Oceanus Procellarum (českyOceán bouří) je nejrozsáhlejší plocha napřivrácené straně Měsíce, která je pokrytabazalty tvořícímiměsíční moře. Má od severu k jihu délku 2 500 kilometrů a zabírá 4 000 000 km². Jeho středníselenografické souřadnice jsou 18,4° S, 57,4° Z.[1] Na rozdíl od jiných měsíčních moří nebyla u Oceánu bouří identifikována žádná impaktní pánev.
V západní části oceánu se nenachází mnoho velkých impaktních kráterů, zato se zde ale nachází značné množství lunárních sopečných dómů (druhštítové sopky)[2] a také světlý útvarReiner Gamma s vysokýmalbedem (v západní části oceánu).[3] Jejich vysoká četnost je v oblastiMarius Hills.
Ještě v 90. letech 20. století se mnozí geologové domnívali, že oblast Oceanus Procellarum vznikla výsledkemimpaktu tělesa[4] napovrch Měsíce, nicméně studie z roku 2014, založená na průzkumu gravitačních anomálií, tento původ nejspíš vylučuje.[5] Tato studie, využívající data pořízená dvojicí sondGRAIL, naznačuje, že vznik Oceanus Procellarum je spojen s popraskánímměsíční kůry a následným masivnímvulkanismem. Gravitační mapa totiž ukázala, že se pod viditelnými lávovými pláněmi nachází údolí vzniklé protažením a ztenčením kůry. Vědci předpokládají, že toto protažení a ztenčení je spojeno s abnormálním výskytemradioaktivních prvků v této části Měsíce, kdy jsou zde hlavně nabohaceny obsahyuranu,thoria adraslíku.[6] Tyto prvky způsobily vyšší teplotu oblasti než okolních jednotek, načež po jejich vyčerpání mělo dojít k rychlému chladnutí. Během chladnutí se měla oblast protáhnout a ztenčit, následně popraskat, což umožnilo výstupmagmatu na povrch.[6]
Do oblasti Oceánu bouří přistály v roce 1966 sovětské sondyLuna 9,Luna 13 a americká sondaSurveyor 1.[7] V roce 2020 pak i čínská sondaČchang-e 5.
Obrázky, zvuky či videa k tématuOceanus Procellarum na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |