Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Nobelova pamětní cena za ekonomii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nobelova pamětní cena za ekonomii
Nobelova cena za ekonomii (2008)
Nobelova cena za ekonomii (2008)
MístoStockholm,Švédsko
ZeměŠvédsko
UdělujeKrálovská švédská akademie věd
První ročník1969
Webhttps://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/
 
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Nobelova pamětní cena za ekonomii, oficiálněCena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela (švédskySveriges Riksbanks pris i ekonomisk vetenskap till Alfred Nobels minne), běžně označovaná jen jakoNobelova cena za ekonomii, je cena zřízená roku1968 a udílená od roku1969 spolu s ostatnímiNobelovými cenami.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Fakticky se nejedná o Nobelovu cenu, neboť nebyla zmíněna v závětiAlfreda Nobela. Zavedla jiŠvédská říšská banka u příležitosti 300. výročí svého vzniku v roce 1969.

Proces udělování

[editovat |editovat zdroj]

O ceně rozhoduje, podobně jako při Nobelově ceně zachemii afyziku, Švédská královská akademie věd a uděluje se společně s ostatními cenami v oblasti věd. Každý rok kvalifikovaní nominátoři nominují sto žijících osob, jejich jména potom dostane osmičlenný výbor, který nakonec předloží návrh ceny Nobelovu shromáždění. Nobelovo shromáždění potom hlasuje o kandidátech (dokud nejsou vybrání tři). Udělování se koná veStockholmu a je spojeno s odměnou 11 milionů švédských korun.

Držitelé Nobelovy pamětní ceny za ekonomii

[editovat |editovat zdroj]
RokJménoUdělena
1969Ragnar A. K. Frisch (Norsko),Jan Tinbergen (Nizozemsko)za rozvoj a aplikaci dynamických modelů při analýze ekonomických procesů
1970Paul A. Samuelson (USA)za vědecký příspěvek k rozvoji statické a dynamické ekonomické teorie a aktivní přispění ke zvýšení analytické úrovně ekonomické vědy
1971Simon Kuznets (USA)za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje
1972Kenneth J. Arrow (USA),John R. Hicks (VB)za průkopnické příspěvky k teorii všeobecné rovnováhy a teorii blahobytu
1973Wassily Leontief (Rusko)za rozvoj input-output metody a její aplikaci na důležité ekonomické problémy
1974Friedrich A. Hayek (Rakousko),Gunnar Myrdal (Švédsko)za průkopnickou práci v teorii peněz a ekonomických kolísání a za pronikavou analýzu vzájemné závislosti ekonomických, společenských a institucionálních jevů
1975Leonid V. Kantorovich (Sovětský svaz),Tjalling Ch. Koopmans (Nizozemsko)za příspěvek k teorii optimální alokace zdrojů
1976Milton Friedman (USA)za výsledky v oblasti spotřební analýzy, historie a teorie peněz a za předvedení složitosti stabilizační politiky
1977James E. Meade (VB),Bertil Ohlin (Švédsko)za průkopnický příspěvek k teorii mezinárodního obchodu a pohybu mezinárodního kapitálu
1978Herbert A. Simon (USA)za průkopnický výzkum rozhodovacích procesů v rámci organizace
1979Arthur W. Lewis (Svatá Lucie),Theodore Schultz (USA)za průkopnický výzkum ekonomického rozvoje se zvláštním zřetelem na problémy rozvojových zemí
1980Lawrence Klein (USA)za vytvoření ekonometrických modelů a jejich aplikaci při analýze ekonomického kolísání a ekonomické politiky
1981James Tobin (USA)za analýzu finančních trhů a jejich vztahu k rozhodování o nákladech, zaměstnanosti, výrobě a cenách
1982George J. Stigler (USA)za významné studie o průmyslové struktuře, fungování trhu a o příčinách a následcích veřejné regulace
1983Gerard Debreu (Francie/USA)za začlenění nových analytických metod do ekonomické teorie a za přesnou reformulaci teorie všeobecné rovnováhy
1984Richard Stone (VB)za fundamentální přínosy v oblasti soustav národních účtů a značné zdokonalení základů pro empirickou ekonomickou analýzu
1985Franco Modigliani (USA)za průkopnické práce při analýze spotřeby a úspor obyvatelstva a za teoretické práce v oblasti podnikových financí a finančních trhů
1986James Buchanan (USA)za rozvoj smluvních a konstitučních základů teorie ekonomického a politického rozhodování
1987Robert M. Solow (USA)za průkopnické práce v oboru teorie ekonomického růstu
1988Maurice Allais (Francie)za přínos k teorii trhu a efektivního využívání zdrojů
1989Trygve Haavelmo (Norsko)za objasnění pravděpodobnostních základů ekonometrie a za analýzu simultánních ekonomických struktur
1990Harry Markowitz,Merton H. Miller,William Sharpe (všichni USA)za průkopnickou práci v oblasti ekonomie a financí a financí korporací
1991Ronald Coase (VB)za objev a objasnění významu transakčních nákladů a vlastnických práv pro institucionální strukturu a fungování ekonomiky
1992Gary Becker (USA)za rozšíření sféry mikroekonomické analýzy na nové oblasti lidského chování a lidských vztahů, včetně chování netržního
1993Robert Fogel,Douglass North (oba USA)za znovuobnovení výzkumu ekonomické historie prostřednictvím aplikování ekonomické teorie a kvantitativních metod za účelem vysvětlení ekonomických a institucionálních změn
1994John Harsanyi,John Forbes Nash (oba USA),Reinhard Selten (Německo)za průkopnickou analýzu rovnováhy v teorii nekooperativních her
1995Robert Lucas Jr. (USA)za to, že rozpracoval a aplikoval hypotézu racionálních očekávání, a tak transformoval makroekonomickou analýzu a prohloubil naše porozumění hospodářské politice
1996James Mirrlees (VB),William Vickrey (USA)za zásadní příspěvek k ekonomické teorii stimulů v podmínkách asymetrických informací
1997Robert Carhart Merton,Myron Scholes (oba USA)za novou metodu určování hodnoty derivátů
1998Amartya Sen (Indie)za příspěvek k ekonomii blahobytu
1999Robert Mundell (Kanada)za analýzu měnové a fiskální politiky v různých režimech určování měnových kurzů a za analýzu optimálních oblastí společné měny
2000James Heckman,Daniel McFadden (oba USA)za rozvoj teorie a metod analýzy selektivních vzorků
2001George A. Akerlof,Andrew Michael Spence,Joseph E. Stiglitz (všichni USA)za analýzu trhů při existenci asymetrických informací
2002Daniel Kahneman (Izrael/USA),Vernon L. Smith (USA)za uplatnění laboratorních pokusů jako nástroje empirických hospodářských analýz, zvláště při studiu alternativních tržních mechanismů
2003Robert F. Engle (USA),Clive W. J. Granger (VB)za vyvinutí metod analýzy ekonomických časových řad vykazujících časově podmíněnou volatilitu
2004Finn E. Kydland (Norsko),Edward C. Prescott (USA)za teorii hospodářských cyklů a ekonomické politiky, časové konzistence ekonomické politiky a zkoumání sil, které řídí výkyvy hospodářského cyklu
2005Robert Aumann (Izrael/USA),Thomas Schelling (USA)za zvýšení porozumění konfliktům a spolupráci prostřednictvím analýzy teorie her
2006Edmund S. Phelps (USA)za objevy v makroekonomické politice
2007Leonid Hurwicz,Eric S. Maskin aRoger B. Myerson (všichni USA)za položení základů teorienávrhu mechanismů
2008Paul Krugman (USA)za analýzu obchodních vzorců a lokalizace ekonomické aktivity
2009Elinor Ostromová (USA)za analýzu ekonomického řízení, zejména společného vlastnictví
Oliver Williamson (USA)za analýzu ekonomického řízení, zejména hranice firmy
2010Peter Diamond,Dale Mortensen (oba USA),Christopher Pissarides (Kypr)za analýzu trhů práce zatížených náklady na vyhledávání
2011Thomas J. Sargent,Christopher A. Sims (oba USA)za empirický výzkum příčin a následků v makroekonomii
2012Alvin E. Roth,Lloyd Shapley (oba USA)za teorii stabilních tržních alokací a praktický návrh trhů
2013Eugene Fama,Robert Shiller,Lars Peter Hansen (všichni USA)za empirické analýzy cen akcií, úvěrů a nemovitostí
2014Jean Tirole (Francie)za analýzu tržní síly a regulace
2015Angus Deaton (VB)za analýzu spotřeby, chudoby a bohatství
2016Oliver Hart (VB, USA),Bengt Holmström (Finsko)za rozvoj teorie smluv[1]
2017Richard Thaler (USA)za svůj příspěvek k behaviorální ekonomii[2]
2018William Nordhausza zahrnutí změny klimatu do dlouhodobé makroekonomické analýzy[3]
Paul Romerza zahrnutí technologických inovací do dlouhodobé makroekonomické analýzy[3]
2019Abhijit Banerjee (USA),Esther Duflová (Francie) aMichael Kremer (USA)za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě[4]
2020Paul Milgrom,Robert B. Wilsonza vývoj teorie aukcí[5]
2021David Card (Kanada/USA)za empirické příspěvky kekonomii práce
Joshua D. Angrist (Izrael/USA),Guido W. Imbens (Nizozemsko/USA)za metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů
2022Ben Bernanke (USA),Douglas Diamond (USA),Philip Dybvig (USA)za výzkumbank afinančních krizí[6][7]
2023Claudia Goldinová (USA)za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce[8]
2024Daron Acemoglu (Turecko/USA),Simon Johnson (VB/USA),James A. Robinson (VB)za výzkum vlivu institucí na prosperitu[9]
2025Joel Mokyr (USA/Izrael)za identifikaci předpokladů pro setrvalý růst prostřednictvím technologického pokroku
Philippe Aghion (Francie),Peter Howitt (Kanada)za teorii setrvalého růstu prostřednictvím kreativní destrukce[10]

Kontroverze

[editovat |editovat zdroj]
ikona
Tato část článku není dostatečněozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třebaověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí navěrohodné zdroje.

Kontroverze kolem ceny se týká několika problémů:

  1. Spojení ceny s Nobelovým jménem, ačkoli není obsažena v Nobelově závěti.
  2. Ekonomie jespolečenská věda, což ztěžuje objektivní hodnocení kandidátů.
  3. Dojem, že nejvlivnější ekonomové dostali ceny v 70. a 80. letech a od té doby jsou existující kandidáti v oblasti ekonomie slabší, a proto jejich ocenění spornější.
  4. Zvýhodňování mainstreamové ekonomie.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Dva ekonomové zkoumali „pavučiny smluv a dohod“. Dostali Nobelovu cenu.ČT24 [online]. 2016-10-10 [cit. 2016-10-13].Dostupné online. 
  2. Nobelovu cenu za ekonomii dostal Richard H. Thaler.ČT24 [online]. 2017-10-09 [cit. 2017-10-09].Dostupné online. 
  3. abThe Prize in Economic Sciences 2018, NobelPrize.org
  4. Ekonomická redakce;ČTK. Nobelovu cenu dostali tři ekonomové za novou metodu boje s chudobou.Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-10-14 [cit. 2019-10-14].Dostupné online. 
  5. Cenu Švédskej ríšskej banky za ekonomické vedy na pamiatku Alfreda Nobela získali Paul Milgrom a Robert Wilson [online]. Finančné Noviny, 2018-10-13 [cit. 2020-10-15].Dostupné online. 
  6. Nobelovu cenu za ekonomii získali Bernanke, Diamond a Dybvig za výzkum bank.iDNES.cz [online]. 2022-10-10 [cit. 2022-10-16].Dostupné online. 
  7. Nobelovu cenu za ekonomii získali tři Američané za výzkum bank a finančních krizí.ČT24 [online]. [cit. 2022-10-16].Dostupné online. 
  8. Nobelovu cenu za ekonomii má Claudia Goldinová. Je teprve třetí ženou, která ocenění získá.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2023-10-09 [cit. 2023-10-09].Dostupné online. 
  9. Acemoglu, Johnson a Robinson získali Nobelovu cenu za ekonomii. Zkoumají vliv institucí na prosperitu.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2024-10-14 [cit. 2024-10-14].Dostupné online. 
  10. Nobelovku za ekonomii získali vědci i za výpočet „kreativní destrukce“.www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-10-13 [cit. 2025-10-13].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Nobelova cena
Nobelova pamětní cena za ekonomii
Portály:Švédsko |Ekonomie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nobelova_pamětní_cena_za_ekonomii&oldid=25292418
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp