Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny). Nizozemští místodržitelé sice nebyli dědičnými panovníky, ale po většinu doby vládli severnímuNizozemí a od roku1747 byla jejich funkce oficiálně dědičná. Po roce 1815 se stali dědičnými nizozemskými králi.
vytvořenýNapoleonem Bonaparte roku1806 na většině území bývalésesterskéBatavské republiky. Jednalo se předchůdce Nizozemského království. Do čela království postavilBonaparte svého bratraLudvíka. Ten k zemi připojil i území východního Fríska. Králi Ludvíkovi byla v roce1810 de facto vnucená abdikace ve prospěch jeho syna. Po pádu Napoleona, ale i padl holandský režim Bonapartů | |||||
| Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
 | Ludvík I. Bonaparte | 1778–1846 | 1806–1810 | Carlo Buonaparte Laetitia Ramolino | |
.jpg) | Ludvík II. Bonaparte | 1804–1831 | 1810 | Ludvík Bonaparte Hortense de Beauharnais | |
Ponapoleonských válkách bylo vytvořeno naVídeňském kongresu v roce1815Spojené království nizozemské. Vzniklo spojením bývaléhoRakouského Nizozemí (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalýchSpojených nizozemských provincií (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stalVilém I. z dynastieOranžsko-nasavské, syn posledního nizozemského místodržícíhoViléma V. Oranžského. Nizozemské království bylo v personální unii s Lucemburským velkovévodstvím. V roce1830 se ale odtrhly jižní provincie a vytvořilyBelgii. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce1890, kdy zemřel králVilém III. a Lucembursko zdědil nasavskývévoda Adolf zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína. | |||||
| Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
 | Vilém I. | 1772–1843 | 1815–1840 | Vilém V. Oranžský Vilemína Pruská (1751–1820) | také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský |
 | Vilém II. | 1792–1849 | 1840–1849 | Vilém I. Nizozemský Vilemína Pruská (1774–1837) | také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský |
.jpg) | Vilém III. | 1817–1890 | 1849–1890 | Vilém II. Nizozemský Anna Pavlovna Ruská | také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský (do 1866) |
 | Vilemína Nizozemská | 1880–1962 | 1890–1948 | Vilém III. Emma Waldecko-Pyrmontská | do roku 1898 vládla jako regentka její matka,abdikovala ve prospěch dcery Juliány |
Po abdikaci královnyVilemíny nastoupila na trůn její jediná dceraJuliána Nizozemská zdynastie Meklenburských a po abdikaci královny Juliány nastoupila její dceraBeatrix zdynastie Lippe, ale během jejich vlády se název rodu nezměnil a oficiálně vládne Nizozemsku stále dynastie Oranžsko-Nasavská. | |||||
| Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
 | Juliána Nizozemská | 1909–2004 | 1948–1980 | Vilemína Nizozemská Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský | abdikovala v roce 1980 ve prospěch dcery Beatrix |
 | Beatrix | 1938–žijící | od1980–2013 | Juliána Nizozemská Bernhard z Lippe-Biesterfeldu | abdikovala v roce 2013 ve prospěch syna Viléma-Alexandra |
_cropped.jpg) | Vilém-Alexandr | 1967–žijící | od2013 | královna Beatrix Claus van Amsberg | |
Rodokmen klade důraz na kontinuitu trůnu.
| Panovníci Nizozemska | ||
|---|---|---|
| Holandské království (1806–1810) |  | |
| Nizozemské království1 (1815–dosud) | ||
| 1. Viz téžSpojené království nizozemské (1815–1839). | ||
