Marcus Aurelius Numerius Numerianus, česky často nazývanýNumerián (kolem253[1] – listopad284Malá Asie), bylřímskýcísař vládnoucí spolu se svým bratremCarinem v letech283–284. Pod jeho správou se nacházela východní polovina říše, západní provincie kontroloval Carinus.
V rámci dějin antického Říma patří Numerianova vláda k nejméně probádaným obdobím. Je to dáno tím, že samostatnou biografii mu věnuje jen pozdně antickáHistoria Augusta, která má pro3. století problematickou hodnotu. Ostatní autoři pak poskytují pouhý rámec, z něhož lze sestavit značně neúplný obraz.
Numerianus byl mladším synem císařeCara a jeho jménem neznámé manželky. Sám byl ženatý s dcerou Carovaprefekta pretoriánůLucia Flavia Apra, rovněž jménem neznámou, děti patrně žádné neměl. Jeho kariéru ve strukturách impéria lze sledovat až od okamžiku, kdy se stal v závěru roku282 krátce po svém bratru Carinovicaesarem, tedy mladším spoluvladařem císaře Cara.[2]
Za císaře byl Numerianus prohlášen ihned po otcově smrti v červenci nebo srpnu283 poblížKtésifóntu, během výpravy protiPeršanům.[3] Jeho bratr Carinus, který v té době pobýval na západě římské říše, císařskou hodnost obdržel již na jaře, takže nyní začala spoluvláda obou sourozenců. V době své proklamace byl Numerianus nejenomcaesarem, ale měl i titul imperátora a prokonzula.[4]
Numerianovou hlavní snahou po převzetí vlády bylo ukončit konflikt s perskýmkrálemBahrámem II. a odvést římskou armádu, v jejímž čele po otcově smrti stanul, zpátky na území impéria. V důsledku oční choroby cestoval většinou v krytých nosítkách, okolnost, která měla sehrát významnou roli. Na přelomu let283/284 dosáhlo vojsko v pořádkuSýrie, kde Numerianus strávil několik následujících měsíců.[5] Mezitím spolu s Carinem nastoupil svůj prvníkonzulát a uspořádal poměry na východě.
S počátkem jara284 zahájil Numerianus další pochod na západ směrem kBosporu. Avšak někdy v průběhu cesty byl podle většiny antických historikůúkladně zavražděn svým tchánem Aprem, který se chtěl patrně sám zmocnit trůnu. Císařova nosítka dlouho zločin maskovala, neboť Aper předstíral, že oční choroba císaři brání vyjít ven. Teprve zápach rozkládajícího se těla vše prozradil.[6]
Podle Historie Augusty byl Numerianus dobrýřečník, nadanýbásník a též autor několika odborných spisů.[7] Vcelku pozitivně o něm hovoří i ostatní prameny, ačkoli se jeho osobností a charakterem podrobněji nezabývají. Jeho smrt vrahům v čele s Aprem nijak neprospěla, neboť vojsko prohlásilo za císaře vojevůdce Diocla, nikoli Apra, a Diocles (který jako císař přijal jménoDiocletianus) se s pachateli tvrdě vypořádal.
- ↑Kombinací údajůChronicon Paschale (510) aMalaly (XII, 304, 306) lze dospět k závěru, že Numerianus se dožil 32 let.
- ↑VizDietmar Kienast,Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 260.
- ↑Historia Augusta,vita Car. 8, 1–2; 12, 1.
- ↑Dietmar Kienast,Römische Kaisertabelle, s. 260.
- ↑Ještě v březnu284 pobýval prokazatelně v syrskéEmese, vizCodex Iustinianus 5, 52, 2.
- ↑Historia Augusta,vita Car. 12, 13;Eutropius 9, 18, 2; Aurelius Victor, 38, 6;Epitome de Caesaribus 38, 4;Zonaras XII, 30, 31.
- ↑Historia Augusta,vita Car. 11, 1–2.
- BURIAN, Jan.Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s.ISBN 80-205-0536-9.
- ČEŠKA, Josef.Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. 280 s.ISBN 80-7021-386-8.
- GRANT, Michael.Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s.ISBN 80-7257-731-X.
- Portréty světovládců II (od Maximinů po Carina). Praha: Svoboda, 1982. 302 s.