Olmékové a jejichkultura se poprvé objevili vMexiku okolo roku1200 př. n. l. Jejich hlavní středisko se nacházelo v oblastiVeracruz na pobřežíMexického zálivu. Počet obyvatel v této oblasti rostl mnohem rychleji než v okolních oblastech, možná i kvůli tomu, že zde byly vhodné podmínky prozemědělství. Pojmenování Olmékové (v jazycenahuatl "kaučukoví lidé") není moc přesné, protože příslušníci etnika Olméků žili v oblasti pobřeží Mexického zálivu až v doběAztéků ve 13.-16. století. Jazyk tvůrců olmécké kultury asi patřil k jazykové rodině mixe soque.
Posvátnémíčové hry hráli již mixe-zoqueové (to dokazuje hřiště vPaso de la Amada, 1600 př. n. l.), Hrálo se smíčem zkaučuku, bohužel byl to právě tento míč, jehož vlastnost odrážet se tak překvapilaEvropany, že se při těch několika málo příležitostech, kdy měli možnost sledovat hru, soustředili jen na něj a nikoliv na pravidla.Hřiště mělo v různých kulturách a průběhem času jiný tvar. Lišil se jak počet hráčů –Mayské nádoby často vyobrazují utkání mezi dvěmavládci nebo bohy až po velká družstva – tak i tvar hřiště. Hráči nesměli dopustit, aby jim míč spadl na zem. Aby to bylo ještě složitější, nesměli ho ve hře udržet pomocí rukou a nohou, směli k tomu používat pouze ramena, boky, kolena a lokty, které jim chránily kožené chrániče. A ještě složitější bylo to, že míč se musel prohodit kruhem uprostřed hřiště. Tato hra byla významnourituální událostí. Často se stávalo, že poražené družstvo bylo popraveno aobětováno bohům.
Důležitou součástí olméckých obřadních center byly kurty, na kterých se hrála již výše uvedená míčová hra. Olmékové měli v historii dvě takováto hlavní obřadní centra. První z nich bylo postaveno vSan Lorenzu a používalo se od roku 1200 př. n. l. do roku 900 př. n. l. Nové středisko stálo vLa Ventě, používalo se do roku 400 př. n. l. Nejvýraznějšími prvky těchto středisek bylypyramidy nebomohyly. Tyto mohyly mívaly často tvarsopek, protože v oblastiMezoameriky bylo mnoho činných sopek a lidé je uctívali. Dalšími posvátnými monumenty byly v obřadních centrecholtáře zdobenéreliéfy a vodní nádrže. Plastiky Olméků nám dokazují, že tento národ daroval bohům spoustu dospělých obětí. Pravděpodobně byl rozšířen i rituálníkanibalismus.
Olmécká kultura vznikla jako první z kultur na pobřežíMexického zálivu. Olmékové byli rovněž první, kdo začal na tomto území stavět monumentálníchrámy a posvátná místa. Většina odborníků se přiklání k názoru, že se jednalo o mluvčímiše-sokeských jazyků, není však známo jméno, kterým sami sebe nazývali – označení Olmékové znamená v jazyce mnohem pozdějšíchAztéků ‚Lidé ze země kaučuku‘. Jejich největšími středisky bylyLa Venta, San Lorenzo, Laguna de Los Cerros a Tres Zapotes, kde se nacházejí i jejich největší památky. Za vznikem této bohatécivilizace patrně stejně jako v případěMezopotámie stály příznivé přírodní podmínky, které tehdejším lidem zajistily blahobyt a rozkvět. Olméckou kulturu v roce1929 poprvé identifikoval a odmayské kultury odlišil Marshall H. Saville, který byl ředitelem newyorského Muzea americkýchindiánů.
Olmékové obývali různé regiony dnešního Mexika v období přibližně od roku 1450 př. n. l., přičemž rozkvět olmécké civilizace nastal někdy kolem roku950 př. n. l. Ve svých střediscích mimo monumentálních obřadních staveb Olmékové tesali z kamene obrovité hlavy, které jsou hlavním poznávacím znamením jejich kultury, dalšími charakteristickými prvky jejich civilizace byly obrovské vytesané oltáře, stély a tyrkysové mozaiky. Olmécká kultura se pak postupně rozšiřovala po území celého Mexického zálivu a do severního i jižního vnitrozemí.
Nejvíce pozornosti si patrně zaslouží sedmnáct dochovaných obrovitých hlav vytesaných z kamene, jejichž účel není znám. Každá z hlav je zcela jiná a má jiné detaily, společným prvkem jsou jakési vytesanéhelmy, které se rovněž od sebe navzájem liší. I jejich rozměry jsou různé – od největší o výšce 3,4 metru po nejmenší, která měří 1,47 m. Hlavy byly vytesány vždy z jednoho bloku sopečnéhočediče, který se nacházel v pohoří Tuxtlas, a následně byly na místo svého určení dopraveny do značných vzdáleností po vodě i pevnině. Některé hlavy byly zakopány nebo přetesány na nové podoby, některé byly zničeny patrně při dobytí novou civilizací.
Olmékové uctívali celou řadubožstev, z nichž některá uzdravovala a některá ovládala temné síly,náboženství bylo významnou součástí jejich života i kultury. Praktikovališamanismus a věřili, že každý člověk v sobě má také ducha zvířete. Nejvýznamnější postavou olméckých božstev byljaguár, který byl uctíván prostřednictvím mnohasoch, uctíváno bylo také dítě jaguár-člověk, které bylo potomkem jaguářího otce a lidské matky, a které ovládaloblesk,hrom adéšť. Tomuto božstvu pak byla obětovánakrev při velkých obřadech, které se konaly v květnu. Obřady obvykle vedl šaman, který se dostal blíže božstvům užitímtabákového prášku nebo kouřením směsi tabáku abylin.Kouř se podle jejich náboženství dostal až k oblakům, odkud pak padal blahodárný déšť.
Dalšími božstvy Olméků byla první matka a první otec, který byl rovněž znám jakokukuřicový bůh aopeřený had a který byl zakladatelem jejich civilizace a stvořitelemvesmíru. Dvojčata Hunahpu a Xbalanque překonala smrt a byla praotci lidstva. Kukuřičný bůh byl zosobněním života a smrti, které vyjadřoval prostřednictvím své stále se opakující cesty po obloze a podsvětí. Jeho hlava vypadala jako kukuřičný klas, což bylo patrně inspirací pro modifikaci lebek mayských novorozenců z urozených rodin.
Olmékové patrně praktikovali rituální pouštění krve, neboť se v jejich chrámech našlo velké množství keramických trnů. O přítomnosti lidských obětí nebyly doloženy zásadní archeologické důkazy, i když bylo na nalezišti El Manatí objeveno několik poškozenýchlebek,stehenních kostí i celýchkosternovorozenců.
Olmékové znali již pravděpodobně kolem čtvrtého století konceptnuly, tedy několik století před tím, než nulu začal používat Ptolemaios. Byli dobrýmimatematiky a astronomy a jejich znalosti stály i za vznikem komplexního kalendáře.
Pád olmécké kultury způsobil velký rozvoj mayských měst, který narušil rovnováhu v oblasti. Roku 400 př. n. l. byla opuštěna La Venta aLa Libertad. Opuštění La Libertadu znamenalo zánik olmécké kultury.
