Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Okres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte:Okresy v Česku.
Okresy České republiky k 1. lednu 2007 v hranicíchsamosprávných krajů (Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení)

Okres jeúzemně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší nežobec a nižší nežkraj, používaná mj.v dnešním Česku. Členění na okresy existovalo – pod různými jmény takto překládanými do češtiny – vestátechpo celém světě.

Historie v zemích Rakousko-Uherska

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Historie okresů v Česku.
Okresní hejtmanství k roku 1900[1]
Tabule c. k. okresního hejtmanství a okresního soudu v Blatné

Vznik okresů

[editovat |editovat zdroj]

Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecnísamosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší;něm. Politischer Bezirk,slov.správny okres) pro veřejnou správu asoudní (menší;něm.Gerichtsbezirk,slov.notariát) pro justici. Politických okresů bylo k 1. lednu 1850 v Čechách 79, na Moravě 25 a ve Slezsku 7. V čele zřizovanýchokresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným (tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.

Smíšení správy a soudnictví

[editovat |editovat zdroj]

V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny bylysmíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů – těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoci okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků (zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.

Obnova politických okresů

[editovat |editovat zdroj]

Prosincová ústava roku 1867 definitivně stanovila, že soudnictví má být oddělené od správy.[2] Na základě zákona z 19. května 1868[3] a ministerské vyhlášky z 10. července 1868[4][5] začala od 31. srpna 1868 opět úřadovat okresní hejtmanství jako úřady spravující politické okresy. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850: v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv.statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.

Okresy v Československu a Česku

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Okresy v Česku aHistorie okresů v Česku.

První republika

[editovat |editovat zdroj]

Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)

Období nesvobody (1938-1945)

[editovat |editovat zdroj]

PoMnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území, které bylo připojeno k Německé říši.Politischer Bezirk se v Sudetech přejmenoval naLandkreis aGerichtsbezirk se přejmenoval naAmtsgerichtsbezirk. Po okupaci byly vytvořeny orgány okupační správyOberlandráty, které zahrnovaly několik okresů, kontrolovaly činnost okresních orgánů a přímo do ní i zasahovaly. Čeští okresní hejtmani byli postupně nahrazováni německými. Na podzim 1942 došlo k reorganizaci správy, kdy byla řada menších okresů sloučena do větších celků. Navíc nebyly výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci hejtmana v několika podřízených okresech, nebo, že jeden německý okresní hejtman spravoval několik okresů najednou.

Vývoj okresů po roce 1945 (národní výbory)

[editovat |editovat zdroj]

Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plnásamospráva – přiokresních národních výborech byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady.

Od1. února1949[6] do31. prosince2002 pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil).

V roce 1960 došlo ke sloučení okresů do větších celků, mnoho okresů tak zaniklo a jejich počet se opět snížil. Obvod správního okresu i nadále zůstal totožný s obvodem okresního soudu (tj. snížil se také počet okresních soudů).

Vývoj okresů po roce 1993

[editovat |editovat zdroj]

Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva nejprve na okresní úrovni: přímo volená plénaokresních národních výborů byla nahrazena nepřímo volenýmiokresními shromážděními a posléze v roce 2000 zcela zrušena.

Dne 13. června 2002 byl schválen zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.[7] Dle článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb. byly dnem nabytí účinnosti, tj.1. ledna2003, zrušenyokresní úřady.[7] Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčástiobecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, čímž okresy přestaly plnit funkci územních jednotek státní správy. Nadále však zůstala zachována okresní organizace usoudů,policie (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory),archivů a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační.

Okresy v jiných zemích

[editovat |editovat zdroj]

Slovensko

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Okresy na Slovensku.

NaSlovensku rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakousko

[editovat |editovat zdroj]

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jakoBezirk (plurálBezirke; stejné označení vevýchodním Německu se však překládalo jakokraj). Mimo samotných okresů v Rakousku na úrovni okresů existují istatutární města. Podobně jako vRakousku-Uhersku aČeskoslovensku do roku1948 zde dosud existují isoudní okresy.

Německo

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Městský okres (Německo) aZemský okres.

V rámciněmeckých spolkových zemí existujízemské okresy (Landkreis, plurálLandkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurálKreisfreie Städte).

Polsko

[editovat |editovat zdroj]
Mapka okresů (powiaty) vPolsku.
Podrobnější informace naleznete v článku Powiat.

VPolsku existuje členění na okresy nazvanépowiat, které vzniklo už v 15. století.

Francie a Belgie

[editovat |editovat zdroj]

Okresy existují s označenímarrondissement také veFrancii aBelgii.

Anglosaské země

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Okresy ve Spojených státech amerických.

VUSA se označují okresy ve většině státech jakocounty, plurálcounties; ve Velké Británii toto slovo označujehrabství a odpovídají krajům či okresům. Neváží se již na příslušnost k jakéholi osobě nebo panství. VeVelké Británii,Kanadě se označují jakodistrict (pluráldistricts).

Rusko

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Rajón.

VRusku,Bělorusku, naUkrajině a vKazachstánu se okresy označují jakorajón (plurálrajóny). Stejné označení se používalo i v bývalémSovětském svazu.

Maďarsko

[editovat |editovat zdroj]

VMaďarsku se okresy označují výrazemjárás (pluráljárások).

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005,ISBN 80-7106-709-1
  2. Základní zákon státní č.144/1867 ř. z.,o moci soudcovské, Art. 14.
  3. Zákon č.44/1868 ř. z.,o zřízení politických úřadů správních.
  4. Nařízení ministra vnitra č.101/1868 ř. z..
  5. moravské vydání říšského zákoníku v češtině, ročník 1868, částka XI, str. 276
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948.
  7. ab Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů..portal.gov.cz [online]. [cit. 2015-02-07].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Slovníkové heslookres ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okres&oldid=25292479
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp