| Nuno Espírito Santo | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) Nuno Espírito Santo (2015) | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Celé jméno | Nuno Herlander Simões Espírito Santo | ||||||
| Datum narození | 25. ledna1974 (51 let) | ||||||
| Místo narození | São Tomé,Svatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Tomáš a Princův ostrov | ||||||
| Výška | 188 cm | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | brankář | ||||||
| Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
| Reprezentace | |||||||
| |||||||
| Trenérská kariéra*** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| Další informace | |||||||
| Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | ||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k 9. 9. 2025 | |||||||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |||||||
Nuno Herlander Simões Espírito Santo (*25. ledna1974São Tomé) jeportugalský fotbalový trenér a bývalýfotbalový brankář.
V průběhu své hráčské kariéry si udělal nejdříve jméno veŠpanělsku, kde odehrál 5 sezón ve 3 různých klubech. Následně se vrátil doPortugalska, kde hrál zaFC Porto. MimoPyrenejský poloostrov hrál také vDynamu Moskva. Byl součástíportugalského mužstva, které se účastniloEura 2008, ale za reprezentaci do zápasu nikdy nenastoupil.
Espírito Santo začal svoji trenérskou kariéru vPanathinaikosu jako asistent. V roce 2012 se stal hlavním trenérem portugalskéhoRio Ave. Největších úspěchů dosáhl s anglickýmWolverhamptonem, se kterým postoupil z Championship doPremier League a dovedl jej až do pohárové Evropy. Od června do 1. listopadu 2021 trénovalTottenham Hotspur. Od července 2022 vedl rok a půl saúdskýal-Ittihád, odkud se v prosinci 2023 vrátil do anglické nejvyšší soutěže. SNottinghamem Forest se nejprve zachránil a v další sezóně jej poprvé po 30 letech dovedl do pohárové Evropy. Hned na počátku dalšího soutěžního ročníku byl však především pro spory s majitelem klubu Marinakisem propuštěn a obratem byl angažován veWest Ham United.
Narodil se na souostrovíSvatý Tomáš a Princův ostrov, které bylo až do roku 1975 portugalskou kolonií. Svou fotbalovou kariéru zahájil veVitórii Guimarães a od svých 20 let bojoval s veteránem Nenem o pozici brankářské jedničky. Díky novému agentovi Mendesovi přestoupil v lednu 1997 doDeportivo de La Coruña[1] tři z šesti sezón ale strávil kvůli velké konkurenci mezi tyčemi na hostování. Nejdříve byl brankářskou jedničkouJacques Songo'o (1996–1998), pozdějiJosé Francisco Molina (2001–02).
V sezóně 1999/2000 na hostování vCP Mérida ve španělské druhé nejvyšší soutěži získalZamorovu trofej a pomohl týmu k šesté pozici v lize, ale kvůli nesrovnalostem v klubuMérida sestoupila doSegunda División B.[2] Následující sezónu odešel na další hostování, tentokrát doCA Osasuna,[3] se kterou se udržel vnejvyšší španělské soutěži.[4]
FC Porto, které v té době trénovalJosé Mourinho, za Espírita Santa zaplatilo 3 miliony eur a navrch do La Coruni přestoupilJorge Andrade[5] V portugalském poháru roku 2003 proměnil penaltu proti Varzimu a pomohl tak Portu k výhře 7:0.[6] V květnu 2004 vyhrálo Porto Ligu mistrů UEFA, Nuno však do zápasů nenastoupil.[7] 12. prosince 2004 vystřídal klubovou brankářskou jedničku Vítora Baíu během prodloužení finálového utkáníInterkontinentálního poháru protiOnce Caldas, které Porto vyhrála 8:7 po pokutových kopech. V lednu 2005 byl však prodán doDynama Moskva.[8]
V lednu 2007 se opět vrátil do Portugalska, kde podepsal smlouvu sCD Aves,[9] se kterým sestoupil zPrimeira Ligy. V červenci se vrátil do Porta, zde se ale stal opět jen brankářkou dvojkou za BrazilcemHeltonem.[10][11]
V sezóně 2008/09 nahradil Heltona pouze ve čtyřech zápasech vlize, ale odehrál všechny zápasydomácího poháru, včetně vítězného finále protiPaços de Ferreira.[12]
Espírito Santo reprezentoval Portugalsko naLetních olympijských hrách v roce 1996, odchytal čtyři zápasy a získal čtvrtém místě.[13] Byl také součástímužstva, které reprezentovalo Portugalsko naEuru 2008, do zápasů však nenastoupil.[14]
Dne 21. června 2010Porto oznámilo, že Nunova smlouva nebude prodloužena.[15] 36letýbrankář řekl, že bude vždy podporovat Porto, přestože odchází.[16] Po ukončení kariéry se připojil ke svému bývalému trenéroviJesualdu Ferreirovi a přestěhoval se s ním doMálagy, kde působil jako trenér brankářů; v listopadu 2010 spolu podepsali smlouvu v řeckémPanathinaikosu.[17]
V květnu 2012 vyhodiloRio Ave trenéra Carlose Brita a oznámilo příchod Espírita Santa.[18] Ve své druhé sezóně dovedl tým až do fináleTaça de Portugal a do fináleTaça da Liga,[19] později se mu povedlo přes předkola postoupit až do základní skupinyEvropské ligy UEFA.
Espírito Santo podepsal jednoroční smlouvu s Valencií dne 4. července 2014 a nahradil takJuana Antonia Pizziho.[20] 12. ledna 2015 prodloužil smlouvu až do roku 2018[21] a dovedl tým na čtvrté místo,[22] mezi největší úspěchy patřilo domácí vítězství 2:1 nadRealem Madrid a remíza 2:2 proti stejnému soupeři,[23][24] třikrát byl jmenován trenérem měsíce vLa Lize.[25] Rezignoval 29. listopadu 2015 po porážce 0:1 protiSeville a špatném vstupu do sezóny vLize mistrů.[26]
Dne 1. června 2016 podepsal Espírito Santo dvouletou smlouvu sPortem, když nahradil bývalého trenéraJosého Peseiru.[27] 22. května následujícího roku však byl po sezóně, ve které skončil na druhém místě vlize, propuštěn.[28]
Dne 31. května 2017 byl Espírito Santo jmenován novým hlavním trenéremWolverhamptonu Wanderers, hrajícího tehdy anglickouChampionship.[29] V listopadu byl zvolen nejlepším manažerem měsíce v soutěži, když jeho tým vyhrál všechny čtyři zápasy, ve kterých vstřelil 13 branek.[30] Espírito Santo dovedl klub po šesti letech k postupu doPremier League[31] a získal titul vChampionship dvě kola před koncem soutěže.[32] 10. července 2018 bylo oznámeno, že jeho smlouva byla prodloužena do roku 2021.[33]
Espírito Santo získal ve svém druhém měsíci vanglické nejvyšší soutěži ocenění pro nejlepšího trenéra měsíce v Premier League[34] poté, co jeho tým v září 2018 zůstal neporažený, získal čtyři body ze čtyř zápasů a inkasoval pouze jeden gól. Bylo to poprvé, co manažerWolverhamptonu Wanderers získal toto ocenění.[35] Dne 4. května 2019 získal Espírito Santo čestný doktorát ve sportu naWolverhamptonské univerzitě.[36] Wolves skončili na sedmé příčce v sezóně; bylo to nejlepší klubové umístění vPremier League od sezóny1979/80, kdy skončili na místě šestém. Wolves se také kvalifikovali doEvropské ligy poprvé od sezóny 1980/81.[37]
Espírito Santo se v červenci 2020, kdy se dohrávalacovidem přerušená sezóna, stal podruhémanažerem měsíce Premier League.[38] V sezóně 2019/20 dosáhl Wolverhampton podruhé za sebou na sedmé místo vPremier League s rekordním počtem 59 bodů a dostal se do čtvrtfináleEvropské ligy UEFA.[39]
Dne 13. září 2020 prodloužil Espírito Santo smlouvu v klubu až do léta 2023.[40] V říjnu se stal potřetí manažerem měsíce Premier League.[41]. Dne 27. února 2021 odtrénoval své 102. utkání v Premier League jako hlavní trenér Wolves, a to remízu 1:1 protiNewcastle United vSt James' Parku a stal se tak nejdéle sloužícím trenérem Wolves v Premier League.[42]
Dne 21. května 2021 bylo na oficiálním webu Wolves oznámeno, že Espírito Santo opustí klub po vzájemné dohodě na konci sezóny.[43]
Dne 30. června 2021 se stal novým trenéremTottenhamu Hotspur.[44] Při svém debutu 15. srpna vyhrál jeho Tottenham doma 1:0 nad úřadujícím mistremManchesterem City.[45] V srpnu vyhrál Tottenham všechny tři ligové zápasy a Espírito Santo získal oceněníManažer měsíce Premier League za srpen 2021, počtvrté ve své kariéře.[46] 1. listopadu 2021, poté, co jeho tým prohrál doma sManchesterem United 3:0 a v ligové tabulce klesl na deváté místo, byl po necelých čtyřech měsících ve funkci odvolán.[47]
Dne 4. července 2022 se Espírito Santo stal hlavním trenérem saúdskoarabského klubual-Ittihád.[48] 29. ledna 2023 vyhrál saúdský superpohár, ve finále porazilal-Fejhu 2:0.[49] 27. května získal klub první ligový titul po 14 letech.[50]
al-Ittihád ukončil smlouvu s Nunem Espíritem Santem v listopadu 2023. K rozhodnutí došlo po páté prohře saúdskoarabského klubu ve všech soutěžích v této sezoně. Trenér podle všeho doplatil na špatný vztah s největší hvězdou klubuKarimem Benzemou, se kterým se měl pohádat v poločase zápasu Asijské Ligy mistrů proti irácké al-Džawíje, protože nebyl spokojený s přístupem některých hráčů.[51][52]
V prosinci 2023 převzal Nuno Espírito Santo anglický prvoligový klubNottingham Forest. Na lavičce nahradilStevea Coopera.[53][54]
| Tým | Od | Do | Statistiky | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Z | V | N | P | % Výher | |||
| Rio Ave | 1. července 2012 | 30. června 2014 | 80 | 32 | 17 | 31 | 40,00 |
| Valencia | 4. července 2014 | 29. listopadu 2015 | 62 | 32 | 16 | 14 | 51,61 |
| Porto | 1. června 2016 | 22. května 2017 | 49 | 27 | 16 | 6 | 55,10 |
| Wolverhampton Wanderers | 31. května 2017 | 23. května 2021 | 199 | 95 | 49 | 55 | 47,69 |
| Tottenham Hotspur | 30. června 2021 | 1. listopadu 2021 | 17 | 8 | 2 | 7 | 47,06 |
| Al Ittihad FC (Džidda) | 4. července 2022 | 7. listopadu 2023 | 56 | 36 | 12 | 8 | 64,29 |
| Nottingham Forest | 19. prosince 2023 | 8. září 2025 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,00 |
| Celkem | 463 | 230 | 112 | 121 | 49,68 | ||
Deportivo de la Coruña
Porto
Individuální
Wolverhampton Wanderers
Individuální
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuNuno Espírito Santo na anglické Wikipedii.
{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuNuno Espírito Santo na Wikimedia Commons