Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

New York (stát)

Souřadnice:43°6′ s. š.,75°36′ z. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
New York
Přezdívka: Empire State
Geografie
New York na mapě USA
New York na mapě USA
Hlavní městoAlbany
Největší městoNew York
Poloha43°6′ s. š.,75°36′ z. d.
Časové pásmoUTC−5/−4(letní čas)
Počet okresů62
Rozloha (27. v USA)
Celkem141 300 km²
• z toho souš122 224 km²
• z toho vodstvo19 076 km² (13,5 %)
Obyvatelstvo (4. v USA)
Počet obyvatel19 745 289 (odhad 2016[1])
Hustota zalidnění163 obyv./km² (7. v USA)
Úřední jazykyžádný
Nadmořská výška
Nejvyšší bod1629 m n. m.
Průměrná výška300 m n. m.
Nejnižší bod0 m n. m.
Správa státu
GuvernérKathy Hochulová (D)
SenátořiCharles Schumer (D)
Kirsten Gillibrand (D)
Přistoupení do Unie26. července 1788 (11. stát)
Oficiální zkratky
Poštovní zkratkaNY
Tradiční zkratkaN.Y.
ISO 3166-2US-NY
www.ny.gov

New York (anglická výslovnostvýslovnost[nuːˈjɔrk]IPA, oficiálněState of New York) jestát nacházející se na východním pobřežíSpojených států amerických, veStředoatlantské oblastiseverovýchodního regionu USA. New York hraničí na jihu sNew Jersey aPensylvánií a na východě sConnecticutem,Massachusetts aVermontem. Na severu sousedí skanadskou provinciíQuébec a celá severozápadní hranice s provinciíOntario je vedena po vodní hladině (mj.Erijské jezero, jezeroOntario). Jihovýchodní ohraničení státu tvoříAtlantský oceán.

Se svou rozlohou 141 300 km² je New York27. největším státem USA, v počtu obyvatel (19,7 milionu) ječtvrtým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 162 obyvatel na km² je nasedmém místě. Hlavním městem jeAlbany se 100 tisíci obyvateli. Největšími městy jsouNew York s 8,5 miliony obyvateli (největší město USA), dáleBuffalo (260 tisíc obyv.),Rochester (210 tisíc obyv.),Yonkers (200 tisíc obyv.) aSyracuse (150 tisíc obyv.). Státu New York patří 657 kilometrů pobřeží Erijského jezera a jezera Ontario[2] a také 204 km pobřeží Atlantského oceánu,[3] které je tvořeno především břehy ostrovaLong Island, jenž je největším ostrovemkontinentálních Spojených států. Státem New York procházíAppalačské pohoří a v jedné jeho části,Adirondackém pohoří, je i nejvyšší bod státu, vrcholMount Marcy s nadmořskou výškou 1629 m. Největšími toky jsou řekyHudson a její přítokMohawk, na hranicích s Kanadou také řekaNiagara sNiagarskými vodopády ařeka svatého Vavřince.

Část území státu New York byla v 17. století součástí nizozemské provincieNové Nizozemí, kterou Angličané v roce 1664 obsadili. Založili zdeprovincii, kterou pojmenovali poJakubovi,vévodovi z Yorku. Provincie se roku 1776 stala jedním z původníchtřinácti zakládajících států USA. V roce 1777 proběhla na jejím územíbitva u Saratogy, přelomový střetamerické války za nezávislost. New York jakojedenáctý stát v pořadí ratifikovalÚstavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 26. července 1788. V letech 1785–1790 bylo město New York hlavním městem USA.

VNewyorské metropolitní oblasti, zasahující i do okolních států, žije přibližně 24 milionů obyvatel, což z ní činí jednu z největších aglomerací světa a největší v Severní Americe. Ve státě New York sídlí několik prestižních univerzit, jako jsouKolumbijská univerzita,Cornellova univerzita,New York University aRockefellerova univerzita; veWest Pointu se nacházíVojenská akademie Spojených států. Lyžařské střediskoLake Placid hostilozimní olympijské hry v letech1932 a1980.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Odhaduje se, že historie New Yorku začala kolem roku 10 000 př. n. l., kdy do oblasti dorazili první lidé zAsie.

Nové Nizozemí (1614–1667)

[editovat |editovat zdroj]

PrvníEvropan, který navštívil New York, bylGiovanni da Verrazano v roce1524. V roce1609 jej osídliliNizozemci. V roce1614 postavili prvníevropské osídlení,Fort Nassau, dnešníAlbany. Fort Nassau byl nahrazenFort Orangem v roce1624. PředchůdceNew York City,Fort Amsterdam byl založen v roce1626. Stal se z nějNew Amsterdam, největší osídlení vNovém Nizozemí. V prvních dekádách sekolonie stala závislá na obchodu skožešinami.Od roku1650, pod vedenímPetera Stuyvesanta se kolonie stala největšímexportéremtabáku,dřeva apšenice. Většinakomodit prošla přesBeverwijck, předchůdce Albany. Překvapivý útok ohromující silou dovolilAnglii dobýt Nové Nizozemí v roce1664. Kolonie i město byly přejmenovány naNew York, Beverwijck byl přejmenován na Albany. Obyvatelstvo Nového Nizozemí v době zabráníNové Anglie čítalo 7000 až 8000 lidí.

Provincie New York (1664–1775)

[editovat |editovat zdroj]

Populace během tohoto období značně rostla, v prvním sčítání obyvatelstva (1698) byla populace vyčíslena na 18 067 lidí, v posledním (1771) obývalo oblast 168 007. Největší částimigrantů tvořiliAngličané,Skoti aIrové. Ale obchod sotroky do oblasti přivedl i mnohočernochů. V jednom období byl New York oblastí s největší populací černochů severně odMason-Dixon Line.Politické scéně dominovali obchodníci a hostinští. Vliv měly také panské rodiny. Kolonie byla centrem konfliktu meziAnglií aFrancií během18. století.Francouzsko-indiánská válka zuřila přes 70 let. New York byl jednou ze dvoukolonií, které pravidelně ubytovávaly britská vojska před rokem1775.

New York (od 1775)

[editovat |editovat zdroj]

Válka o nezávislost

[editovat |editovat zdroj]

New York hrál významnou roli vAmerické válce za nezávislost. Do popředípolitiky se dostávaliSynové svobody. Kolonie podporovala obcházeníKolkového zákona. Když propukla válka, New York hrál klíčovou roli. Poloha New Yorku umožňovala kontrolovat ostatní kolonie a obě strany o něj měly eminentní zájem.Anglie sestavila největšíloďstvo století. 30 000 britských vojáků zakotvilo naStaten Islandu.George Washington stěží opustilNew York city i sarmádou.Britové drželi dobitvy o Saratogu postavení.Vítězství v bitvě u Saratogy je považováno za klíčový zlom války.

Unie

[editovat |editovat zdroj]

Válka definovala hranice New Yorku, kraje východně od jezeraChamplain se stalyVermontem a západní hranice byla určena k roku1786. MnohoIroquoisů bylo ve válce zabito, přeživší obvykle podporovali Brity, především kvůli obavám z budoucích amerických expanzí. Ti, kteří zůstali v novém státě, žili vrezervacích.Stát adoptovalkonstituci v dubnu roku1777, vytvořil silnouexekutivu a striktněoddělilmoc výkonnou,zákonodárnou asoudní. Debata o federální konstituci v roce1787 vedla ke zformování skupin známé jakofederalisté, kteří usilovali o silnou federální vládu. V roce1787Alexandr Hamilton, vedoucí Newyorských federalistů napsal esejFederalist Papers. Svými texty podporovalkonstituci Spojených států.Antifederalisté nesouhlasili s argumenty, ale stát New York v roce1788 ratifikoval ústavu a připojil se jakojedenáctý člen kUnii.Město New York se v roce1785 stalhlavním městemUSA,George Washington bylinaugurován předFederal Hall v roce1789. Sídlo hlavního města státu se několikrát přesouvalo meziNew York city,Kingstonem,Poughkeepsie aAlbany. Statut hlavního města nakonec připadl Albany.

Na začátku19. století se stal New York centrem rozvoje dopravy. V roce1807Robert Fulton zahájil parníkovou linku zNew Yorku doAlbany, což byl první úspěšný podnik tohoto typu. V roce1815 bylo Albany státním centrem výběrumýta, což z něj udělalo místo, přes které proudili poutníci na východBuffalo a doMichiganského teritoria.V roce1825 byl otevřenErijský kanál, který zabezpečoval ekonomickou dominanci New Yorku. Jeho dopad byl enormní, spojilAtlantik aVelká jezera, vytvořil ekonomické zázemí pro New York city. Během této doby se všechny okresy, a většina municipalit připojila. Území přibližně odpovídalo tomu dnešnímu. V roce1831 železniceMohawk and Hudson zahájila první úspěšnou pravidelnou linku.

Rozvojdopravy vedl k osídlení Mohawských a Gennesseeiských údolí a Niagarských hranic. ZBuffala aRochesteru se stala boom-města. ZnatelnámigraceYankeeů zNové Anglie do centrálních a západních částí státu vedla k malým konfliktům s usedlými Yorkery, kteří obvykle byliněmeckého,nizozemského askotského původu. Více, než 15 % obyvatel v roce1850 bylo narozeno v Nové Anglii. Západní část státu během tohoto období rychle rostla. Do roku1840 se New York stal domovem sedminejvětších měst USA.Newyorská kultura v první polovině19. století kvetla. V roce1809Washington Irving napsalsatirickou knihuA History of New York pod pseudonymem Dietrich Knickerbocker. Prvníbaseballové týmy se vNew York city zformovaly v po roce1840, včetněNew York Knickerbockers.

Občanská válka

[editovat |editovat zdroj]

Statisíce mladých newyorských mužů bojovaly veválce Severu proti Jihu, což bylo více než z kteréhokoliv jiného státu. Válka neprospívala obchodu, protože před válkou byla většina obchodu založena na transportu zboží vyrobeného vjižanských státech. Velká komunitaDemokratů se obávala dopadu zvoleníAbrahama Lincolna zvoleného v roce1860. Od roku1861, kdy proběhla bitva oFort Sumter, zmizely rozpory mezi politiky, a New York brzy vyhověl Lincolnovu požadavku na dodání vojáků a vybavení. I když bitvy neprobíhaly na území New Yorku, stát nebyl imunní vůčikonspiracímkonfederace.V roce1863 Lincoln vydalthe Emacipation, tzv.Emancipační prohlášení, což osvobodilootroky ve státech, které byly protiUnii. V březnu1863 federální vláda navrhla změnu zákona, která umožnila odvod mužů ve věku mezi 20 až 35 lety, v případě že nebyli oddáni, odvodní povinnost pro ně platila až do 45 let. V případě, že zaplatili 300USD, byli odvodu ušetřeni.

Poválečné období

[editovat |editovat zdroj]

V následujících dekádách New York upevňoval svou dominantní pozici vefinančních abankovních odvětvích. Iprůmysl pokračoval v růstu. V tomto období byl založenEastman Kodak,General Electric.Niagarské vodopády se staly atraktivním místem pro mnoho továren díky přístupu kvodní energii.Jak průmysl kvetl, pracující se začali spojovat, v New Yorku už v raných 20. letech19. století. V roce1882 měliKnights of Labor vNew York city kolem 60 tisíc členů. V roce1867odbory měly dostatečnou sílu na to, aby stanovily limit propracovní dobu.Početimigrantů rostl. Začal sirským bramborovým hladomorem ve 40. letech 19. století. New York se stal hlavním vstupním bodem, ve kterém imigranti hledali nový život ve Spojených státech. Odhaduje se, že mezi lety18551890 prošlo asi 8 miliónů lidí přesCastle Clinton vBattery Parku naManhattanu. Nejvíce imigrantů přišlo zNěmecka aIrska.V roce1892 byl otevřenEllis Island, mezi1880 a1920 byla většina imigrantůněmeckého,židovského,polského nebovýchodoevropského ajihoevropského původu. Od roku1925 populace New York city překročila populaciLondýna, což z něj udělalo nejlidnatější město na světě. Jeden z nejznámějších symbolů New York city,Socha svobody, dárek odFrancie byla postavena v roce1886. Stal se z ní symbol naděje pro imigranty.

20. století

[editovat |editovat zdroj]

Od roku1900 byl New York nejbohatším a nejlidnatějším státem. Došlo ke spojení pěti částíNew York city (Manhattan,Bronx,Brooklyn,Staten Island aQueens) do jednoho města. V tomto období se staly symbolem městamrakodrapy. První nejvyšší budovou na světě v NYC bylaWoolworth Building postavená v roce1913.[4] Ta byla překonána budovou na40 Wall Street v roce1930, která byla ve stejném roce překonánaChrysler Building. V roce1931 byla postavenaEmpire State Building, která byla nejvyšší budovou světa do roku1972, kdy byly naLower Manhattanu postaveny dvě věžeSvětového obchodního centra (tzv. dvojčata). Ekonomika New Yorku prudce rostla běhemdvacátých let (tzv. obdobíRoaring Twenties), ale byla těžce zasaženaVelkou krizí, která začalakrachem na Wall Street v roce1929.Franklin Delano Roosevelt, jenž byl v roce1928 zvolen guvernérem, musel čelit 25% nárůstunezaměstnanosti v New Yorku. Jeho dočasný programEmergency Relief Agency, vytvořený v roce1931 byl prvnímwork relief programem v zemi a ovlivnilFederal Emergency Relief Administration. Franklin Delano Roosevelt byl zvolen prezidentem v roce1932, protože slíbil rozšířit svůj Newyorský program do celé země pomocí reformě ekonomického a sociálního programuNew Deal. V roce 1932Lake Placid hostiloIII. zimní olympijské hry.

Druhá světová válka

[editovat |editovat zdroj]

Stát New York opět dodával nejvíce zdrojů ze všechamerických států, počet obětí byl 31 215.Druhá světová válka byla poslední průmyslovou érou, od té doby se hospodářství přesunulo směrem k produkcislužeb. Firmy se přesunovaly na západ a jih hledajíc nižšídaně, nižšínáklady a pracovníky, kteří nejsou sdružení vodborech. Přibývalo příslušníkůstřední třídy, která tvořila předměstí, např.Long Island. Rozvojautomobilového průmyslu toto urychlil.Velká města přestala růst kolem roku1950. Růst pokračoval pouze v New Yorku v80. letech. PopulaceBuffala se zmenšila mezi lety19502000 na polovinu. Populace mezi70. a80. lety poprvé klesala.Kalifornie aTexas se staly lidnatějšími než New York.

Poslední dekády 20. století

[editovat |editovat zdroj]

V posledním období20. století mnoho New Yorčanů zaměstnávalotelekomunikační atechnologické odvětví. Podnikatelé zakládali malé technologické firmy. Změny vpolicii aurbanismu dramaticky zredukovalykriminalitu a množství chátrajících čtvrtí, což vedlo k přepětí vkultuře. New York se opět stal kulturním centrem.Rapová kultura se stala nejpopulárnějším žánrem.Imigrace do New Yorku i doNYC rostla. NYC, známá velkouhomosexuálníkomunitou byla sužována mnoho úmrtími naAIDS.

One World Trade Center najižním Manhattanu (uprostřed). Po teroristických útocích z11. září 2001 nová dominanta New Yorku

21. století

[editovat |editovat zdroj]

Dne11. září 2001 došlo k teroristickým útokům, které kompletně zničily Světové obchodní centrum a ikonická dvojčata. Na jeho místě je postaven nový komplex, jehož součástí je nejvyšší mrakodrapOne World Trade Center, coby nová dominanta a symbol New Yorku.

Symboly

[editovat |editovat zdroj]

Vlajka

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka státu New York.

Vlajka státu New York je tvořena modrým listem s uprostřed umístěným znakem federálního státu (umístěným např. i v kruhovém poli státní pečeti).[5]

Pečeť

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Pečeť státu New York.

Pečeť státu New York tvoří modré kruhové pole, v němž je umístěn znak státu New York. Modrý kruh přechází, ve směru od středu ven, do modrého mezikruží se světle modrým nápisem „THE GREAT SEAL OF THE STATE OF NEW YORK“ (českyVelká pečeť státu New York).

Demografie

[editovat |editovat zdroj]
Jezero Lake Placid v Adirondackém národním parku. Ve stejnojmenném městě se dvakrát konaly olympijské hry, a to v roce 1932 a 1980

Podlesčítání lidu z roku 2010 zde žilo 19 378 102 obyvatel.[6] Velká část z toho (přes 8 milionů) žije ve městěNew York.

Rasové složení

[editovat |editovat zdroj]

Obyvateléhispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 17,6 % populace.[6]

Náboženství

[editovat |editovat zdroj]

Křesťané 77 % (římští katolíci 38 %,protestanti 30 %),židé 5 %, muslimové 3 %, jiná náboženství 2 %, bez vyznání 13 %.

Politika

[editovat |editovat zdroj]

Současnou guvernérkou New Yorku je od 23. srpna2021demokratkaKathy Hochulová. Bývalý guvernér,Andrew Cuomo, odstoupil10. srpna2021 kvůli obviněním zesexuálního obtěžování.

Hlavním městem státu jeAlbany, největším pakNew York city. Ve státě, stejně jako na celém severovýchoděUSA a vNové Anglii, převládádemokratická strana. Venkovské oblasti severně odNew Yorku jsou potom vícerepublikánské akonzervativní.

Administrativní členění

[editovat |editovat zdroj]
Mapa hlavních regionů státu New York

Administrativní divize New Yorku jsou velmi odlišné od většinyamerických států. Tři typy obcí jsouCity,Village aTown.City aVillage jsou klasická města (village je pochopitelně menší a ve státě New York i méně autonomní), zatímcoTown je okrsek (v Česku by se dal přirovnat k něčemu mezi okresem a obcí), který má většinou na starost menší městečka bez vlastní samosprávy.

  • Stát New York
    • Okres (county)

Sídla ve státě majístatus nikoliv podle jejichvelikosti, ale podlezpůsobu správy, který byl vybrán obyvateli a schválen státem. Tak se může stát, že například Hempstead má 55 000 obyvatel, i když je tovillage (vesnice), zatímco Sherill má statuscity (město) a má jen 3 147 obyvatel.

Stát New York má 62 okresů (county), které se dále dělí na 932 okrsků (town), 62 měst (city) a 14 Indiánských rezervací.

County (okres)

[editovat |editovat zdroj]

Celý stát má 62 okresů, 5 z nich jsou části města New York, a proto nemají vlastní samosprávu.

Albany |Allegany |Bronx |Broome |Cattaraugus |Cayuga |Chautauqua |Chemung |Chenango |Clinton |Columbia |Cortland |Delaware |Dutchess |Erie |Essex |Franklin |Fulton |Genesee |Greene |Hamilton |Herkimer |Jefferson |Kings (Brooklyn) |Lewis |Livingston |Madison |Monroe |Montgomery |Nassau |New York (Manhattan) |Niagara |Oneida |Onondaga |Ontario |Orange |Orleans |Oswego |Otsego |Putnam |Queens |Rensselaer County |Richmond (Staten Island) |Rockland |Saratoga |Schenectady |Schoharie |Schuyler |Seneca |St. Lawrence |Steuben |Suffolk |Sullivan |Tioga |Tompkins |Ulster |Warren |Washington |Wayne |Westchester |Wyoming |Yates

City (větší město)

[editovat |editovat zdroj]

V New Yorku termínCity znamená vysoce autonomní obydlenou oblast ležící v jednom z okresů. Město zajišťuje svým obyvatelům veškeré služby a má vlastní samosprávu a práva. Nejmenším městem s titulemcity jeSherill s 3 147 obyvateli, zatímco největší jeNew York City s populací přesahující 8 milionů.

Town (správní oblast, obec)

[editovat |editovat zdroj]
Zatímco jih státu pokrývá aglomerace města New York, na severu se nachází rozsáhlé lesy a malá městečka, jako napříkladChestertown v Adirondackém národním Parku

SlovoTown je sice v překladu město, ve státě New York se však od obyčejného města výrazně liší. Je to totiž divize okresu a ne sídlo, jak je slovotown chápáno v jiných anglicky mluvících zemích.Town zajišťuje většinu služeb pro obyvatele takzvaných osad (anglickyhamlet) a jiných komunit, a vybrané služby pro obyvatele menších měst (village). Tyto dva názvy (hamlet avillage) však neurčují velikost sídla, ale jen typ jeho administrativy (viz kapitoly níže). Každý občan státu New York, který nežije vcity nebo indiánské rezervaci žije právě v okrsku. Největšítown je Hempstead, který má 756 000 obyvatel.Towns mají velké rozlohy, většinou desítky až stovky čtverečních kilometrů, a obsahují několik komunit, někdy jen jednu, někdy i desítky; typickýtown však obsahuje jen komunitu stejného jména a k tomu dvě až čtyři jiné menší komunity.

Hlavní komunitoutownu je většinou komunita stejného jména (stejně jako obce v Česku), někdy se však stává, žetown obsahuje sídla a komunity naprosto odlišných názvů, z toho důvodu někdy nemusí být název okrsku nalezen na mapě, protože v mapách zpravidla nalezneme sídla, a ne administrativní divize.

V českých podmínkách jetown něco mezi okresem a obcí.

Village (menší město)

[editovat |editovat zdroj]

Village vyjadřuje menší město, které leží uvnitřokrsku (Town). Má určitou vlastní samosprávu, ale vybrané služby mu poskytujeobec.Village je méně autonomní, nežcity. Slovovillage je sice v překladuvesnice, ale v New Yorku nemají sídla status podle velikosti ale podle formy administrativy. Největšívillage má 55 000 obyvatel.Village ale musí mít minimálně 500 obyvatel a nesmí přesahovat 13 čtverečních kilometrů celkové rozlohy. Ve státě je celkem 553 těchtovillages. V přirovnání k České republice je to v podstatě část obce, která je natolik velká, že se její obyvatelé rozhodli vytvořit samostatnou správu a administrativu.

Hamlet (městečko, vesnice)

[editovat |editovat zdroj]

Ve státě New York jeHamlet obydlená oblast ležící veokrsku (town), která není součástívillage, většinou je to menší městečko nebo vesnička. Slovohamlet by se dalo přeložit jakoosada, i když v tomto případě má jiný význam než v ČR, protože ve státě hraje roli forma samosprávy, a ne velikost sídla, proto může míthamlet klidně několik tisíc obyvatel (hamlet Ronkonkoma má 20 tisíc obyvatel).Hamlet nemá legální status (kromě osad v Adirondackém parku) a závisí na obci (town), která mu poskytuje služby.Hamlet totiž nemá žádnou vlastní samosprávu. Hamlet se dá přirovnat ke čtvrti nebo městské části u větších měst. Hranice těchtohamletů nejsou přesně definovány, mohou být jednoduše definovány podle směrovacího čísla.Hamlet má obvykle vlastní poštu, školu a hasičský sbor. Někdy seosady označují jako komunity bez vlastní správy (unincorporated community). Větší komunity mohou být rozeznány i americkým úřadem pro sčítání, který je pak definuje jako samostatnou entitu. Tyto hamlety se dají nejlépe přirovnat k vesnicím a částem obce v ČR.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online].United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-06].Dostupné online. (anglicky) 
  2. Great Lakes Length of Shoreline in Separate Basin [online]. Census.gov [cit. 2016-10-31].Dostupné online. (anglicky) 
  3. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2016-06-14].Dostupné online. (anglicky) 
  4. Study for Woolworth Building, New York [online]. 1910-12-10 [cit. 2013-07-25].Dostupné online. 
  5. Vlajka státu New York naFlags of the World
  6. abUnited States Census Bureau,sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder.Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Okresy státuNew York
Spojené státy americké – United States of America – (USA)
Státy
Federální distrikt
Autonomní ostrovní území
Ostrovní území pod
přímou správou vlády USA
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Geografie |Spojené státy americké
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=New_York_(stát)&oldid=24941683
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp