Nonsens (angl.nonsense, zlat.non – „ne“ asensus – „smysl“) je vyjádření, eventuálně i děj, postrádající zcela nebo zčásti smysl, nebo obsahující zdánlivě nesmyslné prvky. Má velmi blízko kabsurditě. Vliteratuře se nonsens prosadil jako svého druhu samostatný – vesměshumorný – žánr (tzv. nonsensová literatura) s vlastníestetikou, využívající mj. iparadoxů a groteskna. Někteří autoři na nonsensové poetice vystavěli celé texty, jako např.Lewis Carroll svou prózuAlenka v říši divů. Mezi další významné representanty nonsensu patří předevšímAngličanEdward Lear se svýmilimeriky,NěmecChristian Morgenstern se svoupoesií, čiruský spisovatelDaniil Charms se svými povídkami; v Česku pak zejménaEmanuel Frynta ve svých básničkách pro děti čiIvan Vyskočil ve svých prózách i divadelních hrách. Prvky nonsensu lze však pozorovat i v některých lidových písních či říkadlech (např.Ententýky dva špalíky, čert vyletěl z elektriky…). Dalším příkladem nonsensové literatury jsougrafické básně, kde se dává úpravě textu přednost před obsahem. Např. ObálkaVelké knihy nesmyslů od Edwarda Leara.
Mezi známe spisovatele nonsensové literatury patří například: