Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Ondřej III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ondřej III.
Král uherský
Portrét
Ondřej III.
Doba vlády12901301
Narozeníasi1265
Benátky
Úmrtí14. leden1301
Budín
PředchůdceLadislav IV.
NástupceLadislav V.
ManželkyI.Fenena Kujavská
II.Anežka Habsburská
PotomciAlžběta Arpádovna
DynastieArpádovci
OtecŠtěpán Pohrobek
MatkaKateřina Morosini
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Ondřej III. (maďarskyIII. András čiIII. Endre,slovenskyOndrej III.,chorvatskyAndrija III. Mlečanin; asi126514. leden1301) byluherský achorvatský král v letech12901301, posledníArpádovec na trůnu. Jeho smrtídynastie vymřela po meči.

Život

[editovat |editovat zdroj]

Původ a rodina

[editovat |editovat zdroj]

Ondřej III. se narodil jako syn samozvanéhoslavonského bánaŠtěpána Pohrobka a jeho druhé manželkyTomasiny, dcery bohatéhobenátského patricije Michela Morosiniho.[1][2] Jeho otec se narodil až po smrti svého předpokládaného otce, uherského králeOndřeje II.[1] Štěpánovi starší bratřiBéla IV. aKoloman Haličský manželku Ondřeje II.Beatrix d’Este proto obvinili z cizoložství a Štěpána považovali za nelegitimní dítě. Přesné datum Ondřejova narození je neznámé.[3] Podle historikůTibora Almásiho,Gyuly Kristóa aAttily Zsoldose se narodil přibližně v roce 1265.[3][4][5]

Jeho první manželkou se roku 1290 stalaFenena Kujavská, dcerakujavského knížeteZiemomysla z dynastiePiastovců. Roku 1293 mu porodila jedinou dceruAlžbětu a o dva roky později zemřela. Podruhé se oženil 13. února 1296 sAnežkou Rakouskou, dcerou římského králeAlbrechta I., toto manželství zůstalo bezdětné.

Dcera Alžběta byla roku 1298 zasnoubena s českým korunním princemVáclavem, ten ale roku 1305 zasnoubení zrušil. Alžběta se posléze stala řeholnicí a zemřela také bez potomků.

Nástup na trůn

[editovat |editovat zdroj]

Situace, která v Uhrách nastala po zavraždění králeLadislava IV. Kumána v červenci1290, si vyžadovala rychlého řešení. Ondřej byl v tu chvíli jediným potenciálně zbývajícím mužským členem arpádovské dynastie, kromě něj se ale o trůn hlásil takéneapolský princKarel I. Martel zAnjou, z matčiny strany vnuk předešlého králeŠtěpána V. a zeťřímského králeRudolfa I., podporovaný taképapežem. Uherská šlechta se ovšem téměř jednomyslně postavila za Ondřeje. S pomocí své vlivné matky se díky machinacím a zákulisním tahům zpočátku dokázal zbavit svých královských protivníků. Z uherské šlechty mu nejvíc problémů činil rodKyseckých, kterým vyhlásil válku.

Rivalita s rodem Anjou

[editovat |editovat zdroj]

Zahraniční politika krále Ondřeje III., který se zapojil do bojů vŘíši na straněHabsburků, však vyvolala spory s významnou částí domácí šlechty, která začala uvažovat o změně na trůně.Chorvatské rody Šubić, Frankopan a Babonić začaly otevřeně podporovat nárok princeKarla Roberta (syna výše zmíněného Karla Martela, který mezitím v srpnu1295 zemřel) na uherský trůn. Toho později podpořil ipapežBonifác VIII.

Konflikt se vyostřil poté, co do Uher dorazil v roce1300 sám mladičký Karel Robert. Ondřej zřejmě doufal, že spor urovná diplomatickou cestou, tento plán mu však nevyšel.

Smrt a následky

[editovat |editovat zdroj]

Dne14. ledna1301 Ondřej III. skonal dosud nevysvětlenou smrtí, která ovšem přišla vhod všem jeho odpůrcům, takže se často spekuluje o úkladnéotravě. Neboť se nedočkal syna, jeho smrtí vymírá po meči dynastieArpádovců, jejíž vláda v uherském království tak skončila po 300 letech a 13 dnech.

Za jeho nástupce zvolila část šlechty mladého synačeského krále, snoubence Ondřejovy dceryAlžběty,Václava (III.) z roduPřemyslovců, který v Uhersku začal vládnout pod jménemLadislav V. Papež ho však za krále neuznal, neboť jednoznačně preferoval nárok Anjouovců, stejně jako Říše. Václav reálně opanoval pouze severozápadní část Uherska a po smrti svého otceVáclava II. roku1305, kdy usedl také načeský trůn, se nakonec uherské koruny vzdal ve prospěch svého bratrance,dolnobavorského vévodyOty III. Wittelsbacha, dalšího z mnoha vnuků králeBély IV. (snad i proto si zvolil panovnické jménoBéla V.). Ani ten ale nebyl uherským králem nadlouho, neboť roku1308 konečně prosadil svůj nárokKarel I. Robert, jehož dynastie pak úspěšně vládla Uhersku po většinu14. století.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAndrew III of Hungary na anglické Wikipedii.

  1. abKRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc.Az Árpád-ház uralkodói. [s.l.]: I.P.C. Könyvek, 1996. 282 s.ISBN 9789637930973. S. 267. (maďarsky) [dále jen Az Árpád-ház]. 
  2. ZSOLDOS, Attila. III. András. In: SZOVÁK, Kornél; SZENTPÉTERI, József; SZAKÁCS, Margit.Szent István és III. András. Budapest: Kossuth Kiadó, 2003. [dále jen III. András].ISBN 963-09-4461-8. S. 282. (maďarsky)
  3. abIII. András, s. 123–124.
  4. Az Árpád-ház, s. 283.
  5. ALMÁSI, Tibor. III. András. In: GUJDÁR, Noémi; SZATMÁRY, Nóra.Magyar királyok nagykönyve: Uralkodóink, kormányzóink és az erdélyi fejedelmek életének és tetteinek képes története. Budapest: Reader's Digest, 2012.ISBN 978-963-289-214-6. S. 100–101. (maďarsky)

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • KRISTÓ, Gyula.Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s.ISBN 9631338576. (německy) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Předchůdce:
Ladislav IV.
Uherský král
Ondřej III.
12901301
Nástupce:
Ladislav V.

:

Uherští panovníci
Mýtičtí Arpádovci
(do 9. století)
Arpádovci
(9. století–1038)

Arpád(asi 845–asi 907)Zoltán (náčelník)(asi 907–asi 950)Fajsz(asi 950–955)Takšoň(955–asi 970)Gejza(asi 970–997)Štěpán(997–1038)

Nedynastičtí
(1038-1046)

Petr Orseolo(1038–1041)Samuel Aba(1041–1044) Petr Orseolo(1044–1046)

Arpádovci
(1046-1301)

Ondřej I.(1046–1060)Béla I.(1060–1063)Šalamoun(1063–1074)Gejza I.(1074–1077)Ladislav I.(1077–1095)Koloman(1095–1116)Štěpán II.(1116-1131)Béla II.(1131–1141)Gejza II.(1141–1162)Ladislav II.¹(1162-1163)Štěpán III.(1162–1172)Štěpán IV. Uherský¹(1163–1165)Béla III.(1172–1196)Emerich Uherský(1196–1204)Ladislav III.(1204-1205)Ondřej II.(1205-1235)Béla IV.(1235-1270)Štěpán V.(1270-1272)Ladislav IV. Kumán(1272-1290)Ondřej III.(1290-1301)

Boje o trůn
(1301–1308)

Ladislav V.²(1301-1305)Béla V.³(1305–1308)

Anjouovci
(1308–1387)

Karel I. Robert(1308–1346)Ludvík I.(1346–1382)Marie Uherská(1382–1395)Karel II.¹(1385–1386)

Různé rody
(1387–1526)

Zikmund Lucemburský(1387–1437)Albrecht II. Habsburský(1437–1439)Alžběta Lucemburská(1439–1440)Vladislav I. Jagellonec(1440–1444)Ladislav Pohrobek(1444–1457)Matyáš Korvín(1458–1490)Vladislav Jagellonský(1490–1516)Ludvík Jagellonský(1516–1526)

Habsburkové
(1526–1780)

Ferdinand I. Habsburský(1526–1564)Maxmilián II. Habsburský(1564–1576)Rudolf II.(1576–1608)Matyáš Habsburský(1608–1619)Ferdinand II. Habsburský(1619–1637)Ferdinand III. Habsburský(1637–1657)Ferdinand IV. HabsburskýLeopold I.(1657–1705)Josef I. Habsburský(1705–1711)Karel VI.(1711–1740)Marie Terezie(1740–1780)

Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)

Josef II.(1780–1790)Leopold II.(1790–1792)František I. Rakouský(1792–1835)Ferdinand I. Dobrotivý(1835–1848)František Josef I.(1848–1916)Karel I.(1916–1918)

¹vzdorokrál, ²Přemyslovec , ³Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵polooficiální vládce
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Lidé |Středověk |Maďarsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ondřej_III.&oldid=25243480
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp