Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Niob

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Niob
 [Kr] 4d4 5s1
93Nb
41
 
        
        
                  
                  
                                
                                
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název,značka,čísloNiob, Nb, 41
Cizojazyčné názvylat.Niobium
Skupina,perioda,blok5. skupina, 5. perioda, blok d
Chemická skupinaPřechodné kovy
Koncentrace vzemské kůře15 až 24 ppm
Koncentrace vmořské vodě0,00001 mg/l
VzhledŠedý kujný kov
Identifikace
Registrační číslo CAS7440-03-1
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost92,9063
Atomový poloměr145 pm
Kovalentní poloměr137 pm
Iontový poloměr69 pm
Elektronová konfigurace[Kr] 4d4 5s1
Oxidační čísla−I, II, III, IV, V
Elektronegativita (Paulingova stupnice)1,6
Ionizační energie
První652,1 KJ/mol
Druhá1380 KJ/mol
Třetí2416 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustavaKrychlová, prostorově centrovaná
Molární objem10,83×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota8,57 g/cm3
SkupenstvíPevné
Tvrdost6,0
Tlak syté páry100 Pa při 3524K
Rychlost zvuku3480 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost53,7 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání2 476,85 °C (2 750 K)
Teplota varu4 743,85 °C (5 017 K)
Skupenské teplo tání30 KJ/mol
Skupenské teplo varu689,9 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita24,60
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost6,93×106 S/m
Měrný elektrický odpor152 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál−1,1 V
Magnetické chováníParamagnetický
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR11
S-větyS43
Izotopy
IV (%)ST1/2ZE (MeV)P
91Nbumělý6,8×102letε-91Zr
92Nbumělý10,15 dneε-92Zr

γ0,93492Zr
92Nbumělý3,47×107letε-92Zr

γ0,56192Zr
93Nb100%jestabilní s 52neutrony
94Nbumělý2,03×104letβ0,47194Mo

γ0,70294Mo
95Nbumělý34,991 dneβ0,15995Mo

γ0,76595Mo
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotkySI aSTP (25 °C, 100 kPa).
V
ZirkoniumNbMolybden

Ta

Niob (chemická značkaNb,latinskyniobium) jekovovým,přechodným prvkem5. skupinyperiodické tabulky. Nachází využití v elektronice a metalurgii při výrobě speciálních slitin.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

[editovat |editovat zdroj]
Kovový niob

Niob byl objeven roku1801Charlesem Hatchettem a byl pojmenován podleNiobé, dcery bájného králeTantala. Hatchett objevil niob v minerálucolumbitu (psáno někdy také kolumbit) a pojmenoval ho protocolumbium. Pro velmi podobné vlastnosti niobu atantalu panoval dlouho názor, že se jedná o jeden prvek. Teprve v roce1844 prokázalHeinrich Rose, že columbit obsahuje dva prvky – tantal a niob.

Niob je šedý, kujný, kovový prvek, poměrně značně chemicky stálý. Má netypickou elektronovou konfiguraci valenční slupky: 4d4 5s1. Jeho zbarvení se při dlouhodobém působenívzduchu mění na namodralé. Při manipulaci za vyšší teploty jej však musíme chránit v inertní atmosféře před působením vzdušnéhokyslíku.Oxidace vzduchem začíná při teplotě 200 °C.

Poměrně dobře se rozpouští vkyselině fluorovodíkové (HF), kyselých roztocích obsahujících fluoridové ionty a snadno se rozkládá alkalickým tavením.V chemických sloučeninách se vyskytuje v mocenstvíNb+2, Nb+3 a Nb+5.

Výskyt a výroba

[editovat |editovat zdroj]
Minerál kolumbit

Niob je naZemi poměrně vzácný, jeho obsah vzemské kůře se odhaduje na 15–25 mg/kg. Koncentrace vmořské vodě je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l (0,01ppb). Vevesmíru připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomůvodíku.

Prvek se nikde nevyskytuje čistý, vminerálech je obvykle doprovázentantalem. Nejznámějšími minerály jsoukolumbit ((Fe,Mn)(Nb,Ta)2O6),coltan ((Fe,Mn)(Ta,Nb)2O6) aeuxenit ((Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6).

Ložiskarud s prakticky využitelným obsahem niobu se nalézají vRusku,Brazílii,Kanadě,jižní Africe a vNigérii.

Výroba čistého kovu je značně komplikovaná, protože ve všech přírodních rudách jej doprovázítantal, jehož chemické chování je velmi podobné. Obvykle se proseparaci těchto dvou kovů používákrystalizace jejichfluorokomplexů nebofrakční destilace pětimocnýchchloridů. Po přečištění sloučenin se elementární kovový niob vyrábíelektrolyticky.

Využití

[editovat |editovat zdroj]

Niob má široké využití: je součástí ušlechtiléoceli a slitin mnoha neželezných kovů. Tytoslitiny jsou často používány při konstrukci potrubních systémů.

Další využití:

Při ochlazení na velmi nízkou teplotu přechází niob dosupravodivého stavu. Za atmosférickéhotlaku jekritická teplota elementárního kovu 9,25K. Spolu svanadem atechneciem patří niob mezi jediné tři prvky, které jsousupravodiči II. typu. Jeho slitiny sezirkoniem,cínem,titanem aj. patří také mezisupravodiče II. typu a používají se např. pro výrobu supravodivýchmagnetů, které jsou schopné vyrobit velmi silnémagnetické pole.

Izotopy

[editovat |editovat zdroj]

V přírodě je niobmonoizotopický imononuklidický (93Nb). Nejstabilnějšíradioizotopy jsou92Nb spoločasem přeměny34,7 milionu roků,94Nb (20 300 roků) a91Nb (680 roků). Bylo popsáno dalších 31 izotopů tohoto prvku, jejichnukleonová čísla jsou 81 až 115.[2]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ab Niobium.pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24].Dostupné online. (anglicky) 
  2. Archivovaná kopie.www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2018-03-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy,Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw,Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuniob na Wikimedia Commons
  • Slovníkové hesloniob ve Wikislovníku
Periodická tabulkaprvků
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Chemie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Niob&oldid=23326667
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp