New York, oficiálněCity of New York, v běžném užívání iNew York City (zkratkouNYC), je nejlidnatější městoSpojených států amerických. Žije zdepřibližně 8,80 milionu[2] obyvatel. Nachází se v jižním výběžku státuNew York, při ústí řekyHudson doAtlantského oceánu a je geografickým i demografickým centremmegalopoleBosWash. Je rovněž centremmetropolitní oblasti, jež zasahuje i do sousedních státůNew Jersey aConnecticut (tzv. tri-state area) a která se svými 20 miliony obyvatel patří mezi nejlidnatější na světě.
Město bylo založenoNizozemci v roce 1625 jakoNový Amsterdam, do rukouAngličanů se dostalo roku 1664. V letech 1785–1790 byl New York hlavním městem Spojených států[3] a od roku 1790 je největším městem USA. Roku 1898 byl sloučen do dnešní podoby a rozdělen na pět rozlehlých městských obvodů. NejlidnatějšíBrooklyn a nejrozlehlejšíQueens tvoří západní část ostrovaLong Island, nejhustěji osídlenýManhattan a nejzelenějšíStaten Island jsou samostatnými ostrovy a nejsevernějšíBronx leží na výběžku pevniny, který je od Manhattanu oddělen průlivemHarlem River.
V současnosti je jedním ze světových center obchodu a finančnictví, a to zejména díky čtvrtiFinancial District, kde se nacházejí dvě největší světovéburzy (Newyorská burza,NASDAQ).[4] New York má také celosvětový vliv v oblastimédií,politiky,vzdělání,zábavy,umění areklamy. Je nejvýznamnějším dopravním uzlem amerického kontinentu a díky bohaté historii i oblíbenou turistickou destinací. Roku 2014 se umístil na první příčce prestižního žebříčku nejvlivnějších módních metropolí světa a může oficiálně používat označení „Hlavní město módy“.[5] New York je také ohniskem mezinárodních vztahů a diplomacie, neboť se zde nachází sídloOrganizace spojených národů.
Newyorská metropolitní oblast jeetnicky inárodnostně nejpestřejší oblast světa, kde žádná národnost nepřevládá a kde se mluví více než 800 různými jazyky. Značné jsou i sociální rozdíly mezi obyvateli, přestože se město může chlubit nejvyšší koncentrací milionářů i miliardářů ze všech světových metropolí. ManhattanskáPátá Avenue je nejdražší nákupní třídou světa.[6]
New Yorku se díky celodennímu ruchu někdy přezdívá „Město, které nikdy nespí“ (The City That Never Sleeps) nebo také „Velké jablko“ (Big Apple).[p. 1]
Dolní Manhattan v roce 1660 (severní strana je vpravo)New York v roce 1731
Oblast byla v době objevu Evropany v roce1524[7] obydlena asi 5000 indiány z kmeneLenapů. Objevitelem oblasti bylGiovanni da Verrazzano, italský cestovatel ve službách francouzské koruny, který místo nazvalNové Angoulême (Nouvelle Angoulême).[8] První evropskou osadu pod názvemNový Amsterdam (Nieuw Amsterdam) založili Nizozemci na jižním cípu Manhattanu v roce1614 za účelem obchodu s kožešinami. Vůdce nizozemských koloniíPeter Minuit koupilManhattan od kmeneLenape v roce1626 za zásoby (nástroje, oblečení, atd.) s předpokládanou hodnotou 24amerických dolarů (~60 guldenů, tehdejších, dnes by mělo zboží vyšší hodnotu). V roce1664 dobyli město Angličané a přejmenovali je na New York na počest pozdějšího králeJakuba II., tehdyvévody z Yorku a Albany.[9] Na koncidruhé anglo-nizozemské války získali Nizozemci kontrolu nadindonéským ostrovemRun, který byl v té době pro ně mnohem významnější, a Angličané si výměnou mohli ponechat kontrolu nad New Yorkem. Do roku1700 klesla populace kmene Lenape na 200 osob.[7]
19. století pro město znamenalo příliv imigrantů a stálý rozvoj. Vizionářský plán rozvoje z roku 1811 navrhoval rozšířit síť ulic po celém Manhattanu. V roce 1819 byl otevřenErijský kanál, který propojil newyorský přístav se zemědělskými oblastmi na severu země.[12] Místní politiku ovládlaTammany Hall, politické uskupení uvnitřDemokratické strany kontrolované irskými imigranty.[13] Někteří členové obchodnické aristokracie prosazovali zřízeníCentrálního parku, který nakonec vznikl v roce1857. Na Manhattanu i v Brooklynu žila výrazná svobodná černá menšina. Otroctví v New Yorku existovalo do roku1827, ale během 30. let se z New Yorku stalo jedno z centerabolicionismu.
Hněv nad odvody doobčanské války (1861–1865) vedl roku 1863 k sérii nepokojů, jež byla jedním z nejvýraznějších případů občanské neposlušnosti v historii USA.[14] V roce1897 byla zformována moderní podoba New Yorku spojením Brooklynu (tehdy samostatného města), okresu New York (které tehdy obsahovalo části Bronxu), okresu Richmond a západní části okresu Queens.[15] K propojení města přispělo otevřenímetra v roce1904.
Během první poloviny 20. století se město stalo světovým centrem průmyslu a obchodu. Bylo však postiženo několika tragédiemi. Roku 1904 shořel v úžiněEast River parníkGeneral Slocum, což si vyžádalo 1021 obětí. V roce 1911 vypuklpožár firmy Triangle Shirtwaist Factory, kterému podlehlo 146 lidí, především šiček. Tato tragédie vedla k růstu odborů International Ladies' Garment Workers' Union a ke zvýšení bezpečnosti v továrnách.[16]
Střední Manhattan,1932. Pohled z Rockefellerova centra.New York v roce 1938, fotografováno barevným negativem Agfacolor.
Ve 20. letech byl New York jedním z hlavních cílů stěhování černošského obyvatelstva z jižních unijních států během takzvanéVelké migrace. V roce1916 se New York stal domovem největší černošské komunity v Severní Americe. Černošský umělecký směr zvaný „harlemská renesance“ kvetl v éřeprohibice a obrovského ekonomického růstu, který se projevoval výstavbou pro New York charakteristických mrakodrapů. New York se v roce1948 stal nejlidnatějším městem světa, když předstihlLondýn, který se na prvním místě držel déle než sto let. Běhemvelké hospodářské krize byl roku 1934 starostou zvolen reformátorFiorello H. La Guardia, čímž byla ukončena osmdesátiletá nadvláda Tammany Hall.[17]
Veteránidruhé světové války a imigranti z Evropy se podíleli na poválečném rozvoji města, který symbolizovaly například řady domů v jižním Queensu. New York získal po válce pozici globální metropole s Wall Streetem jako ekonomickým centrem světa, sídlemOSN jako centrem světové diplomacie a díky rozvojiabstraktního expresionismu se z New Yorku stalo i hlavní město světové kultury.[18] V 60. letech postihly město ekonomické problémy, rasové napětí a růst kriminality, které dosáhly vrcholu v 70. letech.
V letech1976–1977 terorizoval město střelbouDavid Berkowitz; zabil 6 lidí a 7 zranil (později byl zatčen a odsouzen na doživotí).
Pohled na dolní Manhattan před útoky z 11. září 2001. Dvojčata byla hlavní součástíSvětového obchodního centra
Vzkříšení finančního sektoru v 80. letech pomohlo zlepšit městský rozpočet. V 90. letech došlo k uklidnění rasového napětí, k dramatickému snížení kriminality a k masovému přílivu imigrantů z Asie a Latinské Ameriky. Ekonomiku města začaly ovlivňovat nové obory, například informační technologie, a v roce2000 dosáhl New York dle sčítání lidu největšího počtu obyvatel v historii.
Mnoho místních památek je známo po celém světě.Socha Svobody zdravila miliony imigrantů, kteří připlouvali do Spojených států na přelomu 19. a 20. století.Wall Street, sídloburzy na dolním Manhattanu, je oddruhé světové války nejvýznamnějším světovým finančním centrem. Pro město jsou charakteristické mrakodrapy patřící stále mezi nejvyšší nejen ve Spojených státech, ale na celém světě, napříkladEmpire State Building,Chrysler Building a do roku 2001 tzv. dvojčata veSvětovém obchodním centru.
New York se nachází na severovýchodě Spojených států, na jihovýchodě státu New York, přibližně na půli cesty meziWashingtonem D. C. aBostonem.[p. 2] Město se rozvinulo v členitémústí řekyHudson doAtlantského oceánu, na množství ostrovů oddělených úzkými průlivy a přilehlé pevnině. Většina zástavby města se nachází na ostrovechManhattan,Staten Island aLong Island, vlivem čehož je rozsah dostupné půdy omezen a je tendence maximálně zahušťovat zástavbu a stavět do výšky.
Řeka Hudson protéká údolímHudson Valley do newyorského zálivu (New York Bay). Mezi New Yorkem a městemTroy (asi 240 km hluboko ve vnitrozemí) má řeka charakterestuáru.[20] Řeka Hudson v prostoru města New Yorku tvoří hranici mezi státyNew York aNew Jersey.
East River (česky Východní řeka) je ve skutečnosti přílivováúžina (tidal strait), která prochází od Long Island Sound a odděluje Bronx a Manhattan od Long Islandu.Harlem River, což je rovněž přílivová úžina, která však řeku připomíná více, spojuje estuár Hudsonu a East River, a odděluje ostrov Manhattan od kontinentu (Bronx).
Pevnina byla neustále upravována lidskou činností, nejvýrazněji pak vysušováním pobřeží již od dob nizozemské kolonizace. Velmi intenzívně se to děje na dolním Manhattanu. Zde vzniklo v 70. a 80. letech 20. stoletíBattery Park City, a to navezením hlíny a kamení ze stavbySvětového obchodního centra.[21] Především na Manhattanu byly lidskou činností zarovnány mnohé přírodně vzniklé nerovnosti.[22]
Rozloha New Yorku je 1214,4 km2, přičemž pevnina má rozlohu 789,5 km2 a vodní plochy rozlohu 428,8 km2. Nejvyšším bodem města jeTodt Hill na ostrověStaten Island, který dosahuje do výše 124,9 metrů n. m.[23] Vrchol je pokryt lesy, které jsou součástí tamějšíhoStaten Island Greenbelt.[24] Manhattan dosahuje největší výšky na severním konci (Inwood Hill, 70 m).
New York je nejlidnatějším městem Spojených států s odhadovaným počtem 8 336 817 obyvatel (k roku 2019).[chybí zdroj] Obyvatelé města tak tvoří asi 40 % obyvatel státu New York a přibližně stejný podíl obyvatel newyorské metropolitní oblasti. V poslední dekádě počet obyvatel rostl a odhaduje se, že v roce 2030 dosáhne 9,2 až 9,5 milionu obyvatel.[26]
Dvěma základními demografickými charakteristikami jsou hustota zalidnění a kulturní diverzita. S hustotou zalidnění dosahující 10 194 obyv./km2 je New York nejhustěji zalidněným městem Spojených států s počtem obyvatel nad 100 000.[27] Hustota zalidnění na Manhattanu dosahuje 66 940 obyv./km2, což je nejvíce ze všech amerických counties.[28][29]
S více než 8,2 miliony obyvateli, žijícími na ploše 1 214,4 km² je New York zároveň nejhustěji zalidněným městem Spojených států.[p. 3][30][31]
New York je kulturně a etnicky velmi rozmanitý. Historicky byl místem vstupu imigrantů na americkou půdu poté, co prošli kontrolou přistěhovalců naEllis Island. Pojemmelting pot byl poprvé použit pro označení imigranty obývaných čtvrtí naLower East Side. V současné době je 35 % Newyorčanů evropského, 23 % afroamerického, 28 % latinskoamerického a 10 % asijského původu. Asi 37 % obyvatel se narodila mimo hranice Spojených států, pouze třetina obyvatel New Yorku se zde i narodila. V roce 2008 se 16 300 lidí označilo za původní Američany.
Místní obyvatelé se hlásí k více než 100 různým náboženským vyznáním, kolem 40 % Newyorčanů je katolického vyznání, zhruba 30 % evangelického a 3,5 % muslimského. Navštívit můžeme asi 6 000 kostelů, chrámů a synagog.
Newyorská metropolitní oblast je také domovem početnéžidovské komunity, největší mimoIzrael. V žádném městě světa nežije tolik Židů jako v New Yorku. Ke komunitě patří kolem 12 % obyvatel New Yorku, včetně lidí s židovskými předky.[34] V New Yorku žije také asi jedna čtvrtina Američanů indického původu[35] a největší černošská komunita ve Spojených státech.
Dle údajů z roku 2005 existuje ve městě pět velkých etnických skupin, které tvoří Portorikánci, Italové, Karibové, Dominikánci a Číňané.[36] Newyorská portorikánská komunita je největší mimo Portoriko.[37]Italové přicházeli do města ve velkém počtu hlavně na začátku dvacátého století. Výraznou a šestou nejpočetnější komunitu tvoříIrové.
V roce 2005 se v New Yorku mluvilo přibližně 170 jazyky a 36 % obyvatel se narodilo mimo Spojené státy.[33][38]
V New Yorku existuje silná disproporce mezi příjmy. Zatímco nejchudších pět procent obyvatel Manhattanu mělo v roce 2005 příjem 7 047 dolarů, příjem nejbohatších pěti procent byl 52 krát vyšší, tj. 365 826 dolarů. Velké rozdíly jsou i v jednotlivých částech Manhattanu. V uvedeném roce 2005 bylmediánový příjem obyvatel sídlících v šesti blocích mezi ulicemi5th Avenue, East 56th Street, Park Avenue a East 59th Street 188 697 dolarů. Na druhou stranu v části East Harlemu nacházející se východně od 1st Avenue a severně od East 119th Street, kde je obyvatelstvo tvořeno převážně chudými černochy a Hispánci, a 10 procent místních se narodilo mimo Spojené státy, dosahuje mediánový příjem pouze 9 320 dolarů.[39] Zatímco příjmy vysoce příjmových skupin rostou, příjmy středně a nízce příjmových skupin stagnují. V roce 2006 byl průměrný týdenní příjem na Manhattanu 1 453 USD, což byl největší a také nejrychleji rostoucí příjem ve všech velkých counties ve Spojených státech.[40] Na Manhattanu probíhá takébaby boom, od roku 2000 vzrostl počet dětí do pěti let věku o 32 %.[41]
V New Yorku žije v bytech v osobním vlastnictví asi 33 % obyvatel, což není ani polovina amerického průměru, který dosahuje 69 %.[42] Volných bytů jsou asi 3 až 4,5 %, což je výrazně pod pětiprocentní hranicí, na základě které může být nájemné regulováno. Regulované nájemné se uplatňuje u 33 % bytů. V New Yorku je obecně velmi problematické nalézt bydlení za akceptovatelnou cenu.[43]
New York je tvořen pěti základními městskými částmi, které se kryjí s administrativní úrovnícounty.[48] New York je dále složen z desítek až stovek čtvrtí, které mají mnohdy svou specifickou atmosféru a historii. Kdyby městské části byly samostatnými městy, čtyři z nich (Brooklyn, The Bronx, Manhattan a Queens) by patřily mezi deset nejlidnatějších měst Spojených států.
Pět newyorských městských částí:Manhattan,Brooklyn,Queens,The Bronx,Staten Island
The Bronx (Bronx County: 1 373 659 obyvatel)[49] je nejsevernějším newyorským obvodem. Nachází se zdeYankee Stadium, domovský stadion týmuNew York Yankees, nebo největší družstevně vlastněný obytný komplex ve Spojených státech,Co-op City.[50] Kromě malé části Manhattanu známé jakoMarble Hill je Bronx jedinou částí New Yorku, která se nachází na americké pevnině. V Bronxu sídlíBronx Zoo, největší metropolitní zoo ve Spojených státech s rozlohou 107,2 ha a s více než 6 000 zvířaty.[51] Bronx je místem vznikurapu ahip-hopové kultury.
Brooklyn (Kings County: 2 528 050 obyvatel)[49] je nejlidnatější městská část v New Yorku. Prostírá se na západním konciLong Islandu. Do roku1898 byl Brooklyn samostatným městem. V současnosti je pro něj charakteristická velká kulturní, sociální a etnická diverzita, nezávislá umělecká scéna, mnoho specifických čtvrtí a unikátní architektonické dědictví. Je to také jediná městská část s výjimkou Manhattanu, která má své obchodní centrum. K Brooklynu náleží dlouhá pláž aConey Island založený v 70. letech 19. století jako jedna z prvních rekreačních oblastí ve Spojených státech.[52]
Manhattan (New York County: 1 620 867 obyvatel)[49] územně nejmenší, ale nejhustěji osídlená městská část Spojených států. 72 033 obyvateli na km² (2015) předčí i hustotu obydlení každého amerického města. Nachází se zde většina mrakodrapů a takéCentral Park. Manhattan je kulturním a finančním centrem nejen města, ale i celého světa. Sídlí zde mnoho významných společností a takéNew York Stock Exchange. Na Manhattanu se nachází také sídloOSN, několik univerzit, galerií, muzeí, divadla naBroadwayi,Greenwich Village aMadison Square Garden. Celý ostrov pokrývá systém ulic ve tvaru mřížky (grid) zavedený roku 1811. Tvoří ho síť dvanácti ulic (Avenues) probíhajících ze severu na jih a na ně kolmých ulic (Streets) očíslovaných od 1. až do 220. Manhattan se neoficiálně dělí na dolní, střední a horní část.Horní Manhattan je pak dělen Central Parkem naUpper East Side aUpper West Side. Nad parkem se rozkládáHarlem.
Queens (Queens County: 2 270 338 obyvatel)[49] je nejrozlehlejší a etnicky nejdiverzifikovanější okres ve Spojených státech[53] a díky rostoucí populaci by se mohl stát nejlidnatější newyorskou městskou částí. Leží naLong Islandu mezi Brooklynem a předměstskýmokresem Nassau. Původně se zde nalézalo několik malých měst a vesnic založených Nizozemci, dnes zde žije především střední třída. Jde o jediný velký okres ve Spojených státech, kde medián příjmůčernochů dosahuje 52 000 USD za rok, což je více než u bělochů.[54] Nachází se zdeShea Stadium, domovský stadionNew York Mets a každoročně se zde konáU.S. Open. V Queensu se nacházejí také dvě největší newyorská letiště:Kennedyho aLaGuardiovo.
Staten Island (Richmond County: 481 613 obyvatel)[49] má nejvýrazněji předměstský charakter a také zdaleka nejnižší lidnatost ze všech městských částí. Pevné spojení se zbytkem New Yorku má pouze mostemVerrazano-Narrows Bridge do Brooklynu, další tři mosty odsud vedou do státuNew Jersey. S Manhattanem ho spojuje lodní linkaStaten Island Ferry, což je současně i jedna z nejpopulárnějších atrakcí ve městě, neboť nabízí skvělý výhled naSochu svobody,Ellis Island a dolní Manhattan. Na Staten Islandu se nacházejíparky o rozloze 25 km² s 56 km turistických stezek a jeden z posledních nedotčenýchlesů ve městě, které jsou od roku1984 začleněny do systémuochrany přírody.
Ačkoliv se město nalézá na pobřeží, je pro New York typické vlhké klima (Köppenova klasifikace podnebí – Dfa). Zimy jsou v New Yorku studené, ale díky umístění na pobřeží jsou zdejší teploty mírně vyšší než ve vnitrozemí. Každý rok zde napadne 63,5 až 88,9 cm sněhu.[55] Období mezi posledním mrazivým dnem a prvním mrazivým dnem další zimy trvá v průměru 199 dní.[55] Jara a podzimy jsou v New Yorku různorodá, od sněžných a studených, přes horké a suché až po chladné a deštivé. Léta jsou horká a suchá. Každé léto je v průměru v 18 až 25 dnech dosažena teplota 32 °C.[55] Průměrně 234 dní v roce je v New Yorku slunečných. Ačkoliv pro město nejsou typickéhurikány, mohou jej výjimečně zasáhnout, což se stalo například v letech1821 a2012 (hurikán Sandy), kdy byl zaplaven dolní Manhattan, nebo1938, kdy byla poničena východní část města. Dlouhodobý vliv na podnebí máAtlantická multidekadická oscilace (Atlantic Multidecadal Oscillation), což je sedmdesátiletý cyklus oteplování a ochlazování, který má vliv například na frekvenci a sílu pobřežních bouří.[56]
Hromadná doprava je v New Yorku využívána nejvíce v celých Spojených státech. Spotřebabenzínu je na úrovni, na jaké byl celostátní průměr ve 20. letech .[58] Díky používání hromadné dopravy bylo v roce2006 v New Yorku ušetřeno 7 miliard litrů benzínu, což je polovina benzínu ušetřeného díky používání hromadné dopravy v celých Spojených státech.[59] Díky vysokému zalidnění, nízkému využívání automobilů a vysokému využívání hromadné dopravy je New York jedním z energeticky nejefektivnějších měst ve Spojených státech.[60] Průměrné emiseskleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele města dosahují 7,1 tuny v porovnání s celostátním průměrem 24,5 tuny.[61] V New Yorku je vyprodukováno pouze jedno procento skleníkových plynů vyprodukovaných v celých Spojených státech,[61] ačkoliv zde žije 2,7 % obyvatel Spojených států. Průměrný obyvatel New Yorku spotřebuje jen polovinu elektrické energie v porovnání s průměrným obyvatelemSan Francisca a čtvrtinu v porovnání s průměrným obyvatelemDallasu.[62]
Vedení města se v posledních letech zaměřilo na snižování dopadů na životní prostředí. Vysoká míra znečištění vedla k rozšířeníastmatu a dalších nemocí dýchacího ústrojí mezi obyvateli města.[63] Politikou města je kupovat do svých budov energeticky efektivní vybavení.[64] New York také vlastní nejvíce autobusů nazemní plyn a s hybridními motory v celých Spojených státech a také se zde objevily jedny z prvních taxíků s hybridním pohonem.[65] Město bylo jedním ze žalobců v přelomovém sporu u Nejvyššího soudu Spojených států (Supreme Court of the United States) pod označenímMassachusetts v. Environmental Protection Agency, kterým bylaAgentura pro ochranu životního prostředí (EPA) donucena regulovat vypouštění skleníkových plynů. New York je také světovým lídrem v budování energeticky efektivních kancelářských budov, jejichž typickým zástupcem jeHearst Tower.[66]
Pitnou vodu získává New York z Catskill Mountains.[67] Tato voda je natolik kvalitní, že nevyžaduje další chemické úpravy před distribucí spotřebitelům, což je možno jen v dalších čtyřech velkých amerických městech.
Charakteristickým znakem New Yorku je nesmírné množstvímrakodrapů, především pak na Manhattanu. V New Yorku se nalézá asi 5600 mrakodrapů a 48 z nich má přes 200 m, což je nejvíce na světě.[68] Nejvyšší počet mrakodrapů na světě, ať už kancelářských nebo obytných, je dán především vysokou hustotou zalidnění, omezenou rozlohou dostupných pozemků a tudíž jejich vysokou cenou.[69]
V New Yorku se nacházejí výrazné budovy mnoha architektonických stylů.Woolworth Building (1913) postavená v novogotickém stylu s masivními prvky gotické architektury, které jsou rozpoznatelné z ulice, která je o desítky metrů níže.[70] Zákon z roku1916 omezil výšku mrakodrapů v závislosti na velikosti stavební parcely, aby sluneční svit dosáhl na ulice.[71] Typickým zástupcem styluArt Deco jeChrysler Building (1930) se svou charakteristickou zužující se špičkou. Mnozí architekti a historici považují Chrysler Building za architektonicky nejhodnotnější mrakodrap ve městě.Mezinárodní styl reprezentujeSeagram Building (1957).Condé Nast Building (2000) je zástupcem energeticky efektivních budov.[66]
Pro obytné oblasti jsou typické honosné řadové domy postavené z hnědého pískovce, ale i omšelé bytové domy postavené v období největšího rozvoje města mezi lety1870 a1930.[72] Nejpoužívanějšími stavebními materiály jsou od velkého požáru v roce1835 kámen a cihly.[73] Stavební materiály nebyly jako v případě Paříže těženy přímo z podloží města, ale byly dováženy z různých vzdálených kamenolomů a tudíž mají odlišné odstíny.[74] Specifikem New Yorku je velké množství dřevěných vodních nádrží umístěných na střechách. Jejich instalace byla vyžadována u budov majících přes šest pater, aby mohl být omezen tlak vody ve vodovodech, které by vysokým tlakem mohly být poškozeny.[75] Ve 20. letech se do módy dostalo bydlení v domech v odlehlých oblastech města vybudovaných na základě idejí hnutíGarden city movement, například naJackson Heights v Queensu, které se staly dostupnými díky výstavbě metra.[76]
Město dotuje místní kulturu více financemi než je roční rozpočetNational Endowment for the Arts.[80] Bohatí průmyslníci 19. století vybudovali síť kulturních center jako jsouMetropolitan Opera, koncertní síňCarnegie Hall (vybudovaná roku 1891) aMetropolitní muzeum umění (Metropolitan Museum of Art), které jsou celosvětově proslavené. Neméně slavnéinstituce jsouMuzeum moderního umění (Museum of Modern Art, MoMA), založené v roce 1929, aGuggenheimovo muzeum (Guggenheim Museum). Významné je rovněžBrooklyn Museum se sbírkou více než půl milionu uměleckých předmětů. Mezi menšími muzejními institucemi vyniká mj.Frick Collection, založené ocelářským magnátemFrickem, ve kterém lze poznat vzácná malířská díla starých mistrů.
Elektrifikace města umožnila produkci propracovaných divadelních představení. Od 80. let 19. století jsou divadla naBroadwayi a podél 42. ulice (42nd Street) výkladní skříní komediálního, dramatického a také muzikálového divadelního umění. Představení, například odHarrigana a Harta nebo odGeorge M. Cohana, byla často ovlivněna místními imigranty a často odrážela témata jejich nadějí a ambicí. V současnosti tvoří muzikály velkou část newyorské divadelní produkce. Největších 40 divadel s více než 500 místy je souhrnně označováno jakoBroadway (nebo takéBroadway Theatres) podle nejdelší newyorské ulice, která prochází také touto divadelní čtvrtí. Největší koncentrace divadel je v té části Broadwaye, které se souhrnně říkáTimes Square nebo v její blízkosti.[81]
New York je jedním z centeramerické kinematografie.Manhatta (1920), první americkýavantgardní film se natáčel v New Yorku.[83] V současnosti se zde natáčí druhý nejvyšší počet filmů ve Spojených státech. V New Yorku sídlí více než 2000 uměleckých a kulturních organizací a více než 500 galerií různých velikostí.[80]
Newyorská gastronomie je ovlivněna imigranty. Židé a Italové proslavili místní pečivobagely, tvarohové koláče (cheesecake) a newyorskou pizzu. Více než 4000 licencovaných pouličních prodejců, mezi nimiž je mnoho imigrantů, nabízí pokrmy ze středního východu jako jsoufalafel akebab, avšak nejpopulárnější jsou i nadálehot-dogy apreclíky.[87] Ve městě s nachází také mnoho z nejvyhlášenějších amerických restaurací.[88]
Pasažéři hromadné dopravy patří mezi hlavní odběratele novin.[91]
New York je světovou metropolítelevize,reklamy,hudby a novinových a knižních nakladatelství a je zároveň i největším mediálním trhem v Severní Americe (následovánLos Angeles,Chicagem aTorontem).[92] Mezi místní mediální skupiny patříTime Warner, theNews Corporation, theHearst Corporation aViacom. Sedm z deseti největších světových reklamních agentur sídlí v New Yorku.[93] Tři ze čtyřnejvětších hudebních labelů sídlí v New Yorku. V New Yorku se točí třetina amerických nezávislých filmů.[94] Více než 200 novin a 350 časopisů má ve městě své sídlo[94] a knižní nakladatelství zaměstnávají přes 25 000 lidí.[95]
New York je centrem televizní tvorby, neboť zde sídlí čtyři největší americké stanice,ABC,CBS,Fox aNBC. Sídlí zde také mnoho stanic kabelové televize jakoHBO,MTV,Fox News aComedy Central. V roce2005 bylo v New Yorku natáčeno přes 100 televizních pořadů.[98]
V New Yorku sídlí mnoho nekomerčních médií. Nejstarší nekomerční stanicí ve Spojených státech jeManhattan Neighborhood Network založená v roce 1971.[99]WNET je největší místní nekomerční stanice a primární poskytovatel obsahu celostátníPBS. NekomerčníWNYC, které do roku1997 vlastnilo město, je nejposlouchanějším rádiem ve Spojených státech.[100] Město provozuje televizní stanicinyctv, která vyprodukovala několik pořadů o místní kultuře a politice oceněných cenouEmmy.
V New Yorku se také koná mnoho mezinárodních sportovních událostí. V Queensu se každý rok koná tenisovéU.S. Open, jeden z Grand Slamových turnajů.Newyorský maraton je největším maratonem na světě a ročníky 2004–2007 jsou na prvních čtyřech místech mezi maratony co do počtu závodníků, kteří doběhli do cíle. V roce 2007 závod dokončilo celkem 38557 běžců.[102]Millrose Games je každoroční atletický mítink, v jehož rámci se běží závod na jednu míli známý jako Wanamaker Mile. V New Yorku je také populární box a každoročně se zde koná několik turnajů, například Amateur Boxing Golden Gloves v Madison Square Garden.
Mnoho sportovních odvětví je úzce spjato s komunitami imigrantů.Stickball, pouliční verze baseballu, hráli především mladíci z dělnické třídy italského, německého a irského původu ve 30. letech. Stickball se v ulicích hraje dodnes a jedna ulice byla v Bronxu přejmenována na Stickball Blvd. V posledních letech se v komunitách imigrantů z jižní Asie a Karibiku rozšířilkriket. Pouliční hokej, fotbal a basketbal jsou dalšími sporty, se kterými se lze na newyorských ulicích setkat. Díky skutečnosti, že na ulicích lze narazit na všemožné sporty a sportovce všech věkových kategorií, se New York občas označuje za „největší městské hřiště na světě.“[103]
Kriminalita byla v New Yorku na extrémně vysoké úrovni v 80. letech a ještě na začátku 90. let, kdy zde probíhala epidemie užívání drogy zvanécrack. Od poloviny 90. let kriminalita postupně klesala a od roku2005 je New York nejbezpečnějším z 25 největších amerických měst. V roce2002 zde byla kriminalita na stejné úrovni jako ve městěProvo v Utahu a New York byl až na 197. místě z 216 amerických měst s více než 100 000 obyvateli. Násilná trestná činnost klesla mezi lety1993 a2005 o 75 %, a to v období, kdy na federální úrovni docházelo k jejímu nárůstu.[104] V roce2005 klesl počet vražd na nejnižší úroveň od roku1963.[105] V roce2007 bylo spácháno méně než 500 vražd, což bylo poprvé od roku 1963, kdy začaly být publikovány tyto statistiky. Do roku 2012 poklesl počet vražd na celém území New Yorku na zhruba 350 případů.
Sociologové a kriminologové se ohledně příčin dramatického poklesu kriminality v New Yorku neshodují. Dle některých tvrzení nastal tento pokles v důsledku účinných opatření vedeníNew York City Police Departmentu, například programCompStat a tzv.teorie rozbitého okna. Dle jiných názorů jsou hlavními důvody jak konec epidemie cracku, tak i příznivě působící demografické změny.[106]
V New Yorku působilo několik známých skupin organizovaného zločinu. Prvními byliForty Thieves aRoach Guards působící ve čtvrtiFive Points ve 20. letech 19. století. Ve 20. století zde působilamafie ovládanáPěti rodinami. Gangy jakoBlack Spades vznikaly v New Yorku na konci 20. století.[107]
Manhattan Municipal Building je pětatřicetipatrová budova postavená po vzniku moderního New Yorku v roce 1898.
Od roku1898, kdy byla zformována moderní podoba města, je New York metropolitní obcí se silným postavením starosty (mayor). Newyorská vláda je centralizovanější, než je běžné u ostatních amerických měst. Vláda zodpovídá za veřejné školství, nápravná zařízení, knihovny, veřejnou bezpečnost, odpočinková zařízení, hygienická zařízení, dodávku vody a sociální služby. Starosta a členové zastupitelstva mají čtyřleté volební období. Newyorské zastupitelstvo je jednokomorové a má 51 členů.[108] Starosta a členové zastupitelstva mohou být zvoleni jen na dvě po sobě jdoucí volební období.
Počátkem listopadu 2025 byl starostou zvolen (s nástupem do úřadu 1. ledna 2026)demokratický kandidátZohran Mamdani, který se tak stal nejmladším zvoleným starostou města za více než sto let, prvním muslimským starostou a prvním Američanem s indickými kořeny v čele New Yorku. S 50,4 % hlasů zvítězil před nezávisle kandidujícím demokratemAndrewem Cuomem (41,6 %) arepublikánemCurtisem Sliwou (7,1 %).[109] Předchozím (dosluhujícím) starostou byl od ledna 2022 demokratEric Adams a před ním rovněž demokratBill de Blasio, který nastoupil v lednu 2014 poMichaelu Bloombergovi. Bloomberg býval dlouholetý demokrat, který byl ovšem v roce 2001 zvolen starostou New Yorku jako republikán. V roce 2005 byl znovuzvolen, když dosáhl 59 % hlasů.[110] V roce 2007 se stal nezávislým politikem.[111] Je znám snahami získat kontrolu nad vzdělávacím systémem od státu nebo agresivní veřejnou zdravotnickou politikou. Pro své druhé funkční období určil jako priority školskou reformu, snížení chudoby a přísnou regulaci držení zbraní.[112] Spolu se starostouBostonuThomasem Meninem založil v roce 2006 organizaciMayors Against Illegal Guns Coalition, jejímž cílem se stalo „zlepšit bezpečnostní situaci odstraněním nelegálně držených zbraní z ulic.“[113]
Demokratická strana má v New Yorku velmi silnou členskou základnu, neboť má za sebou 66 % registrovaných voličů.[114] Ve volbách v New York City nevyhrál republikánský kandidát na úrovni státu New York nebo v prezidentských volbách již od roku1924. Tématy politických kampaní jsou zde především finančně dostupné bydlení, vzdělání, ekonomický rozvoj a podpora zaměstnanosti.
Radnice New Yorku
New York je nejvýznamnějším zdrojem darů politickým stranám ve Spojených státech. Čtyři z pěti poštovních směrovacích adres (ZIP Code), jejichž obyvatelé darují nejvíce peněz, se nachází na Manhattanu. Rekordní je v tomto ohledu směrovací adresa 10021 naUpper East Side, odkud získali při kampani v roce 2004 nejvíce peněz pro sebe oba prezidentští kandidáti, a to jakJohn Kerry, tak i George W. Bush.[115]
Pro New York je typická nerovnoměrnost v objemu daní zaplacených ať už na státní, nebo federální úrovni. Za každý dolar federálních daní obdrží New York služby v hodnotě jen 83 centů, takže ročně odevzdá na daních o 11,4 miliardy více, než dostane zpět. Město také odesílá vládě státu New York o 11 miliard dolarů více, než obdrží zpět.[116]
Poblíž radnice se nacházejíUnited States District Court for the Southern District of New York,Odvolací soud Spojených států pro Druhý okruh, aJacob K. Javits Federal Building. Na Manhattanu sídlíNew York Supreme Court, Appellate Division, First Department. V Brooklynu má sídloUnited States District Court for the Eastern District of New York aNew York Supreme Court, Appellate Division, Second Department. V každé městské části sídlí pobočkaNew York Supreme Court a ostatních soudů státu New York.
V New Yorku se díky přítomnosti sídla OSN nachází také 122 diplomatických misí z celého světa.[117]
Systém veřejných škol v New Yorku, který spravujeNew York City Department of Education, je největší ve Spojených státech. Přibližně 1,1 milion studentů navštěvuje více než 1200 škol prvního a druhého stupně.[118] Ve městě funguje přibližně 900 dalších soukromých a církevních škol, přičemž některé z nich patří mezi nejprestižnější v celých Spojených státech.[119] Ačkoliv se New York běžně neoznačuje jako univerzitní město, studuje zde přibližně 594 000 studentů vysokých škol, což je nejvíce ve Spojených státech.[120] V roce 2005 měly tři pětiny obyvatel Manhattanu vysokoškolské vzdělání a jedna čtvrtina absolvovala navazující studium, díky čemuž patří Manhattan mezi oblasti s největším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve Spojených státech.[121] Nejstarší a zřejmě také nejrenomovanější univerzitou je Columbia University, největší newyorská univerzita, založena roku 1754 jako londýnská King's College.City University of New York je třetí největší veřejnou vysokou školou ve Spojených státech. Ve městě působí veřejnáFashion Institute of Technology, která je součástState University of New York. Mezi nejznámější soukromé vysoké školy patříBarnard College,Cooper Union,Fordham University,New York University,The New School aYeshiva University.
New York je spolu s Londýnem aTokiem hlavním centrem globální ekonomiky.[125] New York je centrem amerického finančnictví, pojišťovnictví a obchodu s nemovitostmi. Odhadovanýhrubý domácí produkt newyorské metropolitní oblasti dosáhl v roce 2006 952,6 miliard USD, což z newyorské metropolitní oblasti činí největší místní ekonomiku ve Spojených státech.[126] V metropolitní oblasti je koncentrována většina ekonomické aktivity ve státechNew York aNew Jersey.[126] V New Yorku sídlí mnoho nejvýznamnějších obchodních společností, například 44 společností ze seznamuFortune 500.[127] New York je unikátní i velkým počtem zahraničních společností působících ve městě. Jednu desetinu pracovních míst v soukromém sektoru tvoří zahraniční společnosti.[128]
Ve městě se nalézá několik z nejdražších světových nemovitostí. Dne2. července2007 byla prodána budova č. 450 naPark Avenue za 510 milionů USD, což znamená, že 1 m2 stál 17 104 USD. Předchozí rekord držela jeden měsíc budova č. 660 naMadison Avenue, kde 1 m2 stál 15 887 USD.[129]
Střední Manhattan je největším obchodním centrem ve Spojených státech a nachází se zde nejvíce newyorských mrakodrapů. Dolní Manhattan je třetím největším americkým obchodním centrem. Sídlí zdeNew York Stock Exchange aNASDAQ, dvě největší světové burzy cenných papírů co do průměrného denního objemu obchodů a celkové tržní kapitalizace.[130] Více než 35 % procent příjmů ekonomiky generuje finanční sektor.[131] Významným faktorem v místní ekonomice je i obchod s nemovitostmi, neboť souhrnná cena všech newyorských nemovitostí se v roce 2006 odhadovala na 802,4 miliard USD.[132] Nejhodnotnější nemovitostí jeTime Warner Center, jehož tržní cena byla v roce 2006 odhadována na 1,1 miliardu USD.[132] V New Yorku najdeme dvě z největších bank USA – Chase Manhattan a Citibank.
Místní televizní a filmový průmysl je poHollywoodu druhý největší ve Spojených státech.[133] Kreativní odvětví jako média, reklama, móda, design a architektura zaměstnávají stále více obyvatel a New York v těchto oborech získává v porovnání s dalšími městy výraznou kompetitivní výhodu.[134] Působí zde tři z největších deníku země –New York Times, Wall Street Journal a Daily News. Vzestupnou tendenci zaznamenávají také hi-tech obory jako biomechanika, softwarové inženýrství, herní design a internetové služby, což ještě zvýrazňuje fakt, že v okolí města končípodmořské optické kabely.[135]
Dnes připadá 85 % pracovních míst na sektor služeb, především se jedná o maloobchod, finančnictví, oblast nemovitostí, zdravotnictví a školství. Velký význam má také cestovní ruch, v němž pracuje asi milion obyvatel. New York roku 2017 navštívilo asi 63 milionů turistů především z Velké Británie, Kanady, Číny a Brazílie. Velké množství obyvatel je také zaměstnáno v průmyslu, ale jejich počet postupně klesá. Mezi nejvýznamnější produkty vyráběné v New Yorku patří oděvy, chemikálie, kovové výroby, potraviny, nebo nábytek.[136] Nejstabilnějším sektorem je potravinářství.[137] Ve výrobě potravin je zaměstnáno více než 19000 obyvatel, mnohdy imigrantů s malou znalostí angličtiny a roční obrat dosahuje 5 miliard USD. Specifickým newyorským exportním artiklem ječokoláda, jejíž export dosahuje ročně hodnoty asi 234 milionů USD.[137]
Hromadná doprava je v New Yorku velmi důležitá.[138] Přibližně jedna třetina amerických uživatelů hromadné dopravy a třetina uživatelů železnice žijí v New Yorku a okolních předměstích.[139][140] Ve zbytku země naopak pro dojíždění do práce používá 90 % obyvatel automobily.[138] New York je jediným městem Spojených států, kde většina domácností nevlastní automobil. Na Manhattanu jej nevlastní 75 % obyvatel, zatímco celostátní průměr je jen 8 %.[138] Průměrný obyvatel New Yorku stráví dojížděním do práce jeden týden v roce, tedy 38,4 minuty denně, což je nejvíce z velkých amerických měst.[141]
Newyorské metro (oficiálněNew York City Subway, běžně nazývané pouzesubway), je největším systémem metra na světě co do počtu stanic, kterých je 468. Spojuje všechny městské části s výjimkou ostrova Staten Island.Ročně metro přepraví 1,5 miliardy cestujících, což je třetí největší počet na světě.[139] Newyorské metro je unikátní tím, že většina linek je v provozu 24 hodin denně, což kontrastuje s londýnským,pařížským čitokijským metrem, které jsou v noci uzavřeny.
Verrazano-Narrows Bridge je nejdelšívisutý most ve Spojených státech,[142]Hollandův tunel byl prvním mechanicky odvětrávaným tunelem určeným pro automobily na světě.[143] Ve městě je provozováno asi 12 000 charakteristických žlutých taxíků,[144]Roosevelt Island je s Manhattanem spojenlanovkou a Manhattan je s dalšími místy uvnitř i mimo hranice města spojen trajekty.
Newyorské metro má nejvíce stanic na světě a ročně přepraví 1,5 miliardy cestujících
New York má největší flotilu autobusů ve Spojených státech.[139] Železniční síť spojující předměstské oblasti ve státech New York, New Jersey aConnecticut má více než 250 stanic a 20 linek.[139][145][146] V New Yorku se nachází dvě nejrušnější železniční stanice Spojených států,Grand Central Terminal aPennsylvania Station.[147]
Do New Yorku směřuje nejvíce pasažérů mezinárodních leteckých linek v rámci Spojených států.[148] V oblasti fungují tři velká letiště,John F. Kennedy International,Newark Liberty International aLaGuardia a plánuje se rozšířeníStewart International Airport, poblížNewburghu. Tato tři letiště v roce 2005 využilo asi 100 milionů cestujících a vzdušný prostor nad New Yorkem tak byl nejhustější ve Spojených státech.[149] Přibližně čtvrtina Američanů, kteří letěli v roce 2005 do zahraničí, využila letiště JFK a Newark.[150]
Díky masivnímu využívání hromadné dopravy, více než 120 000 cyklistům[151] a mnoha pěším je New York energeticky nejefektivnějším velkým městem ve Spojených státech.[58] Zatímco ve Spojených státech je pěší chůze a jízda na kole využívána jako forma dopravy v 8 % případů, v New Yorku to je 21 %.[152]
New York má také síť dálnic, které spojují město s New Jersey,Westchester County, Long Islandem a Connecticutem. Tyto dálnice využívají k dojíždění miliony obyvatel a jsou zde tudíž běžné dopravní zácpy, především během dopravní špičky.George Washington Bridge je považován za jeden z nejvytíženějších mostů na světě.[153]
Pro Manhattan je charakteristické dělení ulic nastreets vedoucí z východu na západ aavenues vedoucí ze severu na jih. Mnoho newyorských ulic je celosvětově známo, napříkladFifth Avenue s luxusními obchody a obchodním domemMacy´s,Wall Street jako sídlo burzy, neboBroadway jako sídlo muzikálových divadel.
↑Top 25 světových módních metropolí [online]. 2015-07-26 [cit. 2015-08-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-23.
↑THEEDITORIALBOARD.These are the 10 most expensive streets in the world [online]. 2022-12-05 [cit. 2025-01-31].Dostupné online. (anglicky)
↑ab „Gotham Center for New York City History“ Timeline 1500–1700.www.gothamcenter.org [online]. [cit. 2008-06-08].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-24.
↑Rankin, Rebecca B., Cleveland Rodgers (1948). New York: the World's Capital City, Its Development and Contributions to Progress. Harper.
↑Homberger, Eric (2005). The Historical Atlas of New York City: A Visual Celebration of 400 Years of New York City's History. Owl Books, p. 34.ISBN0-8050-7842-8.
↑Moore, Nathaniel Fish (1876). An Historical Sketch of Columbia College, in the City of New York, 1754–1876. Columbia College, p. 8.
↑abcRace and Hispanic Origin for Selected Cities and Other Places: Earliest Census to 1990 [online]. U.S. Census Bureau.Dostupné online.
↑Benjamin, Gerald, Richard P. Nathan (1990). Regionalism and realism: A Study of Government in the New York Metropolitan Area. Brookings Institute, p. 59.
↑Coburn, Jason, Jeffrey Osleeb, Michael Porter (Červen 2006). „Urban Asthma and the Neighbourhood Environment in New York City“. Health & Place 12 (2): pp. 167–179.PMID16338632.
↑Study for Woolworth Building, New York [online]. 1910-12-10 [cit. 2013-07-25].Dostupné online.
↑Fischler, Raphael (1998). „The Metropolitan Dimension of Early Zoning: Revisiting the 1916 New York City Ordinance“. Journal of the American Planning Association 64 (2).
↑Plunz, Richar A. (1990). „Chapters 3 [Rich and Poor] & 4 [Beyond the Tenement]“, History of Housing in New York City: Dwelling Type and Change in the American Metropolis. Columbia University Press.ISBN0-231-06297-4.
↑Lankevich (1998), pp. 82–83; Wilson, Rufus Rockwell (1902). New York: Old & New: Its Story, Streets, and Landmarks. J. B. Lippincott, p. 354.
↑B. Diamonstein–Spielvoegel, Barbaralee (2005). The Landmarks of New York. Monacelli Press.ISBN1-58093-154-5. Viz také Whyte, William H. (1939). The WPA Guide to New York City. New Press.ISBN1-56584-321-5.
↑ „Don't tell New York, but crime is going up“..www.lib.jjay.cuny.edu [online]. [cit. 2008-06-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-23.
↑Johnson, Bruce D., Andrew Golub, Eloise Dunlap (2006). „The Rise and Decline of Hard Drugs, Drug Markets, and Violence in Inner-City New York“, in Blumstein, Alfred, Joel Wallman: The Crime Drop in America. Cambridge University Press.ISBN0-521-86279-5.; Karmen, Andrew (2000). New York Murder Mystery: The True Story Behind the Crime Crash of the 1990s. NYU Press. 0814747175.
↑Lardner, James, and Thomas Reppetto (2000). NYPD: A City and Its Police. Owl Books, pp. 18–21.
↑NOVÁK, Pavel; ČTK. Starostou New Yorku se stane demokrat Mamdani. Bude prvním muslimem v čele největšího města USA.iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2025-11-05 [cit. 2025-11-05].Dostupné online.
↑ Mayors Against Illegal Guns: Coalition Members..www.mayorsagainstillegalguns.org [online]. [cit. 22-11-2008].Dostupné v archivu pořízeném dne 27-03-2008.
↑Currid, Elizabeth (2006). „New York as a Global Creative Hub: A Competitive Analysis of Four Theories on World Cities“. Economic Development Quarterly 20 (4): pp. 330–350.
.JPG)
.jpg)
