sinica. 2006, roč. 52, s. 554–560.Dostupné online.[nedostupný zdroj]
↑abJaegar, Michael & William A. Erickson. Levels of bird damage to Sorghum in the Awash basin of Ethiopia and the effects of the control of Quelea nesting colonies.Proceedings of the 9th Vertebrate Pest conference. 1980.Dostupné online.
↑Kalmbach, E. R. Field observation in economic ornithology.The Wilson Bulletin. 1934, roč. 46, čís. 2, s. 73–90.Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-16.Archivováno 16. 12. 2008 naWayback Machine.
↑Glahn, James F.; Kristin E. Brugger. The Impact of Double-Crested Cormorants on the Mississippi Delta Catfish Industry: A Bioenergetics Model.Colonial Waterbirds. 1995, roč. 18, čís. 1, s. 168–175.doi:10.2307/1521537.
↑Geis, Aelred D.Effect of building design and quality on nuisance bird problems. Proceedings of the 7th Vertebrate Pest Conference. [s.l.]: [s.n.], 1976.Dostupné online.
↑Belant, Jerrold L., Paul P. Woronecki, Richard A. Dolbeer & Thomas W. Seamans. Ineffectiveness of Five Commercial Deterrents for Nesting Starlings.Wildlife Society Bulletin. 1998, roč. 26, čís. 2, s. 264–268.
↑Reed, K. D., Jennifer K. Meece, James S. Henkel & Sanjay K. Shukla. Birds, Migration and Emerging Zoonoses: West Nile Virus, Lyme Disease, Influenza A and Enteropathogens.Clin. Med. Res.. 2003, roč. 1, čís. 1, s. 5–12.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-27.PMID15931279.
↑Allan, J., Orosz, A. The Costs of Birdstrikes to Commercial Aviation.Proceedings of Birdstrike 2001, Joint Meeting of Birdstrike Committee USA/Canada. Calgary, Alberta. 2001.
↑BirdLife International.Threatened Birds of the World: The official source for birds on the IUCN Red List. [s.l.]: Lynx Edicions, Barcelona, and BirdLife International, Cambridge, UK, 2000.Dostupné online.
↑Whitfort, Harriet L. & Robert J. Young. Trends in the captive breeding of threatened and endangered birds in British zoos, 1988-1997.Zoo Biology. 2004, roč. 23, čís. 1, s. 85–89.doi:10.1002/zoo.10122.
↑ Archivovaná kopie.www.sheldrake.org [online]. [cit. 2009-08-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-28.
KNĚŽOUREK, Karel.Velký atlas ptáků ku Kněžourkovu Velkému přírodopisu ptáků. 4 svazky. Praha: I.L.Kober, 1910-1911.Dostupné online.
KNĚŽOUREK, Karel.Velký přírodopis ptáků se zvláštním zřetelem ku ptactvu zemí českých a rakouských. 2 svazky. Praha: I.L.Kober, 1910-1912.Dostupné online.
JIRSÍK, Josef.Jak poznám ptáky v přírodě: úplný klíč k poznávání všeho u nás hnízdícího k nám se zatoulávajícího ptactva ve volné přírodě. 3. vyd. Praha: Vesmír, 1944. 167 s.
