| Nissim Ze'ev נסים זאב | |
|---|---|
Nissim Ze'ev (2011) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Šas |
| Narození | 9. září1951 (74 let) |
| Kneset | 15.–19. |
| Profese | politik |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Nissim Ze'ev |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
RabínNissim Ze'ev (hebrejsky: נסים זאב,Nisim Ze'ev, narozen9. září1951) jeizraelskýrabín, politik a poslanec za ultraortodoxnísefardskou stranuŠas, kterou od roku1999 zastupuje v izraelském parlamentu. V letech 1983 až 1998 působil jako zástupcejeruzalémského starosty.
Ze'ev se narodil v Jeruzalémě a studoval v ješivě Porat Josef. V náboženských aktivitách se začal angažovat od svých sedmnácti let, kdy založil mládežnický klub „Irgun jeladim lomdej Tora“ (Sdružení dětí studujících Tóru) na počest vojákůIzraelských obranných sil, kteří zahynuli v ponorce Ejlat. V 70. letech působil jako rabín,šochet achazan na různých místech; kromě Izraele například v Mexiku aSpojených státech. V roce1979 založil velké duchovní centrumNevat Jisra'el pro sefardské židovské dívky v Jeruzalémě. V létě 1983 inicioval založení neziskové organizace „Sefardské sdružení dodržovatelů Tóry“, v jehož čele sám stál.
V letech1983 až1998 byl zástupcem starosty Jeruzaléma a měl na starost oddělení sociálního zabezpečení. Vevolbách v roce 1999 byl poprvé zvolen poslancem Knesetu za stranu Šas. Jako poslanec byl členem řady parlamentních výborů, jmenovitě například výboru pro zahraniční věci a obranu, ústavního výboru, výboru pro právo a spravedlnost, atp. V letech2006 až2009 byl předsedou výboru pro válku proti drogám a alkoholu. Stavěl se proti izraelským ústupkům v rámciizraelsko-palestinského konfliktu a odmítlŠaronůvplán na jednostranné stažení. Jako poslanec inicioval řadu zákonů, výběrem například zákon na zvýšení dětských přídavků, zákon na uznání právžidovských uprchlíků z arabských zemí, atd.
Poslední zmíněný zákon prošel závěrečným čtením v únoru2010.[1] Na základě zákona získají Židé, kteří uprchli z arabských zemí po vzniku Izraele, statusuprchlíků a budou tak moci požadovat finanční kompenzace. DeníkThe Jerusalem Post při příležitosti schválení tohoto zákona poznamenal: „Při budoucích mírových jednání nebudou palestinští uprchlíci jediní, kdo bude požadovat kompenzace.“[1] Sám Ze'ev označil zákon za „historickou spravedlnost“ a poukázal na paralelní status uprchlíků, který podle něj mohou izraelští vyjednávači označit za součást „populační výměny,“ čímž by došlo k negaci základů palestinských nároků na právo na návrat.[1]
Některé z jeho návrhů jsou však mimořádně kontroverzní. Patří mezi ně například Ze'evův návrh zřídit rehabilitační centra prohomosexuálně orientované Izraelce.[2] Homosexuály přirovnal k drogově závislým, kteří podle něj potřebují tým psychologů a psychiatrů, jež by jim pomohli vrátit se zpět k normálnímu životu.[2] Prohlásil rovněž, že by si homosexuálové měli být vědomi toho, „jak jejich životní styl ničí naší existenci“ a označil homosexualitu za nemorálnost.[2]
Vevolbách v roce 2013 svůj poslanecký mandát obhájil.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuNissim Ze'ev na anglické Wikipedii.
| Členové devatenáctého Knesetu zvolenéhoroku 2013 | |
|---|---|
| Likud bejtenu | |
| Ješ atid | |
| Izr. strana práce | |
| Židovský domov | |
| Šas | |
| Sjednoc. judaismus Tóry | |
| ha-Tnu'a | |
| Merec | |
| Sjednoc. arab. kandidátka-Ta'al | |
| Chadaš | |
| Balad | |
| Kadima | |
| Členové osmnáctého Knesetu zvolenéhoroku 2009 | |
|---|---|
| Kadima |
|
| Likud | |
| Jisra'el bejtenu | |
| Izr. str. práce | |
| Šas | |
| Sjednoc. judaismus Tóry | |
| Sjednoc. arab. kandid.-Ta'al |
|
| Národní jednota |
|
| Chadaš | |
| Nové hnutí-Merec | |
| Židovský domov | |
| Balad | |
| Členové patnáctého Knesetu zvolenéhoroku 1999 | |
|---|---|
| Jeden Izrael | |
| Likud | |
| Šas | |
| Merec | |
| Jisra'el ba-alija |
|
| Šinuj | |
| Mifleget ha-merkaz |
|
| Národní náboženská strana | |
| Sjednocený judaismus Tóry | |
| Sjednocená arabská kandidátka |
|
| Národní jednota | |
| Chadaš | |
| Jisra'el bejtenu | |
| Balad | |
| Am echad | |