Olomouc byla ve středověku třetím největším městem zemíKoruny české (poPraze aVratislavi) a soutěžila sBrnem o status centra Moravy. To se však změnilo poté, co město okupovala armádaŠvédského impéria v letech 1642 až 1650. V polovině 18. století bylo město přebudováno namocnou pevnost a Olomouc bývala významným obranným centrem, sídlem silnévojenské posádky. V následujících letech tu vyrostlo mnoho kasáren, cvičišť, skladišť a dalších objektů, které využívala armáda i po zrušení pevnosti v roce 1884, po dobu Československé republiky (kdy vzniklo též významné letiště v Neředíně), i po druhé světové válce. Od roku1968 byla v Olomouci i velice početná okupační posádkaSovětské armády. Do roku 2013 sídlilo v Olomouci Velitelství společných silAČR, do té doby tedy město bylo hlavním centrem obrany státu. Od roku 2015 byl v Olomouci vytvořenÚtvar podpory speciálních operací.[8] Po reorganizaci sem bylo v roce 2020 situovánoVelitelství pozemních sil AČR.[9] A spolu s krajským velitelstvím,15. ženijním plukem,velitelstvím vojenské policie isídlem vojenské hudby se dodnes jedná o významné vojenské centrum ČR.
V oblasti soudní moci je významnou institucíVrchní soud v Olomouci. Díky tomu zde nesdílí krajský soud, ale jeho agendu obstaráváKrajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc. Protože je město sídlem kraje, působí zde takékrajský úřad. Význam Olomouce jako vzdělanostního centra podtrhujíUniverzita Palackého, nejstarší na Moravě a druhá nejstarší v Česku,Vědecká knihovna aSlovanské gymnázium, nejstarší nepřetržitě fungující střední škola na Moravě s českým vyučovacím jazykem. Dnes je nejen sídlemarcibiskupství a metropolity římskokatolickémoravské církevní provincie, ale také centrempravoslavné církve na Moravě.[10] Pro svou atmosféru a historické pamětihodnosti je Olomouc vyhledávaným místem konání mezinárodních konferencí a festivalů. Více než padesátiletou tradici máAcademia Film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Probíhá tu též významný český divadelní festivalDivadelní Flora, dále pakFlora Olomouc, mezinárodní výstava zaměřená na zahradnictví a pěstování rostlin s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je rovněž Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.
Jméno sídla je odvozeno od osobního jménaOlomút, jehož původ je nejasný (jisté je jen, že v jeho druhé části je (pra)slovanskémǫt- („hluk, zmatek“); místní jména odvozená od osobních jmen zakončených na-út/-ut, jako jsouBolelouc,Chořelice,Seloutky, patří k nejstarším a vyskytují se jen nastarém sídelním území). Jméno osady tedy původně znamenaloOlomutův (tj. dvorec, statek apod.). Poprvé je doloženo vKosmověKronice Čechů k roku1055 v podobáchOlomuz,Olomuc,Olomucz. Nářeční tvar s počátečnímh- (v latinské forměHolomucensis) je poprvé doložen v roce1208. Německé jméno vzniklo z českého.Humanisté vytvořili jako domnělý prazáklad jména latinskéJuliomontium čiJulimons („Juliův vrch“) a založení města spojili sGaiem Juliem Caesarem.[13][14][15] Název města vlatině zníOlomucium neboEburum, vpolskyOłomuniec,maďarskyAlamóc.
Původní rod místního jména je mužský (je to původem mužský tvar přivlastňovacího přídavného jména). Neurčité zakončení vedlo k nejistotě o rodu, ve městě samém a ve východní a jihovýchodní části Moravy se udržel původní mužský rod, na západě došlo k přechodu na ženský rod. Hranice mezi užíváním jednoho nebo druhého rodu u tohoto typu místních jmen ve 20. století probíhala po čářeŠternberk –Horka nad Moravou –Slatinice –Čechy pod Kosířem –Malé Hradisko –Jedovnice –Šebrov-Kateřina –Tišnov –Velká Bíteš –Zbraslav –Zbýšov –Oslavany –Dolní Kounice. I na západ od této čáry nicméně byla území s převažujícím mužským rodem (Šumpersko, severní Zábřežsko, západní Tišnovsko, jižní a východní Velkomeziříčsko, Moravskokrumlovsko).[16]
Zákon č. 214/1919 Sb., o sloučení sousedních obcí s Olomoucem, užíval mužský rod.Ertlova kodifikace jmen typuOlomouc stanovila v roce 1929 jako spisovný pouze ženský tvar, a to v duchu teze, že kdo porušuje jednotu spisovné češtiny, páše největší kulturní hřích na potomstvu, a kulturní úroveň jednotlivých krajů se nejlépe projevuje dobrovolným podřizováním individuálních zvláštností místních jednotné spisovné češtině.[17][18][19][20] V roce1930 se olomoučtí radní obrátili na Zemský úřad v Brně, aby rozhodl v otázce jmenného rodu názvu města. Ten si nechal vypracovat lingvistický rozbor u profesora Karlovy univerzityJosefa Zubatého, který prokázal, že správný je rod ženský. Toto bylo i úředně potvrzeno ministerstvem vnitra v témže roce.[21]
Ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzorupíseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku –Bystrc,Třeboň,Třebíč,Dobříš), v místním úzu je ale často používán původní a v nářečích zachovaný rod mužský a skloňování podle vzorustroj.[4] V případě nejistoty se doporučuje užíváníopisů typuve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu. V nespisovné řeči se také někdy užíváslangových variantOlmík (mužského rodu) neboOlm (podle vzoru hrad), ty ale pocházejí až ze sklonku 20. století.
Město používalo už od 13. století ve svém znaku i na pečetíchmoravské šachovanéorlice.[22] Rozdílem byl jen červený jazyk orlice, moravská má zlatý. Po roce1558 se začínají objevovat v rozíchmajuskulní písmena SPQO, což znamená„Senatus Populusque Olomucensis“ (senát a lid olomoucký), jako odkaz na zkratkuřímské říšeSPQR. V roce1758 znak polepšila královnaMarie Terezie přidánímbabenberského štítku na prsa orlice, který byl na památku neúspěšného obléháníPrusy ovinut zlatým řetězem a na kterém bylo uvedeno FMT (iniciály císařeFrantiška I. a právě Marie Terezie).[23] Po roce 1918 byly tyto iniciály odstraněny a k žádosti města došlo roku 1934 k úplnému návratu k prosté šachované orlici.[24] Roku 1993 se písmena SPQO vrátila. Autorem poslední úpravy znaku je známý olomouckýheraldik a přední znalec této problematiky Jiří Louda.
V roce 2008 získalo město novélogo.[25] Základním prvkemlogotypu je motiv šachovnice vycházející zmoravské orlice, resp. heraldického znaku města. Z něj čerpá i červeno-bílá barevnost. Autorem loga města je grafikJan Kolář.
mladšídoba železná (Latén 450–50 př. n. l.) – Příchod a usazovánílaténské kultury (Keltové). Doloženy sídliště trvalejšího charakteru v Hejčíně, Slavoníně, Povlu, Nemilanech, Řepčíně, Topolanech a na Olomouckých návrších. Pravděpodobně se jednalo o keltské kmenyBojů aVolků-Tektoságů.[26]
MARCOMANNIA – snaha o vytvoření nové římské provincie
přelom letopočtu – Dlouhodobý tlakŘímské říše z jihu a rozšiřovánígermánských kmenů ze severu podélLabe vedly k rozdělení keltské kultury a izolaci části východních keltských kmenů na území Čech a Moravy. Tyto skupiny byly postupně asimilovány nově příchozími germánskými kmeny. Území dříve obývané Kelty ovládli postupně předevšímLugiové,Markomani aKvádové, kteří zároveň začlenili zbytky keltské populace do své společnosti.
166–180 n. l. – Objeveny základy římského pochodového tábora.[27] Ten vznikl v doběMarkomanských válek a sloužil pro krátkodobé utábořeníneznámého vojenského útvaru (pravděpodobně přes zimu). Nějakou dobu se jednalo o nejsevernější důkaz pobytu Římanů za Dunajem, roku 2016 byl ovšem objeven o pár desítek kilometrů SZ další tábor vJevíčku.[28]
476 –Pád Západořímské říše a tlakHunů vyvolávají přesun germánských kmenů na jih, na území Římské říše. Tím se spouští obdobívelkého stěhování národů. Uvolněná území po Germánech začínají osidlovat slovanské kmeny, přicházející z oblasti meziDněprem aVislou, kde se z původníchindoevropských kmenů postupně formujíproto-Slované (jejich vzdálený původ lze pravděpodobně hledat v kaspických stepích a střední Asii).
4. – 5. století – Doložena přítomnost germánského kmeneLangobardů migrujících na jih. Spolu s nimi odchází germánská kultura a je postupně nahrazovánaSlovany z východu. Původní germánské obyvatelstvo, jež se nepřesunulo na jih, je buď asimilováno, vyhnáno či pobito.
Starší doba hradištní, před-velkomoravské období (600–799) – usídlování prvních většíchslovanských populací, první důkazy opevněných slovanských hradišť na území města, vznik zemědělské osady v místě dnešní Denisovy ulice (nejstarší trvale obydlené sídlo na územíČeska).[29] Území historického centra města je dle archeologického zjištění nepřetržitě obydleno více než 1500 let.[30] Vznik opevněného slovanskéhohradiště (nejstarší v Česku) na předměstíchPovel aNové Sady (1,5 km jižně od současného historického centra),[29][31] koreluje seSámovou říší.
Střední doba hradištní, velkomoravské období (800–950) – Dobytí původního slovanského hradiště Olomouc-Povel, nově vznikajícíVelkomoravskou říší a vybudování nového hradiště na Petrském návrší v dnešním centru.[29] Toto hradiště v dnešním centru města má archeologicky doložené osídlení dlouho před vznikem toho velkomoravského, a tak není známo či bylo postaveno nově, obnoveno nebo zřízeno v již existujících strukturách. První zmínky o kostelích na území města. Dvou naVáclavském návrší a jednom naPetrském.
polovina 10. století – I přes počáteční přežití pádu Velkomoravské říše, je nakonec i Olomoucké hradiště vypáleno/dobyto (archeologické výzkumy udávají zánik hradiště později než tomu bylo v případě těch jihomoravských). Krátce na to je ovšem obnoveno.[26]
poslední čtvrtina 10. století – Území Moravy a tím pádem i Olomouc ovládají čeští Přemyslovci.[26]
999–1018 – Hradiště i Moravu obsazuje polský knížeBoleslav I. Chrabrý. Ukázky polského typu opevnění v části hradiště na Václavském vrchu.[26]
kníže Břetislav1019 –kníže Oldřich dobude zpět Moravu a na hradišti v Olomouci jako přirozeném centru usazuje svého synaBřetislava jakožto správce Moravy.
1021 – Břetislav unesl z kláštera veSvinibrodu dceru bavorského velmožeJitku a žil s ní na olomouckém hradě. Historici v současnosti vedou diskuze, zda Břetislav sídlil ještě na starším hradišti na Petrském návrší, kde je dnes Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice, nebo už na Václavském návrší, kde stojí katedrála a kde byl olomoucký hrad v následujících staletích.
1077 – benediktinská kolonie dorazila naHradisko u Olomouce na pozvání olomouckéhoúdělníkaOty I. Olomouckého a jeho manželky Eufémie, aby zde vybudovala klášter „na počest Spasitele a svatého prvomučedníkaŠtěpána“. Už po několika měsících vysvětil 3. února1078 olomoucký biskup Jan na místě klášterní oratoř. Stalo se tak za přítomnosti obou fundátorů, ale i českého knížete Vratislava II. abřevnovskéhoopata Meinharda a sázavského opata.[21]
1126 – biskupem jmenovánJindřich Zdík (údajný syn kronikáře Kosmy), významný český diplomat, reformátor katolické církve v českých zemích a vzdělanec 12. století.
1230 – Založen Minoritský klášter v místech starého tržiště na předhradí (zbořen v 17. století při stavbě Univerzity[33]).
1239–1248 – Je založenoKrálovské město Olomouc, které před západními hradbami původního hradiště založil králVáclav I. Město vzniklo z tří dříve samostatnýchosad (osada sv. Mořice, sv. Michala a sv. Blažeje) a sítě stezek atržišť (dnešní Dolní a Horní náměstí) mezi nimi.
1253 – Drancování širokého okolí a obležení Olomouce vojskyBély IV. sKumány. Za oběť jim padla většina osad, klášter hradisko a snad i ještě neopevněné město Olomouc. Tato událost měla za následek příliv německých kolonistů.Král Přemysl Otakar II. zakládáfojtství.
1453 – Výstavbakláštera františkánů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie v předhradební obci Bělidla (v 16. století zahrnuta novým opevněním k městu).[26]
1753 – Na filozofické fakultě Olomoucké univerzity se začalo vyučovatlékařství
1758 – Olomouc se ubránila druhémupruskému obléhání, královnaMarie Terezie povýšila 16 měšťanů do šlechtického stavu, vyplatila městu odškodnění, polepšila městský znak a udělila Olomouci právo používat titulKrálovské hlavní město Olomouc.
1899 – K Olomoucké nemocnici přistavěna nová porodnice
1905 –Eduard Konrád Zirm, primář očního oddělení olomoucké nemocnice, provedl první úspěšnoutransplantaci na světě, jednalo se o transplantaci oční rohovky.
1919 – připojením okolních převážně česky mluvících obcí vznikáVelká Olomouc.
1970 – v Olomouci vychází prvnísamizdatová edice v Československu po roce 1969: olomoucké „Texty přátel“ (vydavateléPetr Mikeš, Eduard Zacha, pozdějiRostislav Valušek a další).
1974–1980 připojením 15 okolních obcí vzrostla plošná rozloha města na trojnásobek; Olomouc se stala stotisícovým velkoměstem.Plán rozšíření královského města Olomouc z roku 1895 (Camillo Sitte)
1990 – obnovení pomníkuT. G. Masaryka jako symbolu návratu k demokracii.
2017 – celostátní setkání mládežeCSM Olomouc (15. až 20. 8. 2017).
2022 – Olomouc zpívá. Přehlídka k 50. výročí festivalu dětských pěveckých sborů v Olomouci. Sbory se představily v koncertních sálech, chrámech, u olomouckých kašen 19. až 26. května 2022.
2024 – Olomouc se dobře připravila na katastrofálnípovodeň, která trápila Olomoucký kraj a Česko od pátku 13. září. Přes3. povodňový stupeň (vyhlášený 16. září) zůstala řeka Morava s výjimkou městské částiChomoutov a Holického lesa ve svém korytě. Čtvrť Olomouc-Chomoutov, poté co řeka překonala mobilní protipovodňovou stěnu, zažilastoletou vodu, která se rozlila do okolí i ulic městské části.
Olomouc se skládá z několika dříve samostatných obcí. Část z nich vznikla především v 17. století v době budování ohromné barokníbastionové pevnosti (vizNová ulice,Nový svět,Nové sady atd.). Zbytek je různého data založení (vizNeředín,Chválkovice,Slavonín,Holice atd.). Samotné centrum má velmi dlouhou historii, sahající hluboko do minulosti. Dnešní centrum začalo vznikat zhruba před 15 stoletími v době expanzeSlovanů. Jsou však doložena osídlení již z období germánského a keltského. Jistě máme doložené hradiště z 9. století v místech vymezeném dnešním nám. Republiky, Wurmovou a Křížkovského ulicí a olomouckým hradem. Hradiště se začalo postupně formovat do areálupřemyslovského hradu a jeho opevněného předhradí. Od 13. století doplněného oficiálně založeným královským městem Olomouc ze třech dříve samostatných osad (Mořické, Blažejské a Michalské osady).
Až do 16. století fungovalo předhradí s hradem a královské město Olomouc odděleně a taktéž je až do 18. století rozdělovala železná neboli nová věž s bránou. Obě sídelní jednotky měly vlastní správu a i když tvořily jeden urbanistický celek, bylo na ně pohlíženo odděleně. Předhradí a postupem času i hrad byly ovlivněny důležitým církevní prvkem v podobě biskupství (od 18. stoletíarcibiskupství), správy diecéze, množstvím klášterů akanovnickými rezidencemi. Od 17. století také předhradí významně formovala armáda v podobě rušení a zabírání klášterů a časem i jejich demolicí a nahrazování převážně vojenskými stavbami (Tereziánská zbrojnice, Armádní dům nebo Hanácká kasárna). V oblasti kde se předhradí spojovalo se samotným městem rostl od 16. století velkolepý komplexuniverzity. Postupem času bylojezuity, kteří univerzitu založili, rozšiřovali a vedli, zabráno a přestavěno mnoho církevních i světských staveb. V jednotném komplexu vznikly budovyjezuitské školy,semináře,Konviktu,kostela Panny Marie Sněžné čikolejí.
V historickém jádru samotného královského města pak vznikla uliční síť propojující tři bývalé osady a mezi nimi vytvořené tržiště (dnes Dolního a Horního náměstí). V bývalé osadě u sv. Mořice postupně vznikl hlavní městský chrám se současnou budovou z 15. století, v místech Michalské osady pak Žerotínské náměstí, klášterdominikánů skostel archanděla Michaela nebo areál pro zasedání zemských soudů a správy moravského markrabství (dnesarcibiskupský kněžský seminář). Poslední z původních osad u sv. Blažeje se stala spodní částí Dolního náměstí, její kostel v 18. století zanikl a část staré zástavby pohltil v 17. stoletíklášter kapucínů. Hlavním centrem královské Olomouce se staloHorní náměstí s budovou radnice (doplněnéorlojem, prodejními stánky a vysokou hodinovou věží), souborem kašen a v 18. století doplněné čestnýmsloupem Nejsvětější Trojice. Mimo to je náměstí obklopeno významnými šlechtickými a městskými paláci. Dolní náměstí přímo propojené s Horním skrze zúžený prostor doplňovalo město o další plochu pro pořádání trhů či reprezentativní výstavbu.
Smetanovy sady – roku1866 byla vysázenajírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřelFrantišek Josef I. Od roku1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
Průměrný roční úhrn srážek na území města se pohybuje v rozmezí 600–1100 mm. Průměrné teploty v lednu dosahují hodnot od -1 do -4 °C, občas spadne teplota až k -15 °C. V červenci je průměrná teplota 19 °C, výjimkou však nejsou ani dny s teplotami okolo 35 °C.
V roce1237 město Olomouc i s předměstími obývalo 16 300 obyvatel. Po Husitských bouřích v 2. polovině 15. století žilo v Olomouci jen něco mezi 3500–5400 obyvateli. Na počátku 16. století pak odhadem vzrostl počet obyvatel na 8–10 tisíc.[26]
Podle historických pramenů měla Olomouc před švédskou okupací (1638) na 30 tisíc obyvatel, ale tento údaj se historikům nezdá pravděpodobný. Jistý je ovšem údaj po okupaci (1650) kdy se v takřka vybydleném městě nacházelo jen 1675 obyvatel. Již roku 1658 však začal narůstat na 2500.[26]
V roce 1740 pak Olomouc dosáhla úrovně 6000 obyvatel, ale záhy na mor v roce 1749 zemřelo okolo tisíce Olomoučanů. Nový odhad obyvatelstva v roce 1788 již udával nárůst na 7000 lidí.[26]
Přes 10 tisíc osob se Olomouc dostala v 1/4 19. století, v roce 1828 zde žilo 11 948 osob, v roce 1844 pak 12 300 a 1869 dosáhl počet obyvatel již přes 15 tisíc.[26]
V roce1900 zde žilo 21 933 obyvatel, z toho asi 15 tisíc Němců a 6 tisíc Čechů.[50]
V roce1910 počet mírně stoupl na 22 245 obyvatel, z toho kromě vojenské posádky 12 tisíc Němců a necelých 7 tisíc Čechů.[50] P
V roce1920 měla Olomouc už 57 206 obyvatel, z toho téměř 40 tisíc Čechů. Tento náhlý nárůst obyvatelstva byl zapříčiněn připojením 11 předměstských obcí v tzv.Velkou Olomouc. Jednalo se o politiku nové republiky jak ve většině důležitý měst zajistit Českou, potažmo Československou většinu.[50]
Přisčítání lidu v roce1930 zde napočítali ve 4484 domech 66 440 obyvatel; 47 861 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 15 017 k německé. Žilo zde 47 771 římských katolíků, 2603 evangelíků, 9192 příslušníků Církve československé husitské a 2198 židů.[51]
V roce 1940 sčítání z politických důvodů neproběhlo.
Při tom dalším v roce 1950 pak populace klesla o 2562 na 63 878, což nekoresponduje s odsunem cca 15 tisíc Němců a vyhlazení více než 2000 Židů. Tento ve srovnání s událostmi malý pokles byl způsoben přílivem nového Československého poválečného obyvatelstva, které v drtivé většině nahradilo původní Němce a Židy.[52]
Velkoměstem se Olomouc stala ke konci roku1978; největšího počtu obyvatel, 107 399, dosáhla ke konci roku1990.[56] Pak se ale začal počet olomouckých občanů postupně snižovat. Pokles pod hranici statisíce obyvatel byl statistickým úřadem poprvé zjištěn v roce2011.[57] V roce2016 se Olomouc vrátila mezi velkoměsta, neboť opět překonala hranici 100 tisíc obyvatel.[58] K roku 2023 má Olomouc téměř 102 000 obyvatel a je tedy aktuálně 6. největším městem v České republice. Kromě toho do města dojíždí přes 45 tisíc lidí za prací a za studiem.[59]
Aglomerace Olomouce byla v roce 2015 vymezena poměrně široce, kromě okolních obcí a nejbližších městProstějov,Přerov,Lipník nad Bečvou,Šternberk aLitovel (jádro polycentrické aglomerace se zhruba 360 tisíci obyvateli[60]) do ní byla zahrnuta i vzdálenější města jakoHranice,Uničov čiMohelnice. Takto vymezenou aglomeraci obývalo zhruba 450 tisíc obyvatel, což činilo 71 % obyvatel celéhoOlomouckého kraje.[61][62] Roku 2019 došlo k aktualizaci, olomoucká aglomerace byla vymezena úžeji na základě reálné koncentrace cest a kontaktů podle dat mobilního operátora a nezahrnuje tak již např. Mohelnici. Původně šlo o 240 obcí a 2322 km², nově jen o 174 obcí a 1730 km². Celkově olomouckou aglomeraci k roku 2019 obývalo 398 tisíc obyvatel (63 % obyvatel kraje), hustota zalidnění tak činila 230 obyvatel na km².[6][7]
Od uzákonění obecního řádu města Olomouce 6. září 1850 až do roku 1918 bylo vedení města čistě německé (s výjimkou let 1878–1886, kdy byl členem městské rady Čech F. Stejskal). Češi tvořili v Olomouci menšinu, takže v obecních volbách (i kvůlivolebnímu cenzu) neměli šanci být zvoleni, což vedlo až k úplnému bojkotu obecních voleb ze strany českého obyvatelstva.[21] Nejdéle úřadujícím představitelem Olomouce v moderních dějinách bylJosef Engel, který funkci starosty zastával od listopadu 1872 až do října 1896, tedy téměř 24 let.[63]
Éra českých starostů začala až po roce 1918, kdy bylo město rozšířeno připojením mnoha okolních obcí a kdy v sloučenéVelké Olomouci převládlo etnicky české obyvatelstvo (došlo zároveň k zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro komunální volby). Za nacistické okupace stáli v čele města němečtí vládní komisaři. Po roce 1945 se struktura městské samosprávy změnila. Nejvyšším představitelem města byl předsedanárodního výboru, od roku 1948 do roku 1989 výlučně z řad členůKSČ. Struktura národních výborů zanikla v roce 1990. Od té doby je v čele Olomouceprimátor volený zastupitelstvem. Odkomunálních voleb v roce 2018 je primátorem člen hnutíANO 2011Miroslav Žbánek.[64]
V říjnových volbách do zastupitelstva zvítězilaČSSD, která tak získala 17 mandátů, dále uspěliODS (14 mandátů),TOP 09 (6 mandátů),KSČM (5 mandátů) aKDU-ČSL (3 mandáty).Senátní volby v druhém kole vyhrálMartin Tesařík za ČSSD.
Přesto byla 19. října na radnici podepsána koaliční smlouva bez vítězné strany mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jednou z hlavních změn je snížení počtu náměstků z dosavadních šesti na pět. Primátorem bylMartin Novotný; ODS s TOP 09 mají dva náměstky, KDU-ČSL jednoho. V sobotu 1. března 2014 Martin Novotný odstoupil z funkce primátora a zastupitelé zvolili na jeho místoMartina Majora.[65] Martin Novotný se poté stal neuvolněným členem Rady města Olomouce. Počet náměstků primátora tak klesl o jednoho.
Ve volbách do zastupitelstva se poprvé odsametové revoluce volilo v jediném obvodu.[66][67] To vyvolalo komplikace při organizaci voleb,[68] ale také vedlo ke snížení přirozeného volebního prahu a umožnilo tak lépe uspět menším volebním subjektům.
Ve volbách do zastupitelstva zvítězilo hnutíANO 2011 se ziskem 12 mandátů, dále uspěli ČSSD (10 mandátů), ODS (5 mandátů), KDU-ČSL (5 mandátů), TOP 09 (4 mandáty), KSČM (4 mandáty) a volen sdruženíObčané pro Olomouc (nezávislý,SZ aPiráti) (3 mandáty) a nová lokální stranaProOlomouc (2 mandáty).[69]
Necelých 24 hodin po vyhlášení výsledku voleb, uzavřeli koaliční dohodu ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09.[70]
Do obecního zastupitelstva se hlásilo 16 stran a uskupení. Aspoň jednoho kandidáta získalo 9 z nich. Na prvním místě vyhrálo hnutí ANO 2011 se 14 mandáty, následované stranou ProOlomouc a uskupenímPiráti a Starostové, kteří získali shodně 6 mandátů. Do obecního zastupitelstva se pak ještě dostali ODS (5 mandáty), KDU-ČSL (4 mandáty),spOlečně (3 mandáty),SPD aZemanovci (3 mandáty), KSČM (2 mandáty) a ČSSD (2 mandáty).[71]
Vedení města tehdy vytvořilo vítězné hnutí ANO (31,11 %), které získalo funkci primátora v podobě osobyMiroslava Žbánka. ODS (11,11%), KDU-ČSL (8.89%) a spOlečně (6,67%).[72]
V posledních volbách se o místa v městském zastupitelstvu hlásilo 11 stran a uskupení. Z nichž 6 získalo aspoň jednoho zastupitele. Stejně jako minulé volby vyhrálo hnutí ANO 2011, tentokrát s 16 mandáty. Druhá skončila koalice KDU-ČSL, ODS a TOP 09 více známa jako SPOLU s 10 mandáty a třetí koalice Piráti a ProOlomouc s 8 mandáty. Dalšími byla koalice SPD a Trikolora (5 mandátů), spOlečně (4 mandáty) a Zelení+STAN (2 mandáty).[73]
Stejně jako minulé volby vytvořilo koalici vítězné hnutí ANO 2011 (31,75%) se staronovým primátorem Miroslavem Žbánkem. Tentokrát ale se stranou spOlečně (8,72%) a uskupením Piráti a ProOlomouc (15,48%).
Olomouc se člení na 26částí města (zároveňkatastrálních území), které v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší. Dříve byly součástí města i dnes samostatné obceKřelov-Břuchotín (1975–1994),Bystrovany (1975–1992) aSamotišky (1974–1992).[74] V roce 2015 se projevily významné snahy o odtržení vNedvězí, vzhledem k počtu obyvatel se však nemůže osamostatnit, ale uvažovalo se o připojení kHněvotínu neboBystročicím.[75]
Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27komisí městských částí. Komise městských částí nejsou orgány správních celků, ale poradní orgány rady města Olomouce. Také jejich územní působnost zcela neodpovídá územím částí obce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.[76]
Katastrální území OlomouceKomise městských částí Olomouce
Z justičních institucí je významnýmVrchní soud v Olomouci spolu s Vrchním státním zastupitelstvím, které mají působnost na prakticky celém území Moravy a Slezska. Sídlí zde takéOkresní soud v Olomouci spolu s příslušným okresním státním zastupitelstvím, ale i přes existenci samosprávného Olomouckého kraje není v Olomouci samostatný krajský soud, působí zde jen pobočkaKrajského soudu v Ostravě a ostravského krajského zastupitelství. U okresního soudu je umístěnavazební věznice.
Olomouc je kromě toho tradičním vojenským městem, od roku1655 je v ní soustředěn velký vojenský arzenál. Po odchodu švédských okupačních vojsk v roce1650 se začalo s přípravou přestavby města vpohraniční pevnost. Do roku1866 se město stalo největší pevností tohoto typu v monarchii. Kromě rozlehléhobastionového opevnění město chránilo 20 předsunutých pevnůstek a vojsko bylo ubytováno v 11kasárnách. V roce1880 dosáhl počet vojáků téměř 5000, což ve městě představovalo 1/4 obyvatelstva. Do roku1930 se počet vojáků rozrostl na 10 tisíc.[83]
V roce1966 zde začaly zahradnické Olomoucké výstavní sady, které se roku1970 již označovaly jakoFlora Olomouc. V roce2000 vznikla společnostVýstaviště Flora Olomouc,a. s. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtunávštěvníků (nikolivturisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji.[84] V dubnu roku 2022 po Velikonočních svátcích proběhla ve Smetanových a Bezručových sadech velmi úspěšná jarní etapa výstavy květin Flora Olomouc, kde zaujaly zejména sbírky orchidejí.
TANEC PRAHA v Olomouci – mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla, v Olomouci probíhá v Divadle na cucky; produkce zajišťujeDW7 o.p.s. ve spolupráci s pražskými organizátory
Týden improvizace – projektDW7 o.p.s. směřující k oživování městských periferií prostřednictvím uměleckých intervencí
VZÁŘÍ – mezinárodní festival světla avideomappingu, od roku 2011 (též anglicky Septembeam)
Za(o)hrada – projekt komunitního zahradničení v centru Olomouce; zaštiťujeDW7 o.p.s.
Zastupitelstvo města na návrh rady města udělujeCenu města Olomouce – ocenění významné činnosti nebo díla se zřetelným časovým přesahem, a to v některé z těchto oblastí: hudba, přírodní vědy, užité umění, architektura a urbanismus, výtvarné umění, technický pokrok, literární činnost, dramatické umění, společenské vědy, hospodářský rozvoj, sport, žurnalistika a publicistika, jiné. Cena města je udělována od roku 1998, za tuto dobu ji získalo více než 120 osobností a subjektů.[87] Ocenění je udělováno kolektivům a jednotlivcům za činnost, která je v úzkém vztahu k městu Olomouci, nebo byla vytvořena na jeho území či jinak přispívá k rozvoji města. Cena města se uděluje jednou ročně.[88] Dále udělujeCenu za počin roku – ocenění významného jednání, konkrétního díla nebo mimořádného úspěchu v příslušném roce, a to v oblasti kultury, sportu, vědy a výzkumu, hrdinského činu a jiné.
Po zavraždění Václava III. na olomouckém hradě v roce1306 nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.
Díky místních trhům se např. proslavilyolomoucké tvarůžky. S jejich výrobou je nyní, navzdory názvu, spojeno hlavně městoLoštice, důvodem pro toto pojmenování je ale skutečnost, že ačkoli se vyráběly v okolních obcích, prodávaly se pak na olomouckých trzích a odtud se staly známými ve světě. První zmínka o nich pochází už z roku 1583.[89]
Počet turistů v roce 2005 činil 111 700,[90] k roku 2006 jich do Olomouce zavítalo 113 400[90] a v roce 2007 šlo už o 121 000 turistů.[91]
Jako jediné město v Česku má zachovalouparní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000obyvateli je 100% zásobováno vodou zpodzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:
Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
Svoz odpadů zajišťujíTechnické služby města Olomouce, a. s. Separovaný odpad v Olomouci je svážen ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce. Pro rok 2003 šlo o 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů a 0,5 t nápojových kartonů.[93] V roce 2006 pak bylo z Olomouce svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[94] Z hlediska množství separovaného odpadu (svezeného ze širšího okolí) je k tomuto roku udáváno 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů,[93] a pro 1. pololetí roku 2007 šlo o 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů.[93] Směsný komunální odpad je od roku 2011 odvážen do brněnské spalovny SAKO, a.s.
Lesní majetek města Olomouce na ploše 4002,96 ha (z toho 3871,56 ha jeporostní půda, stav v roce 2011) spravuje akciová společnost Lesy města Olomouce a.s.[95] Hospodaření na velké části (1204 ha, 31 % celkové plochy) je silně ovlivněno kvůli ochraně přírody.[95]
První lesní majetek o rozloze 800 ha získalo město Olomouc v letech 1352–1393 v k.ú.Grygov jako dar od králeKarla IV.[95] Další lesy získalo město např. nákupem odmoravského zemského hejtmanaJana z Lipé (1534, 250 ha), Václava Haugvice z Biskupic (1546, 500 ha),kardinála Ditrichštejna (1606, 1 000 ha),Liechtensteina (30. května 1936, 988 ha).[95] 8. února 1952 byl lesní majetek (3984 ha) převeden naČeskoslovenské státní lesy.[95] 1. ledna 1993 převzala lesní majetek Správa lesů města Olomouce.[95] 1. října 2010 se přeměnila na akciovou společnost Lesy města Olomouce a.s.[95]
Již v roce1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražímomnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce1899 postavenatramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizacitramvajové dopravy ve středu města. V roce1997 došlo k prodloužení – byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku na Masarykově třídě přes centrum. Roku2013 byla postavena nová trať z areálu Šantovka na Nové Sady. V roce1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.[96][97] Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťujeDopravní podnik města Olomouce.
Z města vycházídálnice D46 (směr Vyškov), prochází jímdálnice D35 (směr Mohelnice a Lipník nad Bečvou), dále silniceI/46 směr Šternberk,I/55 směr Přerov a řada dalších silnic druhé a třetí třídy.
V Olomouci k roku 2002[98] bylo celkem 1 084lékařů, počet obyvatel tak na 1 lékaře činil 96 a počet lůžek ve zdravotnictví na 1 000 obyvatel bylo 19. Působí zde tři nemocnice, 147 ordinacípraktického lékaře a dalších 197 odborných ordinací a pracovišť, dále 21lékáren a 11 ostatních zdravotnických zařízení. Celkem tak k roku 2002 šlo o 379 zdravotnických zařízení. Nejvýznamnější institucí v oblasti zdravotnictví jeFakultní nemocnice Olomouc, působí zde takéVojenská nemocnice Olomouc.
Naopak šéf hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karel Indrák v roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druhhemoglobinu a pojmenoval ho po svém rodném městě.
KdyžMiroslav Strnad zUniverzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst, nalezli i derivát rostlinných hormonůcytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Novou látku nazvaliolomoucin, při testování pak zjistili, že má protinádorové účinky a není toxická. Jméno navrhl francouzský kolegaLaurent Meijer.
V německém městěNördlingen, jednom z osmi partnerských měst Olomouce, lze najít Olomouckou ulici (Olmützer Strasse) nebo obdivovat Olomouckou kašnu (Olmützer Brunnen).
Ve městěAntony, nedalekoPaříže (vdepartementuHauts-de-Seine,Île-de-France), vzniklo Olomoucké náměstí. Chystá se tam výstavba nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se jmenujePlace d'Olomouc a ulice vedoucí na náměstí Rue d'Olomouc.
V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finskémTampere.
↑ ČESKÝ JAZYKOVÝ ATLAS.cja.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-26].Dostupné online.
↑abOUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie.Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument [PDF online]. Regionální stálá konference Středočeského kraje, leden 2020 [cit. 2021-05-07]. S. 8, 24–26.Dostupné online.
↑abDodatek k závěrečnému dokumentu VZ Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR [PDF online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2020-06-04 [cit. 2021-05-12].Dostupné online.
↑abTAUBEROVÁ, Daniela. V Olomouci bude sídlit speciální komado. Nábor začíná.Olomoucký deník. 2015-05-15.Dostupné online [cit. 2024-02-26].
↑ab Olomouc je opět sídlem prestižního vojenského velitelství.Olomouc.eu, oficiální informační portál [online]. 2020-07-01 [cit. 2024-02-26].Dostupné online.
↑Přijeďte do Olomouce [online]. Olomouc.eu, 2010-12-03 [cit. 2011-08-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-02.
↑Olomouc – městská památková rezervace [online]. Turistický portál České republiky CZeCOT.Dostupné online.
↑Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 173–178.
↑tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 91.
↑KRUPKA, Jaroslav. Okupaci Olomouce předpověděl tajemný úkaz, jako první moravské město padla Opava.MORAVSKOSLEZSKÝ deník.cz [online]. 2022-06-15 [cit. 2023-05-23].Dostupné online.
↑Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 175–176.
↑HODURA, Quido. Václav Ertl, Časové úvahy o naší mateřštině.Naše řeč. 1930, čís. 8.Dostupné online.
↑ERTL, Václav.Časové úvahy o naší mateřštině. Sbírka přednášek a rozprav. Řada I. Extense vysokých škol pražských. Redakce Miloslav Hýsek a Theodor Kašpárek. Praha: Jednota českých matematiků a fysiků v Praze, 1929.
↑POLÍVKOVÁ, Alena.Naše místní jména a jak jich užívat. Praha: Euromedia Group, 2007.ISBN978-80-242-1940-0. S. 20.
↑POLÍVKOVÁ, Alena. Poznámka o rodu místních jmen typu Olomouc, Boleslav, Litomyšl.Naše řeč. 1978, čís. 4.Dostupné online.
↑abcBLÁHA, Josef. Před výskytem písemných zpráv. In: SCHULZ, Jindřich.Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002.ISBN80-244-0493-1. S. 18–26.
↑ Nejstarší osídlení v českých zemích! Jak vypadala Olomouc před tisícem a více lety | Olomoucký REJ.Nejstarší osídlení v českých zemích! Jak vypadala Olomouc před tisícem a více lety | Olomoucký REJ [online]. [cit. 2024-02-25].Dostupné online.
↑ROŠTÍNSKÝ, Pavel; ŠMERDA, Jaroslav; NOVÁKOVÁ, Eva. Štěrky na rozvodí Dyje a Pulkau jižně od Znojma (Česko–Rakousko): nové poznatky ve srovnání s dosavadním stratigrafickým zařazením.Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. 2022-12-22, roč. 29, čís. 1–2.Dostupné online [cit. 2024-02-26].ISSN2336-4378.doi:10.5817/gvms2022-20639.
↑ Kostel Panny Marie Sněžné měl gotického předchůdce. Ten zmizel před 310 lety | Olomoucký REJ.Kostel Panny Marie Sněžné měl gotického předchůdce. Ten zmizel před 310 lety | Olomoucký REJ [online]. [cit. 2024-02-26].Dostupné online.
↑Olomouc – Historie [online]. České dědictví UNESCO [cit. 2018-05-20].Dostupné online.
↑MAREŠOVÁ, Stanislava. Historické budovy Olomouce – Než vyjel první vlak.Rej.cz [online]. 2009-03-25 [cit. 2012-03-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03.
↑PRECLÍK, Vratislav: Masarykův podzim roku 1921, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2021, roč. XXIX., čís. 135. ISSN 1210-1648, str. 14–19
↑DOFFEK, Noc kostelů, Jiří. Olomouc, Jezuitská kaple Sodality Panny Marie, královny Andělů.www.nockostelu.cz [online]. [cit. 2024-02-26].Dostupné online.
↑CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Dům Štěstí s kaplí, Olomouc.www.hrady.cz [online]. [cit. 2024-02-26].Dostupné online.
↑ Elegantní vila sochaře Pelikána byla považována za odstrašující příklad zvůle.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-12-12].Dostupné online.
↑BUDNÝ, Lubomír. Bývalé zahrady kolem Hradiska znovu ožijí, změní se v park.Olomoucký deník. 2017-06-20.Dostupné online [cit. 2024-02-25].
↑TAUBEROVÁ, Daniela. Zanedbaný ASO park čeká proměna, takto má vypadat.Olomoucký deník. 2022-06-03.Dostupné online [cit. 2024-02-25].
↑INTERACTIVE, ESMEDIA. Výstaviště Flora Olomouc, a. s..Výstaviště Flora Olomouc, a. s. [online]. [cit. 2024-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑VRÁNOVÁ, Magda. Nový park s jezírkem a pláží na Lazcích se pohne dopředu. Takto má vypadat.Olomoucký deník. 2023-02-21.Dostupné online [cit. 2024-02-25].
↑ Olomouc přemýšlí, co se zanedbaným prostorem u Klášterního Hradiska. Lidé mohou dávat své náměty.Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje [online]. [cit. 2024-02-25].Dostupné online.
↑VRÁNOVÁ, Magda. Zanedbaná plocha v Olomouci se změní na park Švýcarské nábřeží. Podívejte se.Olomoucký deník. 2023-01-31.Dostupné online [cit. 2024-02-25].
↑Holický les – Les, který roste z nadšení [online]. [cit. 2024-02-25].Dostupné online.
↑Úvod [online]. Hřbitovy města Olomouce [cit. 2017-03-26].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-27.
↑Geografie [online]. Magistrát města Olomouce.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 213 s. S. 85.
↑ Vlastní výběr VDB.vdb.czso.cz [online]. [cit. 2024-03-08].Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006.Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16.ISBN80-250-1311-1. S. 51–54.
↑Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) [online]. Český statistický úřad, rev. 2015-04-14 [cit. 2016-06-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.
↑SLDB 2021. Základní údaje podle obcí vybraného okresu [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-05-23].Dostupné online.
↑Olomouc 1949–2004 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02.
↑Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2011 (přepočtený na definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011) [online]. Praha: Český statistický úřad.Dostupné online.
↑Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [PDF online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-29]. S. 101.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
↑Vymezení území Olomoucké aglomerace [online]. Statutární město Olomouc [cit. 2020-03-31].Dostupné online.
↑Strategie Olomoucké aglomerace [PDF online]. Statutární město Olomouc, leden 2020 [cit. 2020-03-31]. S. 17–22. Verze 10.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
↑Vymezení Olomoucké aglomerace (ITI územního celku) [PDF online]. Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci [cit. 2020-03-31].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-24.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006.Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.ISBN80-250-1311-1. S. 65, 71, 254 a 464.
↑Komise městských částí [online]. Statutární město Olomouc [cit. 2017-02-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13.
↑Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Olomoucký kraj – okres Olomouc [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-07-04].Dostupné online.[nedostupný zdroj]
↑ab Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky.Olomouc.cz [online]. 2008-01-23.Dostupné online.
↑Radniční listy. Měsíčník občanů statutárního města Olomouce. 2008, čís. 7, s. 8.
↑O společnosti [online]. Moravská vodárenská [cit. 2018-05-20].Dostupné online.
↑abcRadniční listy. Měsíčník občanů statutárního města Olomouce. 2007, čís. 10, s. 15.
↑ Popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic.Radniční listy. Měsíčník občanů statutárního města Olomouce. 2007, s. 3.Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
↑abcdefgInformační leták. [s.l.]: Lesy města Olomouce, 2011. S. 8.
↑ Před třiadevadesáti lety začaly Olomoucí jezdit autobusy. Olomouc byla první na Moravě!.Starý olomoucký rej [online]. stary-olomoucky.rej.cz, 2017-5-30 [cit. 2024-01-25].Dostupné online.
↑Olomouc v datech 2001/2. [s.l.]: Magistrát města Olomouce Informační leták.
↑Olomouc a její partneři v zahraničí [online]. Magistrát města Olomouce [cit. 2018-05-20].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-20.
↑ Olomouc si bude s novým bratislavským partnerem vyměňovat zkušenosti i školáky.Olomouc.cz [online]. 2012-02-16.Dostupné online.
↑ Olomouc nechala stopy ve vesmíru, vědě i polské písni.E15 [online]. [cit. 2018-05-20].Dostupné online.
GRAČKA, Vladimír.Domovní znamení v Olomouci. Olomouc: Poznání, 2013. 192 s.ISBN978-80-87419-31-1.
KAŠPÁRKOVÁ, Slavomíra; GRAČKA, Vladimír.Olomoucké podzemí. Měšťanské domy a paláce, církevní budovy a vojenské objekty. Olomouc: Poznání, 2009. 148 s.ISBN978-80-86606-92-7.
SPÁČIL, Vladimír;TICHÁK, Milan.V čele města Olomouce. Správa města a její představitelé v průběhu staletí. Olomouc: Memoria, 2002. 89 s.ISBN80-85807-18-1.
SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina.Umělecké památky Moravy a Slezska 3.1. (O/P). Praha: Academia, 2021.ISBN978-80-200-3122-8. S. 71–422.
TICHÁK, Milan.Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: Votobia, 1997. 189 s.ISBN80-7198-184-2.
TICHÁK, Milan.Vzpomínky na starou Olomouc a její předměstí. 2. vyd. Olomouc: Burian a Tichák, 2013. 308 s.ISBN978-80-87274-19-4.
TICHÁK, Milan.O osudech městských částí Olomouce. Olomouc: Středisko informatiky a služeb školám, 1998. 75 s.
.JPG)
%3b_sdru%25C5%25BEen%25C3%25A1_rom%25C3%25A1nsk%25C3%25A1_okna.JPG)
.JPG)
.jpg)
.JPG)
%2c_gotick%25C3%25BD_ark%25C3%25BD%25C5%2599_Kaple_sv._Jeron%25C3%25BDma.JPG)
.JPG)
.jpg)
_01.jpg)
%2c_t%25C5%2599._Spojenc%25C5%25AF_20.JPG)
_-_soubor_h%25C5%2599bitovn%25C3%25AD_architektury.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
