Norové jsou etnická skupina žijící vNorsku[7][8][9] a okolních státech, velká část norského etnika a jejich potomků žije veSpojených státech amerických aKanadě. Norové jako příslušníci etnické skupiny jsou skandinávštíGermáni, mají počátek své etnogeneze již před počátkem našeho letopočtu, kdy území současného Norska začaly osídlovat ugrofinské kmenySámů (Laponců) a následně germánské kmeny.
Velký vliv na utváření norského etnika měladánská nadvláda, kdy se staladánština v hlavních sídelních oblastech běžně používaným jazykem. V 19. století proběhlo národní obrození. Norský venkov si své tradice a zvyky povětšinou udržel, stejně jako některé jazykové zvláštnosti (sensu lato).
Názvem mohou být také označovánistátní příslušníci Norského království, bez ohledu na jejich etnický původ.
Proslavená je norská matematická škola. Jedním z nejvýznamnějších světových matematiků bylNiels Henrik Abel, věnoval se zejména funkcionální analýze.Sophus Lie vytvořil teorii spojité symetrie,Atle Selberg se věnoval rozvíjení teorie čísel,Caspar Wessel jako první nabídl geometrickou interpretacikomplexních čísel,Peter Ludwig Mejdell Sylow rozvinul teorii grup,Axel Thue je označován za zakladatele formálních jazyků. Není tudíž divu, že rozvinutá je tradičně v Norsku (jako i v jiných skandinávských zemích) také informatika. Například programátořiOle-Johan Dahl aKristen Nygaard byli tvůrci programovacího jazyka Simula 67. Nobelovu cenu za fyziku získalIvar Giaever, za chemiiLars Onsager, za fyziologiiMay-Britt Moserová a její manželEdvard Moser.Vilhelm Bjerknes je zakladatelem moderní meteorologie.Gerhard Armauer Hansen objevil bakteriálního původce lepry. Linného žákem byl botanikMartin Vahl. MineralogVictor Goldschmidt patří k zakladatelům geochemie.
Ragnar Frisch,Finn E. Kydland aTrygve Haavelmo získali Nobelovu cenu za ekonomii. V dalších humanitních a sociálních vědách získali věhlas "zelený filozof"Arne Næss či sociologStein Rokkan. V politologii je průkopníkem výzkumu míru a konfliktůJohan Galtung, autor známých pojmů „pozitivní mír“ a „negativní mír“. Kodifikátorem jedné ze dvou oficiálních verzí spisovné norštiny, nynorsku, byl lingvistaIvar Aasen.
Norská literární věda hovoří o „Velké čtyřce“ klasických norských spisovatelů. Patří do níHenrik Ibsen,Bjørnstjerne Bjørnson,Jonas Lie aAlexander Kielland. Bjørnson získal i Nobelovu cenu za literaturu, stejně jakoSigrid Undsetová aKnut Hamsun. Zakladatelem moderní norské literatury jeLudvig Holberg. K průkopníkům moderní literatury patřil též jazykovědec a historikHenrik Wergeland čiArne Garborg, který mimo jiné přeložil do norštiny Odysseu. Podruhé světové válce se prosadilTarjei Vesaas. Nejvýznamnějším představitelem rozmachu skandinávské detektivky z počátku 21. století jeJo Nesbø. Velmi oceňovaným současným autorem dětské literatury jeJostein Gaarder, v humoristické literatuře je toErlend Loe, v klasické beletriiLars Saabye Christensen. Nejuznávanějším současným dramatikem jeJon Fosse.
Nejslavnějším norským malířem je bezpochybyEdvard Munch.Theodor Kittelsen se proslavil v Norsku jako ilustrátor starých bájí a lidových pověstí. Nejznámějším sochařem jeGustav Vigeland, architektemSverre Fehn, nositel prestižní Pritzkerovy ceny, hudebním skladatelem pak bezpochybyEdvard Grieg. Ke známým skladatelům patří iJohan Svendsen. Z interpretů lze vzpomenout operní pěvkyniSissel Kyrkjebø. V populární hudbě se prosadila v 80. letech synthpopová skupinaA-ha s frontmanemMortenem Harketem. Mezinárodní verzi soutěže Pop Idol vyhrálKurt Nilsen. V současnosti se prosazuje napříkladAlexander Rybak. Na Oscara byl nominován režisérMorten Tyldum. Ve filmech švédského režiséra Ingmara Bergmana se proslavila norská herečkaLiv Ullmannová.
Asi nejslavnějším Norem všech dob je polárník a první muž, který stanul na jižním póluRoald Amundsen. V jeho stopách šel dobrodruh a mořeplavecThor Heyerdahl. Známými polárníky byli iCarsten Borchgrevink,Otto Sverdrup čiCarl Anton Larsen. Legendárním kolonizátorem Islandu bylErik Rudý. Podle nového výkladu je prvním Evropanem, který dosáhl amerických břehů, vikinský bojovník z 10. stoletíGunnbjörn Ulfsson. Jako misionář vGrónsku se proslavilHans Egede.
Fridtjof Nansen aChristian Lous Lange získali Nobelovu cenu za mír.Jens Stoltenberg byl v letech 2014 až 2024 generálním tajemníkem NATO. Prvním generálním tajemníkem OSN bylTrygve Lie. Otcem norského sociálního státu jeEinar Gerhardsen.
Osm zlatých olympijských medailí má biatlonistaOle Einar Bjørndalen, stejně jako běžec na lyžíchBjørn Dæhlie. Šest lyžařkaMarit Bjørgenová, čtyři biatlonistaEmil Hegle Svendsen, sjezdařKjetil André Aamodt a rychlobruslařJohann Olav Koss. K nejlepším šachistům současnosti patří velmistrMagnus Carlsen.
Jako Američané s norskými předky se uvádějíIggy Pop,Marilyn Monroeová čiParis Hiltonová.
- ↑"Bez imigrantských předků" : k 1.1.2010 (4 305 886[1])
- ↑http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_12_1YR_B04003&prodType=table
- ↑ Archivovaná kopie.www12.statcan.ca [online]. [cit. 2015-03-17].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-01.
- ↑2000 Brazilian census
- ↑[2]Archivováno 24. 9. 2015 naWayback Machine. (2005)
- ↑Statistics Denmark:FOLK2: Population 1. January by sex, age, ancestry, country of origin and citizenship [online]. Statistics Denmark [cit. 2012-08-03].Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑DANVER, Steven L.Native Peoples of the World: An Encylopedia of Groups, Cultures and Contemporary Issues. [s.l.]:Routledge, 10 March 2015.Dostupné online.ISBN 1317464001. S. 349. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑BERLITZ.Berlitz: Norway Pocket Guide. [s.l.]: Apa Publications (UK), 1 June 2015.Dostupné online.ISBN 1780048599. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑MINAHAN, James.One Europe, many nations: a historical dictionary of European national groups. [s.l.]:Greenwood Publishing Group, 2000.Dostupné online.ISBN 0313309841. S. 769. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- WOLF, Josef.Abeceda národů. 1. vyd. Praha: Horizont, 1984. 265 s.
Obrázky, zvuky či videa k tématuNorové na Wikimedia Commons
Slovníkové hesloNor ve Wikislovníku
.jpg)
