| Operace Petr Pan | ||
|---|---|---|
| období:Studená válka | ||
 Kubánské děti čekají na emigraci. | ||
| Trvání | 1960–1962 | |
| Místo |  Kuba | |
| Cíle | Emigrace kubánských dětí z revolučního režimuFidela Castra. Destabilizace režimu Castra. | |
| Výsledek | Celkem 14 000 kubánských dětí bylo posláno do USA. | |
| Strany | ||
| Lídři | ||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | ||
Operace Petr Pan (španělskyOperación Pedro Pan) bylatajná operaceSpojených států amerických z let 1960 až 1962. Cílem operace bylo s pomocípropagandy ahoaxů vyvolat naKubě paniku, která povede k emigraci dětí do USA. Výsledkem bylo, že během dvou let z Kuby emigrovalo 14 tisíc dětí bez doprovodu rodičů.[1] Operace byla součástí snah USA aCIA o svržení režimuFidela Castra (viz takéoperace 40,invaze v zátoce Sviní nebooperace Mongoose). V operaci Petr Pan CIA na Kubě rozšířila poplašnou zprávu, že Castrův režim připravuje zrušit rodinu a bude odnímat děti do společných státních výchovných institucí nazývanýchPatria Potestad.[2] Přípravu takových kroků na Kubě ale nic neprokazuje.
Program se skládal ze dvou hlavních složek: hromadné přepravy kubánských dětí letadly do Miami a programů zřízených pro péči o děti po jejich příjezdu. Oba vedl duchovníBryan O. Walsh zKatolického úřadu pro sociální péči. Operace byla v té době největším exodem nezletilých uprchlíků na západní polokouli. Probíhala tajně z obavy, že by byla vnímána jako politický podnik namířený proti Castrovi.
V lednu 1959 byla dovršenakubánská revoluce vítězstvímFidela Castra. Američané jeho revoluci označovali za vítězství komunistů, nicméně kubánská revoluce byla zprvu nacionální, až kvůli nepřátelství USA Kuba v roce 1960 navázala diplomatické vztahy se SSSR. OvšemKomunistická strana Kuby byla založena až v roce 1965. V roce 1960 Castro z nacionalistických pozic znárodnil kubánské podniky se zahraniční účastí, což vyvolalo první občanskou vlnu emigrace z Kuby do USA. Šlo zejména o příslušníky střední a vyšší třídy, kteří nebyli přímo spojeni s předchozím režimemFulgencia Batisty. Příznivci Batisty emigrovali ihned po vítězství revoluce. Další vlna emigrace následovala po selhání americkéinvaze v zátoce Sviní z roku 1961 a po přihlášení se Castra k učenímarxismu-leninismu. Téhož roku došlo k uzavření soukromých škol na Kubě. Opět emigrovali zejména příslušníci střední a vyšší třídy. Uzavření soukromých škol navíc vyvolalo v těchto třídách paniku o vzdělávání jejich dětí.[3]
Již v roce 1960 Castrova vláda zahájila nové vzdělávací programy pro děti. Zejména byl vyhlášen boj snegramotností, jehož cílem bylo ji během roku zcela vymýtit. Vedle toho se děti ve školách začaly učitbranné povinnosti a ideologicky v nich byla budována zášť k USA.[4] Brzy poté se začaly v různých amerických médiích, například v novináchMiami Herald nebo v časopisuTime, objevovat neověřené zprávy, že Castro chystá zrušit rodinu, odejmout všechny děti a umístit je do státních institucí, kde bude zakázánonáboženství a dojde k jejich komunistickéindoktrinaci.[1] Pirátská rádiová staniceRadio Swan, kterou tajně provozovala CIA z ostrova Swan u Hondurasu, také vysílala zprávy o záměru Castra vyslat všechny kubánské děti na převýchovu do Sovětského svazu. K tvrzením nebyly předkládány žádné důkazy.Dezinformace se ale začaly šířit.[1]
Eisenhowerova administrativa oslovila koncem roku 1960Katolický úřad pro sociální péči, který měl již zkušenosti s imigrací dětí z Maďarska po potlačenípovstání z roku 1956, aby vypracovala program pro emigraci a integraci kubánských dětí.[1] Na Kubě se spojkou stala bývalá první dámaPolita Grau a její bratr Ramón Grau Alsina. K emigraci byly využívány struktury katolické církve. Další zapojenou osobou byl James Baker, ředitel Americké školy v Havaně, který měl na starosti logistiku přepravy a vyřizování víz.[1] Duchovní Bryan O. Walsh měl zase zajišťovat dětským uprchlíkům ubytování v Miami a péči. Na Kubě se do operace zapojilo několik členů odboje, kteří šířili mezi rodiči informaci o možnosti zajištění emigrace dětí.
Koncem roku 1960 prezident Eisenhower uvolnil jeden milion dolarů na humanitární pomoc pro uprchlíky z Kuby. V lednu 1961 docházelo do škol v Miami 6500 kubánských dětí, zatímco v září 1962 již 19 000. Většinu emigrantů tvořily již starší děti.[1]
V lednu 1961 došlo k uzavření americké ambasády na Kubě, nicméně operace pokračovala. Místo víz nyní děti dostávaly doporučující dopis od Walshe, který jim umožňoval vstup do USA. Po příjezdu byly děti odeslány do různých speciálně zřízených lokalit pro uprchlíky. Následně byly předány dopěstounské péče. Děti nebylo možnéadoptovat.
Operaci se dařilo udržet v tajnosti až do února 1962, kdyclevelandské novinyThe Plain Dealer upozornily na problém toulajících se skupin kubánských dětí v zemi. V březnu 1962 novinyMiami Herald napsaly o operaci Petr Pan.[5] Po vypuknutíkaribské krize v říjnu 1962 byly přerušeny všechny letecké linky mezi USA a Kubou a tím také skončil přímý transport dětí.[6] Poslední dětští emigranti byli vysíláni letecky do Španělska, které s Kubou ještě drželo diplomatické vztahy. Následně se přesouvaly také do Mexika, odkud vstupovaly do USA, a to až do roku 1965. V roce 1965 zahájily USA programFreedom Flights (španělskyLos vuelos de la libertad), během kterého do roku 1973 letecky emigrovalo kolem 300 tisíc Kubánců, včetně rodin dětských emigrantů z operace Petr Pan. Takto mělo dojít k návratu až 90 % dětí k jejich rodině.[7]
Ministr spravedlnostiRobert F. Kennedy schválil natočení propagandistického filmu o celé operaci. FilmThe Lost Apple natočil kanadský režisérCliff Solway. Produkován byl státní agenturouUnited States Information Agency.[8][9]
Později se začalo spekulovat, že dětská emigrace byla vyvolána CIA. V devadesátých letech 20. století proběhl soud o odtajnění a zveřejnění vládních dokumentů k operaci Petr Pan. Soud ovšem návrh zamítl s odůvodněním, že „se neprokázalo, že by CIA vyvolala evakuaci kubánských dětí“.[10] Navzdory tomu však několik bývalých agentů CIA přiznalo vytváření a distribuci kopií vykonstruovaného zákonaPatria Potestad, který uváděl, že revoluční vláda se chystá zrušit rodičovská práva.
Z dětí, které během operace emigrovaly do USA, se v některých případech stali úspěšní hudebníci, podnikatelé, ale také politici a diplomaté. Známým případem jeMiguel Bezos, nevlastní otec podnikateleJeffa Bezose.[11] V jiných případech došlo ovšem také k jejich zneužívání ze strany pěstounů. Někteří emigranti nakonec skončili v opozici vůči zahraničním politikám USA běhemstudené války a přidávali se do radikálních organizací.[1]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuOperation Peter Pan na anglické Wikipedii.
