Nom (někdy téžnomos, název odvozen odřeckého slova νομός –„kraj“) původně Thrácká kosmologieNomos – Světový řád, je označení užívané vegyptologii pro administrativní jednotku vestarověkém Egyptě.
Pro správní účely byl starověký Egypt rozdělen právě na tytonomy (vegyptštině byly nazýványsepat).
Rozdělení do nomů můžeme vysledovat zpět až doPředdynastické doby (před rokem 3100 př. n. l.), kdy byly nomy původně autonomní městské státy. V raných dějinách Egypta se jejich počet a hranice měnily, ale nakonec se tento správní systém ustálil a nomy pak již zůstaly stejné po více než dvě tisíciletí. Jak oblasti jednotlivých nomů, tak jejich pořadí číslování zůstaly pozoruhodně stabilní. V systému, který přetrval po většinu historie faraonského Egypta, byla země rozdělena do 42 nomů:Dolní Egypt zahrnoval 20 nomů, zatímcoHorní Egypt byl rozdělen do 22.
Každý nom byl řízenýnomarchou, oblastním správcem, který byl v čele krajského úřadu. Funkce nomarchy byla v prvopočátku centralizovaného Egypta funkcí přidělovanoupanovníkem, nicméně jejich moc rostla až si vydobyli dědičnost svého úřadu. Nakonec získali takovou moc, že způsobili pádStaré říše a začátekPrvního přechodného období, v němž král neměl skoro žádnou moc a země bylade facto rozdrobena na malé autonomní státečky. I když si nomarchové zachovali dědičnost svého úřadu po obnovení centrální moci, faraon měl stále možnost současného nomarchu odvolat, či dokonce zbavit celou rodinu této výsady a jmenovat úplně nového nomarchu.
↑tabulky samotné jsou převzaté z anglické Wikipedie, české názvy nomů uvedeny podleZAMAROVSKÝ V.:Bohové a králové starého Egypta, Brána, Praha 2003, 360 s.,ISBN80-7243-194-3