| Obléhání Varaždínu | |||
|---|---|---|---|
| konflikt:Uherské tažení v letech 1527–1528 | |||
 Varaždín koncem 17. století | |||
| Trvání | 27. září1527 | ||
| Místo | Varaždín,Chorvatské království | ||
| Výsledek | Stažení Frankopanovy armády | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |||
Obléhání Varaždínu bylo obléhání vChorvatském království. Válka vypukla v důsledku neshody chorvatských, slavonských a uherských šlechtických sněmů při volbě nového krále po smrtiLudvíka II. Uherského vbitvě u Moháče.
Po smrti Ludvíka II. v bitvě u Moháče se chorvatští šlechtici shromáždili počátkem roku 1527 vCetingradu, aby projednalivolbu nového krále. Jejich volba padla na mocnéhoFerdinanda I. Habsburského, kterého chtěli zapojit do obrany proti rozpínající seOsmanské říši.[1]
V jiné části království si však uherští šlechtici na svém sněmu vSzékesfehérváru koncem roku 1526 zvolili vlastního kandidáta –Jana Zápolského. Téhož kandidáta podpořil také slavonský šlechtický sněm, který se konal vDubravě uČazmy v Chorvatsku pod vlivemzáhřebského biskupaŠimona Erdődyho a hraběteKryštofa Frankopana, jediného chorvatského šlechtice, který se neúčastnil cetingradského sněmu. Toto rozdělení království vedlo k občanské válce mezi příznivci soupeřících králů.[2]
Ferdinand zahájil svou vojenskou kampaň zVídně, odkud jeho dvacetitisícová armáda vytáhla doUher. Habsburští velitelé brzy úspěšně dobyli městaGyőr,Komárom,Ostřihom,Visegrád aBudín, zatímco síly Jana Zápolského ustupovaly směrem k řeceTise. Přesto je zastavila habsburská vojska poblíž Tarcali v Uhrách, kde habsburský generálMikuláš, hrabě ze Salmu, dosáhl rozhodného vítězství vbitvě u Tarcali. Jan Zápolský proto požádal svého spojence, bána Kryštofa Frankopana, aby mu přišel na pomoc.[3]
Frankopan poblížKriževců shromáždil svou třináctitisícovou armádu, která podle chorvatského historikaRudolfa Horvata sestávala z 10 000 pěšáků a 3 000 jezdců. Ráno 24. září se k Frankopanově armádě přiblížili zdánliví vyslanci z Varaždínu, kteří mu vyjádřili věrnost a předali mu klíče od města. Když však dorazil k Varaždínu, ukázalo se, že městská posádka je nakloněna Habsburkům.
Frankopanovi velitelé poté vydali rozkaz začít kopat zákopy kolem města a připravit obléhací stroje. Při průzkumu slabých míst v hradbách města zahájilo obranné dělo palbu a jedna ze střel Frankopana těžce zranila. Rána byla údajně tak vážná, že mu bylo vidět vnitřnosti, a proto lékaři vzdali jakékoliv snahy ho zachránit. Umírající Frankopan vydal rozkaz pokračovat v obléhání, avšak většina jeho vojska se neodvratně rozprchla.[4]
Hrstka vojáků, kteří u něj zůstali, ho začala odnášet doKoprivnice, avšak Frankopan svým zraněním podlehl při příchodu doMartijance.[3] Jeho smrt byla pro Zápolského stranu velkou ranou, protože přišla o mocného spojence v Chorvatsku.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSiege of Varaždin (1527) na anglické Wikipedii.