| Dominium Newfoundland Dominion of Newfoundland
| |||||||||
| HymnaOde to Newfoundland (Óda na Newfoundland) | |||||||||
| MottoQuaerite Prime Regnum Dei (Nejprve hledejte království nebeské) | |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
newfoundlandský dolar | |||||||||
Zánik | 31. 3. 1949 | ||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Newfoundland, někdy označovanýDominium Newfoundland, byl v letech 1907 — 1949britskédominium, ležící v severovýchodní částiSeverní Ameriky podél atlantického pobřeží a skládající se zostrova Newfoundlandu a části poloostrovaLabrador na kontinentu. Newfoundland je jedinou zemí, která dobrovolně ukončila vlastní samosprávu a předala správu zpět své mateřské zemi. Stalo se tak v důsledkustátního bankrotu v roce1934.
Britská vláda zřídila samosprávu na Newfoundlandu již v roce1854.[1] V roce1855 vyhrál volbyPhilip Francis Little, rodák zostrova Prince Edwarda, když porazil konzervativce, a vytvořil první vládu (1855–1858). Ve volbách r.1869 nepodpořili Newfoundlanďané konfederalisty, čím znemožnili připojení keKanadě, a Newfoundland zůstalkolonií až do získání statutu dominia v roce1907.[2]
Doprvní světové války vyslal Newfoundland jeden pluk. Přibitvě na Sommě dne1. července1916 utrpěl tento pluk 90% ztráty. Přesto pokračoval ve službě a vyznamenal se v několika dalších bitvách a dokonce získal přídomek „královský“. Udržování pluku bylo velmi nákladné a způsobilo zadlužení dominia, což mělo později neblahé následky. Namírové konferenci v Paříži měl Newfoundland svého zástupce, ale na rozdíl od jiných dominií se nepřipojil k podpisuVersailleské smlouvy, ani na ní neusiloval o vlastní členství veSpolečnosti národů.
Ve dvacátých letech zmítaly dominiem politické skandály, dokonce byl pro podezření z úplatkářství zatčen i premiérRichard Squires. Protože se obvinění nepodařilo prokázat, vrátil seSquires do politiky a v r.1928 se stal opět premiérem. Dlouhotrvající spor s Kanadou ohledně hranic na Labradoru byl vyřešen1. dubna1927, kdyprávní komise Imperiální tajné rady rozhodla ve prospěch Newfoundlandu. Tímto rozhodnutím byla hranice stanovenarozvodím meziatlantickým pobřežím aHudsonovým zálivem, dále od řeky Romaine směrem na východ po 52.rovnoběžce severníšířky až k západnídélce 52°6´ a pak po tomtopoledníku na jih.Provincie Quebec dlouho odmítala výsledekarbitráže přijmout a dodnes zde vydávané mapy označují tuto hranici jinak než hranice sOntariem neboNew Brunswickem.
Velká hospodářská krize zasáhla Newfoundland velmi těžce, protože jeho hospodářství bylo závislé především na vývozu ryb, papíru a minerálů. Neuspokojivá hospodářská situace a pobouření z přetrvávající korupce vedly k obecné nespokojenosti a po masových demonstracích byly na rok1932 vypsány volby. PremiérSquires v nich prohrál, avšak nově ustanovená vláda nebyla s to nadále zvládat vysokýstátní dluh a požádala britskou vládu, aby převzala přímou kontrolu nad Newfoundlandem, dokud se nestane ekonomicky soběstačným. K posouzení situace ustanovila britská vládaNewfoundlandskou královskou komisi a ta v r.1933 vydala svoji závěrečnou zprávu. V ní se konstatovalo, že politická kultura Newfoundlandu je vnitřně poškozena a jeho ekonomické vyhlídky jsou bezútěšné, a doporučovalo se nahradit samosprávnou vládu vládou britskou. Toto doporučení schválila v prosinci1933 i newfoundlandská vláda a od r.1934 byla Newfoundlandu pozastavena samostatnost a zůstal dominiem jen podle názvu.
Hospodářskou krizi ukončila aždruhá světová válka. Vzhledem ke strategické poloze Newfoundlandu, zejména významu vbitvě o Atlantik, zdespojenci (předevšímSpojené státy americké) vybudovali mnoho vojenských základen. Zaměstnali tak mnoho nekvalifikovaných pracovníků a v důsledku toho senárodní důchod zdvojnásobil prakticky přes noc. Prosperita se vrátila i do odvětví rybolovu. Vládní příjmy se do r.1943 zečtyřnásobily, i když částečně i díkyinflaci, ale zejména proto, že Newfoundland měl daňové sazby mnohem nižší než Kanada. K úžasu všech začal Newfoundland poskytovat finanční půjčky i Londýnu. Zákon o amerických základnách vstoupil v platnost dne11. června1941 a měl mimo jiné za následek také mnoho smíšených manželství.[3] Dokonce americká vláda navrhla speciální úpravu cestovních formalit pro dotčené osoby, která měla platit po válce. Úzká spolupráce se Spojenými státy dala vzniknout nové straněEconomic Union Party, která prosazovala úzkou vazbu na Spojené státy a kterou ostatní strany pomlouvaly, že je krátkodobá, republikánská, neloajální a protibritská. Kanadská vláda vOttawě byla programem této strany znepokojena a také britská vláda rozhodla, že neumožní hlasovat o připojení Newfoundlandu ke Spojeným státům. Ovšem iamerické ministerstvo zahraničí dávalo přednost spolupráci s Británií a Kanadou a rozhodlo se, že nebude zasahovat.[4]
Po ukončení války se v r.1946 se konaly volby do národního shromáždění, které mělo rozhodnout o budoucnosti. Zásadní otázkou bylo, zda má pokračovat vláda královské komise, nebo zda se má obnovit samostatnost, a o tom se mělo uskutečnitreferendum. Nakonec byla pomocípetic prosazena i třetí možnost volby, a to konfederace s Kanadou. Referendum se konalo dne3. června1948, ale výsledky se ukázaly neprůkaznými (44,5 % pro obnovení dominia, 41,1 % pro spojení s Kanadou, a 14,3 % pro pokračování stávajícího stavu). Proto se22. července 1948 konalo druhé referendum, ve kterém už byly jen dvě možnosti. Výsledkem bylo 52 % pro spojení s Kanadou a 48 % pro dominium. Přestože proti výsledku referenda byly vzneseny námitky, Newfoundland se připojil ke Kanadě dne31. března1949 jako její desátáprovincie.
Newfoundland měl svou vlajku od r.1674, tedy dávno před zřízením dominia. V roce1904 udělilbritský parlament Newfoundlandu novou vlajku s velkou newfoundlandskou pečetí a tato vlajka byla oficiální až do r.1931. Tehdy byla za oficiální vlajku přijata britská vlajka (Union Jack). Předchozí vlajka se stala námořní vlajkou,[5] nicméně se nadále hojně používala i na pevnině. Po sjednocení s Kanadou zůstal Union Jack provinční vlajkou až do r.1980, kdy byl nahrazen novou vlajkou, v současnosti (2014) platnou v provinciiNewfoundland a Labrador.
Mimo to existuje odedávna ještě jedna vlajka, tzv.newfoundlandská trikolóra, jejíž původ je nejasný a je nejspíš spojen sřímskokatolickou církví. Objevuje se na vlajkách mnoha zdejších obcí. Kromě toho mají vlastní vlajku frankofonní obyvatelé Labradoru.
.svg)
Newfoundlandská vlajka (do roku 1904)
Newfoundlandská vlajka (1904–1931).svg)
Britská vlajka Newfoundlandu (1931–1948)
Oficiální hymnou Newfoundlandu byla„Óda na Newfoundland“ (Ode to Newfoundland), kterou napsal britskýguvernér sirCharles Cavendish Boyle v roce1902 v době výkonu své funkce (1901–1904). Óda byla přijata jako oficiální hymna dne20. května1904, což platilo až do spojení s Kanadou v roce1949. V roce1980 ji provincie Newfoundland přijala jako oficiální hymnu provincie, takžeNewfoundland a Labrador je jediná provincie v Kanadě, která má oficiální hymnu. Tradičně se zpívá pouze první a poslednísloka.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuDominion of Newfoundland na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDominium Newfoundland na Wikimedia Commons
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
