Možná hledáte:Nov (Izrael), izraelskou osadu na Golanských výšinách, neboNOV, Národní olympijský výbor.
Měsíc v novu
Nov čilinovoluní (latinskyLuna nova,novilunium) jefáze Měsíce, kdy není přivrácená část jeho povrchu kZemi osvětlenaSluncem. Měsíc je přikloněn k Zemi pouze neosvětlenou stranou – jehoekliptikální délka je stejná jako délka Slunce. V této době se tedy Měsíc nachází mezi Zemí a Sluncem přibližně na stejné přímce s nimi – Měsíc je v konjunkci se Sluncem.[1] Pokud se oběnebeská tělesa nacházejí přesně na stejné přímce, nastávázatmění Slunce.
Během novu není Měsíc na nočníobloze viditelný, protože se v tuto dobu nachází nanebeské sféře velmi blízko Slunce (ne dále než 5°) a k obyvatelům na Zemi je otočen noční stranou. Měsíční disk je „nad“ nebo „pod“ slunečním diskem.[1] Někdy je však vidět na pozadí slunečního kotouče při zatmění Slunce. Kromě toho je ještě nějakou dobu (obvykle asi dva dny) po novu nebo před ním, kdy jeatmosféra velmi čistá, možné spatřit měsíční kotouč osvětlený slabým světlem odraženým od Země – je topopelavé světlo Měsíce.
Asi za týden po novu se Měsíc ocitne ve svéprvní čtvrti – ekliptikální délky Měsíce a Slunce se liší o 90°. Za 14 dní po novu se Měsíc dostane do opozice se Sluncem a nachází se vefázi úplňku. Přibližně za další týden se ocitne vposlední čtvrti.Stáří Měsíce se vyjadřuje ve dnech, které uplynuly od posledního novoluní.[1] Interval mezi dvěma novoluními činí v průměru 29,530 59 dne (29 d 12 h 44 min 2,9 s) a tento interval je nazývánlunace nebosynodický měsíc.[2][3]
Židovský nový rok a čínský (japonský, korejský, vietnamský) nový rok 60letého cyklu začínají při novoluní.
Vastronomickém smyslu událost novoluní nezávisí na zeměpisné poloze pozorovatele a na tom, kdy Měsíc překročí linii horizontu, nastává současně pro celou Zemi.
Vtradičním smyslu nastává novoluní v okamžiku východu Měsíce nad obzor, který je pro pozorovatele v nejméně osvětlené fázi. Od tohoto okamžiku začíná pro danou oblast počítání dnůlunárního kalendáře od 1 do 29 (nebo 30). Každý nový lunární den začíná východem Měsíce nadobzor. Pro pozorovatele ve vysokýchzeměpisných šířkách (v různých letech od 62. do 72. rovnoběžky) však Měsíc čáru obzoru nepřekročí několik dní až půl roku. Pro takové oblasti ztrácí počítání lunárních dnů smysl, stejně jako zapolárním kruhem nemá smysl počítat dny počítáním východů Slunce kvůli přítomnostipolárního dne apolární noci.
Ve světovýchnáboženstvích jako jekřesťanství,judaismus aislám je novoluní začátek měsíce v kalendáři.[4] Také v Indii je svátek novoluní počátkem nového roku a "zelené zimy".[5] VBibli je řečeno, že Měsíc byl učiněn k určování času.Ž 104, 19 (Kral,ČEP)
Vastrologii je novoluní symbolem nových začátků, obnovou a očistou.[4]
Oslava novoluní je veStarém zákoně obzvlášť významná (Num 10,10). Vyznačovala se zvláštníobětí (Num 28,11-15), která byla vyhlašována a doprovázena zvukempolnice (Ž 81,4). Radostné dny novoluní se slavily všeobecným shromážděním a oběťmi ráno a večer vchrámu (Iz 1,13 aj.) a doma hostinou (1 Sam 20,5). Ve dnech novoluní se rušilypůsty (Júd 8,6) a přestávalo seobchodovat a veřejně podnikat (Am 8,5). Při spatření měsíce po novoluní se podle židovského rituálu pronáší modlitbaPožehnání měsíce.Apoštol Pavel napsal, že všechny tyto svátky jsou "stín budoucích věcí":
„
Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.
