Oportunismus (zlat.opportunus, příznivý, popř.anglickéhoopportunity, příležitost) je způsob jednání a rozhodování, které se neřídí vlastními zásadami, nýbrž se přizpůsobuje vnějším okolnostem, příležitostem a výhodám z toho kterého rozhodnutí. Protikladem jedoktrinářství,dogmatismus.
Latinské slovoopportunus původně užívali námořníci pro příznivý vítr, který je zanese do přístavu (portus, přístav).Oportunní později znamenalo příhodný, vhodný za daných okolností. Slovo oportunismus vzniklo v rámcipolitické agitace koncem 19. století, zejména ve sporech osocialismus.[1] Do současnosti se jeho význam rozšířil i mimo politiku do jiných oblastí lidského působení (práce a kariéra, podnikání…) jako zaslepené dychtění po lepším místu ve společnosti pouze prostřednictvím příležitosti nehledě na ostatní zásady.
Ve sporech mezi revolučními a reformními socialisty od konce 19. století se slovo oportunismus začalo užívat jakopejorativní označení (nadávka) pro politikusociální demokracie areformních socialistů, kteří chtěli postavení dělníků zlepšovatpostupnými kroky v rámci demokratického uspořádání společnosti, a nikoli celkovou revolucí.[2]
Pozdějšíkomunistickápropaganda rozlišovala tzv.pravicový oportunismus, který hájil systém několika politických stran –politický pluralismus – zejména v politicesociální demokracie, alevicový oportunismus, kterým označovala politiku „ultralevicových frází“ jiných komunistických států než spojencůSovětského svazu, napříkladČLR čiAlbánie, jež sovětský komunismus kritizovaly.[3]
S dalším rozvojem politické agitace se význam slova oportunismus rozšířil, takže může znamenat politiku, která se neřídí pevnými zásadami, mění se podle potřeby a okolností a využívá okamžitých nálad a příležitostí. Oportunista se ve svém rozhodování řídí předevšímprůzkumy veřejného mínění, přizpůsobuje se náladám veřejnosti a sleduje okamžitý úspěch bez ohledu na dlouhodobé důsledky. Přidává se na stranu těch, kdo mají úspěch, a nedbá na to, co voličům sliboval dříve.[4]
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Oportunismus, Sv. 8, str. 764
- M. Petrusek (vyd.),Velký sociologický slovník I. Praha: Karolinum 1996. Heslo Oportunismus, str. 720