| Obecní dům | |
|---|---|
 Obecní dům | |
| Účel stavby | |
reprezentační účely, kulturní akce | |
| Základní informace | |
| Sloh | eklekticismus asecese |
| Architekti | Antonín Balšánek aOsvald Polívka |
| Výstavba | 1905–1912 |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Republiky 1090/5 Staré Město 110 00 Praha 1 |
| Ulice | Celetná,náměstí Republiky,U Obecního domu a U Prašné brány |
| Souřadnice | 50°5′15,43″ s. š.,14°25′41,66″ v. d. |
  Obecní dům Obecní dům, Praha | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11738/1-449(Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web aOficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Obecní dům (původním názvemObecní dům Král. hl. města Prahy[1], nazývaný též např.Obecní dům u Prašné brány[2][pozn. 1] neboReprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějšíchsecesních staveb v Praze. Stojí nanáměstí Republiky (or. č. 5), v sousedstvíPrašné brány naprotidomu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím (koncerty, výstavy).
Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů,Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratrZikmund Lucemburský, jeho zeťAlbrecht II. Habsburský,Ladislav Pohrobek,Jiří z Poděbrad aVladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět naPražský hrad.
Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé uliceKrálovodvorská a průchod doPrašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházelykorunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv.Královské cesty. Areál byl později využíván k různým účelům, když byl využíván jakoseminář, byl v areálu také postavenkostel svatého Vojtěcha. V letech 1902–1903 byly všechny budovy v areálu včetně kostela zbořeny.[3]
Obecní dům vznikal v době vrcholného národnostníhočesko-německého soupeření. Byl proto od počátku silně politickým projektem. Dům měl symbolizovat politickou a kulturní dominanci Čechů a Slovanství v hlavním městě – a to přímoNa Příkopech (Am Graben), kterým tradičně dominovaly domy a podnikyčeských Němců. Impulsem pro stavbu byly plány pražských Němců na výstavbu tzv.Německého kasina v Praze, které mělo sloužit jako německý spolkový dům.[4]
Odpůrci projektu byli ze dvou skupin: první chtěli na místě novostavbu druhého českého divadla – druzí považovali náklady stavby za příliš vysoké. Z úsporných důvodů proto budova nemohla mít kamenný plášť. Přestože se jednalo onacionalistickou stavbu, zvolili architekti styl stavby ve stylu mezinárodního barokně-renesančníhoeklekticismu, typickém na tehdy módníchsvětových výstavách. Tato architektonická „nečeskost” a absencečeské neorenesance byla kritizována. Český styl tak budově daly ažsecesní dekorace.[5]
S výkopy základů se počalo 21. srpna 1905, první části byly dány pro provozu v roce 1909[6] a celý dům byl slavnostně otevřen16. prosince1912.[1] Stavba se oproti původnímu předpokladu protáhla a rozpočet narostl na dvojnásobek.[7]
V době svého otevření byl dům zvláště mladšími architekty (Novotný,Janák,Engel) kritizována jako zastaralá a nabubřelá. V časopiseStyl byla dokonce pro kritiky domu zřízena stálá rubrika.[8] Reakce veřejnosti byly smíšené.[9] Pro srovnání, ve stejné době vznikal už výrazně modernější kubistickýDům U Černé Matky Boží.
Obecní dům vstoupil do historie československé státnosti 28. října 1918, když zde byla vyhlášenasamostatnost Československa.
V roce 1948 byl dům komunistickým režimem znárodněn.[10] Naopak v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteliObčanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997 s nákladem 2 mld. Kč.[11]
Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektůAntonína Balšánka aOsvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku20. století:Mikoláš Aleš,Max Švabinský,František Ženíšek,Ladislav Šaloun,Karel Novák,Josef Mařatka,Josef Václav Myslbek,Alfons Mucha aJan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresbyKarla Špillara.
Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší jeSmetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncertySymfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivaluPražské jaro,varhanní koncerty aj.
Dalšími sály v prvním patře jsou Grégrův sál s výmalbouFrantiška Ženíška, Palackého sál s výzdobouJana Preislera, Primátorský sál s výmalbou odAlfonse Muchy, Riegrův sál s výmalbouMaxe Švabinského a Sladkovského sál s krajinomalbouJosefa Ullmanna. Dalšími prostory jsou Dirigentský salonek, Cukrárna, Slovácký salonek, Salonek Boženy Němcové a Orientální salonek.[12]
V druhém patře jsou výstavní sály, mj. Hollarův sál, Dirigentské apartmá, Český klub a další prostory.[12]
V přízemí je mj. kavárna a Francouzská restaurace podle návrhuOsvalda Polívky. V suterénu pak Americký bar s obrazyMikoláše Aleše, Plzeňská lidová restaurace a vinárna.[12] Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
V okolí Obecního domu se nacházejí další významné objekty:
Obrázky, zvuky či videa k tématuObecní dům na Wikimedia Commons