 Nimravidae | |
|---|---|
 Kostra druhuHoplophoneus primevus v Curyšském muzeu přírodní historie | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | †Nimravidae Cope, 1880 |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Nimravidae, někdy označovaní jakonepravé šavlozubé kočkovité šelmy, jevyhynuláčeleďšelem. Nimravidé nepatří mezi kočky z čelediFelidae, ale jsou obecně považováni za jejich blízce příbuzné a jsou klasifikováni jako samostatná čeleď vpodřádukočkotvární.Fosilie jejích zástupců byly objeveny vSeverní Americe aEurasii a jsou datovány od středníhoeocénu do pozdníhomiocénu, tedy do období před 40,4 až 7,2 miliony let.[1]
Většina nimravidů měla svalnatá, nízko posazená, kočičí těla, s kratšími končetinami a ocasy, než je typické pro kočky. Na rozdíl od žijících zástupců kočkotvárných měli nimravidé jinou strukturumalých kostí ucha.Střední ucho pravých koček je umístěno ve vnější duté struktuře zvanéauditory bulla, která je rozdělena přepážkou (septum) do dvou komor. Pozůstatky nimravidů vykazujízkostnatělé bullae bez přepážky nebo bulla zcela chybí. Předpokládá se, že mělichrupavčité pouzdro mechanismu ucha.[2] Chodidla nimravidů byla krátká, což naznačuje, že se pohybovali jakoploskochodci nebo poloploskochodci.[3]
Ačkoli se někteří nimravidé fyzicky podobali šavlozubcům roduSmilodon, nebyli si blízce příbuzní, alevyvinuli podobnou morfologii prostřednictvímkonvergentní evoluce. Vykazujísynapomorfii s barbourofelidy nalebce,čelisti,chrupu a postcraniu.[4] Měli také dolů vyčnívající přírubu na přední části dolní čelisti, někdy tak dlouhou jako špičáky, což je rys, který se rovněž konvergentně vyvinul u zvláštního šavlozubého roduThylacosmilus.
Předchůdci nimravidů a koček se oddělili od společného předka brzy po rozdělení šelem napsotvárné a kočkotvárné ve střednímeocénu asi před 50 miliony let, nejpozději pak před 43 miliony let. Jednoznačně určitelné nimravidnífosilie pocházejí z období pozdního eocénu (37 milionů let zpět) do pozdníhomiocénu (7 milionů let zpět). Zdá se, že rozmanitost nimravidů dosáhla vrcholu asi před 28 miliony lety.
Čeleď Nimravidae pojmenoval americký paleontologEdward Drinker Cope v roce 1880, s typovým rodemNimravus. Čeleď byla postupně řazena do podřáduFissipedia Copem (1889), poté do psotvárných Flynnem a Galianem (1982), následně do kladuAeluroidea Carrollem (1988), pak do kočkotvárných Bryantem (1991) a do kladuCarnivoramorpha (šelmotvární) Wesley-Huntem a Werdelinem (2005).[5][6][7][8]
ČeleďBarbourofelidae byla dříve klasifikována jakopodčeleď Nimravidae, ale v roce 2004 byla přeřazena do své vlastní odlišné čeledi. Některé studie však barbourofelidy stále považují za nimravidy, což naznačuje, že diskuze na toto téma ještě nemusí být ukončena.[9]
Nimravidé jsou některými autory děleni dotribů, aby odráželi užší vztahy v rodech. Část nimravidů se vyvinula do velkých, kočkám podobných forem s mohutnými zploštělými horními špičáky a spodními mandibulárními přírubami (Hoplohenus). Někteří měli chrup podobný moderním kočkovitým šelmám s menšími špičáky. Jiní mírně zvětšili špičáky zhruba na pomezí mezi šavlozubými kočkami a kočkovitými šelmami. Horní špičáky byly nejen kratší, ale také kuželovitější než u pravých šavlozubých koček (Machairodontinae). Tito nimravidé jsou občas označováni jako „nepravé šavlozubé kočky“.
Nimravidé nejenže měli různorodý chrup, ale také vykazovali téměř stejnou rozmanitost co do velikosti a morfologie jako současné kočky. Někteří měli velikostlevharta, jiní dosahovali rozměrů dnešníchlvů atygrů (Quercylurus), jeden měl krátký obličej, zaoblenou lebku a menší špičáky podobné modernímugepardovi (Dinaelurus) a jeden,Nanosmilus, měl velikost jen maléhorysa červeného.
Fylogenetické vztahy nimravidů jsou ukázány v následujícím kladogramu:[6][10][8]
| †Nimravidae |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nimravidé se objevili uprostředeocénské epochy, asi před 40 miliony let, v Severní Americe a Asii. Globální klima v této době bylo teplé a vlhké, ale postupem doby směrem k pozdnímu eocénu se stávalo chladnější a sušší. Bujné lesyeocénu se měnily v křoviny a otevřené lesy. Tento klimatický trend pokračoval voligocénu a nimravidé v tomto prostředí evidentně vzkvétali. Severní Amerika a Asie byly propojeny a sdílely mnoho příbuzné fauny.[11] Evropa v oligocénu byla spíšesouostrovím než kontinentem, i když nějaké pozemní mosty musely existovat, protože se tam rozšířili i nimravidé.
V miocénu fosilní záznamy naznačují, že mnoho zvířat přizpůsobených pro život v hustých nebo otevřených lesích bylo nahrazeno spásači adaptovanými pro travnaté krajiny. To naznačuje, že velkou část Severní Ameriky a Asie ovládlasavana. Nimravidé zmizeli spolu s lesy, ale přežili vreliktních vlhkých lesích v Evropě až do pozdního miocénu. Když se i tam na konci miocénu podmínky nakonec změnily, poslední nimravidé vyhynuli asi před 8 miliony lety či mírně později.[11]
Nimravidé byli predátoři, kteří se nejspíše živili aktivním lovem. Někteří z nich (Hoplophoneus aEusmilus) lovili krátkým prudkým výpadem, povalením kořisti, jejím přidržením předními tlapami a zasazením mocného, smrtelného kousnutí do měkkých tkání a cév. Jiní byli schopni pronásledování na kratší až střední vzdálenosti, přičemž při tom mohli oslabovat prchající oběti menšími kousanci a následně je dorazit na zemi. Nimravidé se zřejmě starali o svá mláďata relativně dlouho, resp. mláďata se mohla ve větší míře než dospělí živit mršinami.[12][13]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuNimravidae na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuNimravidae na Wikimedia Commons
TaxonNimravidae ve Wikidruzích