Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

Souřadnice:48°12′22,47″ s. š.,16°21′55,01″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
     členské státy      partnerské státy pro spolupráci
     členské státy
     partnerské státy pro spolupráci
ZkratkaOBSE
Vznik1995
SídloVídeň,Rakousko
Souřadnice48°12′22,47″ s. š.,16°21′55,01″ v. d.
Generální tajemníkFeridun Sinirlioğlu
OceněníCena Ewalda von Kleist (2015)
Cena cisára Otta
Oficiální webwww.osce.org
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE;anglickyOrganization for Security and Co-operation in Europe,OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformacíKonference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, téžHelsinská konference). OBSE sdružuje převážněevropské státy. Členem je 57 států, kromě států v Evropě a přiStředozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské aUSA sKanadou.

Organizace

[editovat |editovat zdroj]
Zasedání Stálé rady OBSE

Orgány

[editovat |editovat zdroj]
  • Následná schůze: nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné)
  • Summit
  • Ministerská rada
  • Vysoká rada; ekonomické fórum (jednou ročně)
  • Stálá rada
  • Fórum pro bezpečnostní spolupráci

Instituce

[editovat |editovat zdroj]
  • Výkonný předseda: řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; pochází vždy z předsednické země
  • Generální tajemník (sídlo veVídni);Sekretariát (sídlo ve Vídni)
  • Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo veVaršavě)
  • Vysoký komisař pro národnostní menšiny (sídlo vHaagu)
  • OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina,Makedonie,Kosovo,Chorvatsko,Gruzie) s cílem pokoušet se o nastolení demokratických systémů

Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

[editovat |editovat zdroj]

Konference o bezpečnosti a spolupráci (KBSE) v Evropě byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy. Roku 1966 státyVaršavské smlouvy iniciovaly úsilí o svolání KBSE. První ze série jednání byla přípravná konference vHelsinkách v listopadu 1972, které se účastnili diplomatičtí zastupitelé. Následná konference ministrů zahraničních věcí v Helsinkách byla uskutečněna v červenci 1973 a odstartovala vlastní proces jednání, byla stanovena pevná pravidla pro proces KBSE. Od září 1973 do června 1975 následovala konference expertů vŽenevě.

V období do července 1975 probíhala jednání o podoběZávěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími představiteli 33 evropských států, Kanady a USA, čímž skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE.[1]

Závěrečný akt KBSE byl složen z pěti částí:

  • otázky bezpečnosti v Evropě
  • spolupráce v oblasti ekonomiky, vědy a techniky
  • bezpečnost a spolupráce států při Středozemním moři
  • spolupráce v oblasti humanitární ad.
  • pokračování procesu KBSE, vč. dohody o uskutečnění Bělehradské schůzky účastníků KBSE v roce 1977

Proces KBSE pokračoval následnými schůzkami vBělehradě (4. října 1977 – 8. března 1978), vMadridu (11. listopadu 1980 – 9. září 1983) a ve Vídni (4. listopadu 1986 – 19. ledna 1989).

Celý systém konferencí KBSE a výsledek procesu jednání znamenal posílení stability v Evropě rozdělené geopoliticky na západní a východní blok, KBSE jako taková znamenala významný mezník ve vývojistudené války, a to nejen v Evropě a ve Středozemním moři. Vliv KBSE zasáhl i do vnitropolitické situace zúčastněných států, vČeskoslovensku byla produktem odezvy KBSE např.Charta 77. V této souvislosti je nutno zmínit (a vyzdvihnout tak jejich význam) množství jednotlivců i nevládních organizací, kteří si vytkli za cíl sledovat dodržování Helsinských dohod v jednotlivých signatářských zemích, nezřídka za cenu vysokých osobních obětí, viz např.Český helsinský výbor.

V souvislosti s kolapsemkomunistických režimů ve státech východního bloku byla patrná potřeba změn i v rámci KBSE. Dne 21. listopadu 1990 byla podepsána pařížská smlouva, která započala s proměnou KBSE, ta byla ukončena dne 1. ledna 1995 transformací KBSE na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Česká republika v OBSE

[editovat |editovat zdroj]

Česká republika je – stejně jako další členské státy – zastoupena v Parlamentním shromáždění OBSE poslanci a senátory Parlamentu ČR. Současným vedoucím české delegace je poslanecJan Bauer (ODS).

Americká Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

[editovat |editovat zdroj]

Známá také jako U.S. Helsinki Commission je nezávislá agentura Federální vlády USA. Jejími členy je devět senátorů, devět členů Sněmovny reprezentantů a po jednom členu z ministerstev Zahraničí, Obrany a Obchodu. Komise sleduje dodržování Helsinských dohod v 57 zemích a dbá o zvyšování mezinárodní bezpečnosti podporou dodržování lidských práv ademokracie a vzájemnou spoluprací v oblasti obchodu, ochrany životního prostředí a vojenské obrany.

Zúčastněné státy OBSE

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Helsinské dohody, vznik Charty 77 aneb Jak se Leonid Brežněv zmýlil - Novinky.www.novinky.cz [online]. 2025-08-01 [cit. 2025-08-05].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Evropa |Politika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Organizace_pro_bezpečnost_a_spolupráci_v_Evropě&oldid=25579092
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp