| Plk. Oldřich Doležal | |
|---|---|
| Narození | 1. března1912 Moravská Ostrava Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. listopadu1983 (ve věku 71 let) Etchinghill Anglie |
| Místo pohřbení | Brookwoodský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | vojenský pilot apilot |
| Ocenění | medaile Za hrdinství (2023) |
| Choť | Květa Doležalová |
| Děti | Tomáš Doležal (Tom Dolezal) |
| Rodiče | Valentin Doležal, Františka Fuchsová |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Oldřich Doležal (1. března1912Moravská Ostrava[1] –28. listopadu1983Etchinghill) byl pilot311. československé bombardovací perutě RAF.
Oldřich Doležal se narodil 1. března 1912 v Moravské Ostravě v rodině Valentina Doležala a Františky rozené Fuksové zVítové.[1] Mládí strávil veVítové. Vyučil se a 1. října 1934 narukoval na prezenční vojenskou službu, během které se vPrešově vycvičil na radiotelegrafistu. Následně sloužil na radiostanicích vKošicích, opět Prešově aSpišské Nové Vsi. Po ukončení služby v roce 1935 pracoval opět jako radiotelegrafista pro firmuBaťa naotrokovickém letišti. Zvyšoval si kvalifikaci v na letectví navázaných oborech a stal se sportovním pilotem. Jako radiotelegrafista začal i létat v Baťově obchodním letectvu. Běhemvšeobecné mobilizace v roce 1938 sloužil jako kurýrní pilot vOlomouci.

Německá okupace v březnu 1939 Oldřicha Doležala na územíČeskoslovenska nezastihla, protože 11. března odletěl společně se šéfpilotemJanem Šerhantem na služební cestu, a po okupaci se již ani jeden z nich nevrátil. Díky této jejich cestě se do zahraničí dostal i dosud dochovaný letounLockheed L-10 Electra č. 1091Jana Antonína Bati.[2][3] Oldřich Doležal se vKanadě přihlásil do československé zahraniční armády a 24. září 1940 nastoupil službu v britskémCholmondeley. Na základě vlastní žádosti byl v březnu 1941 přeložen k československému letectvu a přijat doRoyal Air Force. Od května 1941 sloužil jako pozemní radiotelegrafista u312. československé stíhací perutě RAF, podal si ale žádost o vojenský pilotní výcvik. Po jeho absolvování byl 1. října 1942 přidělen k 311. československé bombardovací peruti, kde poté sloužil na protiponorkových misích nadBiskajským zálivem. Zpočátku byl členem posádky veliteleVáclava Soukupa, od března 1943 se stal sám velitelem letadla. Dne 27. prosince 1943 jeho letounConsolidated B-24 Liberator potopil rychlou německou dopravní loďAlsterufer s náklademwolframu zJaponska.[3] Zúčastnil se podporyOperace Overlord a po skončení služebního turnusu nastoupil 5. září 1944 k vojenskému dopravnímu letectvu. Až do koncedruhé světové války pak sloužil u246. perutě RAF.
Po návratu do Československa sloužil Oldřich Doležal do roku 1946 u vojenské dopravní skupiny, poté ukončil armádní službu a nastoupil kČeskoslovenským aeroliniím. Koncem měsíce června roku 1946 se oženil[1] s Květoslavou Pištovou. Dne 4. května 1948 byl i s letadlem unesen skupinou cestujících do zahraničí, vrátil se ale do vlasti. Je možné, že ho tento čin inspiroval, a dne 25. března 1950 byl jedním z pilotů, kteří provedlikoordinovaný úlet tří dopravních letadel ze země. On sám řídil letoun startující zBratislavy, jeho manželku Květu a půlročního syna Tomáše vezl stroj startující zOstravy pilotovanýLadislavem Světlíkem. Za tento čin byl v nepřítomnosti odsouzen k 25 letům vězení, rehabilitován byl v roce 1997. Oldřich Doležal se s rodinou vrátil do Anglie a živil se jako pilot firmySilver City. Vážně onemocněl a utrpěl těžký úraz páteře a závěr svého života strávil upoután na lůžko. Léčil se v nemocnici v Etchinghillu, kde 28. listopadu 1983 zemřel. Pohřben je na hřbitově vBrookwoodu.[4]
Událost společného úletu letadel, ve kterém hrál Oldřich Doležal zásadní úlohu, tendenčně literárně zpracoval v roce 1950 J. Suchý v díleÚnos do Erdingu a následně v roce 1952 iJán Kadár aElmar Klos v propagandistickém filmuÚnos.[6]