| Operace Ochranné ostří | |||
|---|---|---|---|
| konflikt:Gazsko-izraelský konflikt aIzraelsko-palestinský konflikt | |||
 Železná kopule zneškodňuje palestinskou raketu, 8.7.2014 | |||
| Trvání | 8. července 2014 – 26. srpna 2014 50 dnů | ||
| Místo |  Pásmo GazyIzrael  Izrael: města ve vzdálenosti 90 km od Pásma Gazy včetněAškelonu,Ašdodu,Beerševy,Jeruzaléma aTel Avivu | ||
| Výsledek | Trvalé příměří, obě strany deklarují své vítězství:
| ||
| Strany | |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| 18 údajných proizraelských špionů popravenoHamásem.[7] | |||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |||
Operace Ochranné ostří (hebrejskyמִבְצָע צוּק אֵיתָןMivca' Cuk Ejtan, doslovaOperace Pevná skála,anglickyOperation Protective Edge) byla ofenzivní operaceIzraelských obranných sil (IOS) vůčiPásmu Gazy ovládanému islamistickým hnutímHamás, která byla zahájena 8. července 2014[8] po zostření situace mezi Izraelem a Hamásem.[9] Ukončena byla stažením izraelských jednotek 26. srpna 2014.
Operace začala týden po nalezení tří mrtvých těl unesených a zavražděných izraelských mladíků naZápadním břehu Jordánu, z jejichž vraždy Izrael obvinil dva členy hnutí Hamás[10][11] navzdory tomu, že představitelé hnutí Hamás svou účast popřeli, ale připustili, že se tak mohlo stát bez vědomí politického křídla hnutí.[12] Při následné odvetnéoperaci Bratrův ochránce na potlačení buněk a infrastruktury Hamásu bylo zabito šest palestinských příslušníků Hamásu a dalších 600 osob bylo zatčeno.[13]
Dne 2. července, den po pohřbu unesených mladíků, byl unesen šestnáctiletý palestinský mladíkMuhammad abú Chudajr a byl upálen zaživa.[14] Dne 6. červenceŠabak dopadl šest podezřelých z vraždy ve věku 16–25 let, kteří pocházejí všichni z ortodoxních židovských rodin.[15] Již během Chudajrova pohřbu se maskovaní Palestinci střetli s izraelskými policisty,[16] nepokoje se dále rozrostly do celéhovýchodního Jeruzaléma, na jih Izraele a do mnoha arabských vesnic po celé zemi.[17] Izraelský premiér Netanjahu vraždu palestinského mladíka odsoudil a vrahy označil za"židovské teroristy".[18] Kromě Muhammada abú Chudajra se navíc ve východním Jeruzalémě od 4. července pátrá po zmizelém palestinském chlapci.[19]
V téže době vzplanulo vzájemné raketové ostřelování mezi Izraelem a Pásmem Gazy a to navzdory nabídce příměří zprostředkovaného egyptskou rozvědkou.[20][21] V pondělí 7. července bylo naBeerševu,Aškelon,Ašdod,Nes Cijonu (ležící asi 20 km odBen Gurionova letiště) a mnohá další města vypáleno podle údajů IOS přibližně 80 raket.[22] K útoku se přiznalo hnutí Hamás.[23][24] Během noci na 8. července pokračovalo ostřelování izraelských měst z Pásma Gazy.[25] Během dalšího dne na Izrael vyletělo více než 154 raket, z nichžŽelezná kopule zneškodnila 29 raket.[22] Několik raket dokonce zasáhlo městoChaderu ležící asi 50 kilometrů severně od Tel Avivu. Izraelská armáda také potlačila několik pokusů Palestinců infiltrovat jih Izraele.[25] Operace Ochranné ostří oficiálně začala v úterý 8. července 2014 v 1:30 hodin.[22]
Tiskový mluvčí prezidentaStátu PalestinaMahmúda Abbáse odsoudil izraelský útok na Pásmo Gazy a označil ho zavyhlášení války Palestincům, zároveň označil izraelský útok zaotevřený masakr, proti kterému se mohou Palestinci bránit všemi legitimními prostředky.[26] Mluvčí Izraelských obranných sil (IOS) v první informaci o zahájení akcí napsal doslova:IOS zahájila operaci Ochranné ostří v Gaze proti Hamásu k zastavení každodenního teroru vůči izraelským občanům.[8]
Operace Ochranné ostří je nejkrvavějším palestinsko-izraelským střetnutím odDruhé intifády a zároveň dosud nejdelší izraelskou vojenskou akcí v pásmu Gazy (operace Lité olovo na přelomu let2008 a2009 probíhala tři týdny a stála život 1300 Palestinců a 13 Izraelců).[27]
Po ukončení izraelsko-palestinského konfliktu známého jakoPilíř obrany zprostředkované Egyptem došlo ke zklidnění situace, ale sporadické vzájemné útoky pokračovaly i nadále. Z porušení podmínek příměří se navzájem obviňovaly Izrael i Hamás. Přesto ale Izrael konstatoval, že v roce 2013 došlo k prudkému poklesu útoků proti Izraeli ze strany Palestinců oproti roku 2012. Za rok 2013 bylo proti Izraeli vystřeleno 63 raket a vedeno 36 různých jiných útoků s výsledkem 1 mrtvý a 5 zraněných. Podle palestinského Centra pro lidská práva (PCHR) byly ze strany Izraele proti pásmu Gazy vedeny letecké a raketové útoky a útoky pěchotními zbraněmi. Výsledkem bylo 11 mrtvých a 81 zraněných.
Od prosince 2012 do července 2014 Hamás proti Izraeli rakety neodpaloval a zároveň se snažil k témuž přinutit i ostatní ostatní palestinské skupiny. Tato snaha byla úspěšná: izraelský premiér Netanjahu uvedl v březnu 2014, že raketová střelba byla v uplynulém roce nejnižší za deset let. Navzdory této skutečnosti trvaly i nadále restrikce Izraele proti pásmu Gazy: snížil se dovoz, vývoz byl zablokován a méně obyvatel Gazy dostalo výjezdní povolení do Izraele a na Západní břeh. Po objevení palestinského tunelu vedoucího do Izraele Izrael zablokoval dovoz stavebního materiálu.
Podle izraelského ministerstva zahraničí došlo během prvních pěti měsíců roku 2014 k 85 raketovým útokům proti Izraeli. Většina útoků byla provedena poté, co Izrael zabil tři příslušníky Islámského džihádu zapojené do odpalování raket.
Poté, co 23. dubna 2014 podepsal Hamás dohodu o usmíření s druhou hlavní palestinskou frakcí Fatahem a 2. června 2014 složila svůj slib nová palestinská Vláda národní jednoty, oznámil Izrael, že s touto vládou neuzavře žádné mírové dohody, bude proti ní prosazovat represivní opatření a vyzval mezinárodní společenství, aby tuto vládu odmítlo, neboťtoto usmíření je jen posílením terorismu. Usmířením se si podle Netanjahua Abbásvybral klid s Hamásem před mírem s Izraelem. Ke spolupráci s novou palestinskou vládou jsou naopak připraveny jak OSN a Evropská unie, tak i USA,Čína čiRusko. Izrael naproti tomu, jako odpověď na novou palestinskou vládu, vypsal výběrové řízení na výstavbu 1500 nových sídelních jednotek na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.
Ostatky izraelského vojáka Hadara Goldina, který padl při přestřelce a jehož tělo příslušníci Hamásu následně unesli byly 9. listopadu 2025 vráceny zpět do Izraele. Stalo se tak během příměří veválce Izraele proti Hamásu.[28]
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, ve svém prohlášení ze dne 29. 7. 2014, vyjádřilo hluboké znepokojení s dosavadním vývojem situace v pásmu Gazy a vyzvalo všechny zúčastněné strany, aby bezodkladně přistoupily k jednání o příměří. Dále MZV ČR apeluje na hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny v pásmu Gazy, aby s okamžitou platností ukončily raketové útoky vůči Izraeli a izraelským občanům, eskalaci násilí a zneužívání civilní populace Gazy jako lidských štítů. MZV ČR respektuje právo Izraele na přiměřenou sebeobranu.[29]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článku2014 Israel–Gaza conflict na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuOperace Ochranné ostří na Wikimedia Commons
