| Oldenburské hrabství Grafschaft Oldenburg (de)
| |||||||||
| HymnaHeil dir, O Oldenburg | |||||||||
Geografie
| |||||||||
6 429 km² (1910) | |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | 1774 – povýšeno na vévodství | ||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Oldenburské hrabství (německyGrafschaft Oldenburg) bylstředověký státSvaté říše římské. Vzniklo na sklonku9. století. Zároveň v letech1667–1773 bylo včetně Delmenhorstu součástíDánska. Roku1774 bylo povýšeno na vévodství. Oldenbursko bylo během své existence až do roku1918 monarchií, od roku1918 až do svého zániku (kromě let nacismu) bylosvobodným státemVýmarské republiky.
Nejstarší zmínka o městěAldenburg pochází z roku1108. Prvním historicky doloženým vládcem Oldenburku je lerigavský hraběEgilmar II. (zemřel roku1108) a po něm nastoupil jeho synKristián I. Oldenburský.
V roce1180 bylo Oldenbursko (pojmenované podle svého centra) ustanoveno jakohrabství. HraběKristián I. Oldenburský, byl zbaven hrabství Oldenburského vévodou saskýmJindřichem Lvem, avšak kdyžvévoda byl vypověděn, hrabství bylo vráceno synům Kristiána, kteří dosáhli říšské bezprostřednosti. V roce1334 se rozdělila panovnická rodina na větevOldenburskou aDelmenhorstskou, která však roku1435 vymřela a tak se všechna území vrátila zpět starší liniiOldenburské.
Nejdůležitější rok pro vládnoucíOldenburky se stal rok1448 kdy byl hraběKristián VI. zvolen za krále dánského, norského a švédského. Naproti tomu rodné země zůstaveny jeho dvěma bratrům, z nichž Gerhard získal Oldenbursko. Jeho synJan XIV. Oldenburský získal zemi Stedingnskou a Budjadingskou, naproti tomu ztratilDelmenhorst, jejž získalo biskupstvíMünsterské, a Jever, jenž byl postoupenVýchodnímu Frísku. Roku1547 hraběAntonín I. Oldenburský získal zpětDelmenhorst a stal seříšským hrabětem. Když opětovně založená vedlejší větevDelmenhorstská opět vymřela, byla opět spojena rodná území v jediný celek, k němuž připadlo v roce1575 i panstvíJever (dědictvím) a v roce1624 panstvíKniphausen (smlouvou).
Avšak již v roce1667 vymřel původní hraběcírod Oldenburků hrabětemAntonínem Vintířem a dědice těchto území se stal právědánský král a vévoda šlesvicko-holštýnsko(-gottorpský). Proti tomuto dědickému pořízení protestoval bližší příbuzný Antonína Vintíře, vévoda šlesvicko-holštýnsko-plönský, jemuž byly také Oldenbursko a Delmenhorst přiřčeny. Ten tato území však odstoupil je v roce1676 dánskému králiKristiánovi V., kdežtoJever jako ženskéléno připadl jeho sestře kněžně Magdaleně, jež bylakněžnou Anhaltsko-Srbišťskou aKniphausen připadl říšskému hraběti Antonínovi z Aldenburku, nemanželskému synuAntonína Vintíře.
V letech1667–1773 bylo tedy Oldenbursko včetně Delmenhorstu součástíDánska. V roce1773 však připadly ruskému velkoknížetiPavlovi, jenž se za to zřekl se svého majetku veŠlesvicko-Holštýnsku, ale ponechal si titul vévody Holštýnsko-Gottorpského. V roce1774 připadlo území Oldenburska vedlejší větvi Holstein-Gottorp-Oldenburg a v roce1777 bylo Oldenburské hrabství povýšeno na vévodství.
Obrázky, zvuky či videa k tématuOldenburské hrabství na Wikimedia Commons
.svg)
.svg)
.svg)
