Nepomucenum | |
---|---|
Účel stavby | |
Základní informace | |
Výstavba | 1927–1929 |
Pojmenováno po | Jan Nepomucký |
Poloha | |
Adresa | Via Concordia, 1, 00183 Roma, Řím, Itálie![]() |
Souřadnice | 41°52′38″ s. š.,12°30′34″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web aOficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Papežská kolej Nepomucenum (italskyPontificio Collegio Nepomuceno) jepapežská kolej pro české a moravské bohoslovce vŘímě, která byla založena jako česká kolej Bohemicum4. listopadu1884. Ve 20. letech 20. století získala kolej novou budovu, Nepomucenum, slavnostně otevřenou v rocesvatováclavského jubilea1929. V současné době v jeho budově také sídlíČeský historický ústav v Římě.
Česká kolej Bohemicum byla otevřena 4. listopadu 1884 a byla umístěna v prostorách německého semináře ahospiceSanta Maria dell’Anima, jejímž ředitelem bylMons.Karl Jänig, český Němec. Na jejím počátku stojí kromě osoby samotného papežeLva XIII. takéčeskobudějovický biskupFrantišek z Pauly Jan Schönborn a první vicerektor kolejeFrantišek Zapletal.[1] Prvním rektorem koleje bylBenedetto Lorenzelli. Po odchodu Jänigově z vedení Animy bohoslovci bydleli v letech1887–1888 v budově bývalé lombardské koleje uSan Carlo al Corso. Až roku 1888 byl koupen bývalý kláštertrinitářů na Via Sistina, kam alumni přesídlili 3. listopadu 1888.
Dne1. ledna1890 vydal papež Lev XIII., iniciátor existence české koleje,breveVicariam potestatem, kterýmkanonicky potvrdil existenci koleje a udělil jí práva a výsady kolejí papežských. K jejímu finančnímu zajištění přispělo darováníčeského poutního domu v Římě i věnování výnosu svatopetrského haléře z českých zemí pro potřeby koleje.
Smyslem existence Bohemika bylo především vytvoření římského ekvivalentukněžské formace, orientovaného směrem k univerzálnímu a centrálnímu pojetí církve v kontrastu s formací v zemíchmonarchie, poznamenanoujosefínským pojetím role kněze ve společnosti. Období národnostních střetů s sebou však přináší i druhý, neméně důležitý aspekt existence koleje: přispívat ke společnému soužití obou jazykových národů vČechách (kolej je až do první světové války chápána výhradně jako kolej země české). Až poprvní světové válce do koleje začínají přicházet alumni z moravských diecézí a postupně i alumni zeSlovenska.
Alumni navštěvovali nejprve přednášky naUrbanově koleji, která sídlila v paláciPropagandy poblíž Španělského náměstí: z via Sistina to bylo skutečně jen několik kroků, ale kdyžUrbaniana dostala novou prostoru naJanikulu, začalo se uvažovat o změně. Uvažovalo se nejprve o umístění koleje na samotnémJanikulu, ale bylo těžko nalézt tam vhodný terén. Po vznikuČeskoslovenska se navíc ukázalo, že počet diecézí je najednou trojnásobný, takže bylo nutno postavit kolej dostatečně velkou.
Adam Winter,František Alois Maleček,Jan Nepomuk Říhánek,Josef Ptáček,Stanislav Hlína,Karel Schuster,Vojtěch Kořán,Leonard Rendl,Joseph Sabitzer,Heinrich Groubhofer,Antonín Žák.
Základní kámen ke stavbě nové koleje byl vysvěcen o narozeninách papežePia XI., 31. května 1927,Pietrem kardinálem Gasparrim. Nová budova Nepomucena byla posvěcena23. dubna1929; toto datum symbolicky spojovalo sváteksvatého Vojtěcha, milénium svatého Václava, dvousetleté výročíkanonizacesvatého Jana Nepomuckého a kněžské jubileum Pia XI. Kolej vysvětil pražský arcibiskupFrantišek Kordač. O rok později, 23. dubna 1930 papež Pius XI. přenesl apoštolskou konstitucíUbi primum práva, majetek a povinnosti české koleje na nově postavené Nepomucenum.
V hlavní budově Nepomucena sídlí kněží, bohoslovci, velká kaple sv. Jana Nepomuckého, ale i kuchyně s prádelnou a Historický ústav s knihovnou. Vedle ní stojí menší dům s vrátnicí, v němž sídlí sestry boromejky, které obstarávají servis pro obyvatele Nepomucena a mají vlastní mariánskou kapličku.
Nepomucenum sloužilo jako výchovný ústav pro církevní elitu v českých zemích a na Slovensku. Mezi významné exalumny české koleje patří mnozí pozdější biskupové, např.František Zapletal,Karel Kašpar,Josef Beran,Jozef Tomko,Karel Otčenášek,Šimon Bárta,Mořic Pícha,Antonín Alois Weber,Jaroslav Škarvada,Petr Esterka,Jan Vokál,Vlastimil Kročil,kanovníci a jiní vyšší představitelé církevní správy, profesoři teologie na československých fakultách a seminářích, známý disidentský teologJosef Zvěřina, profesořiVladimír Boublík,Karel Skalický,Karel Vrána,Jaroslav V. Polc a mnoho dalších.
Od počátku existence koleje bývalirektory koleje jmenováni italští duchovní, většinou aktivně působící v prostředířímské kurie. Většina konkrétní péče o kolej i alumny spočívala navicerektorovi obvykle českého původu, popř. na ekonomovi a naspirituálovi. Místa byla systematizována rakouským ministerstvem kultu, podobně i v nově vzniklé ČSR. Tato praxe se změnila až podruhé světové válce. V 60. letech a až do roku1994 kdy odešla většina alumnů slovenského původu doslovenského ústavu, byl rektorem koleje Čech a vicerektorem Slovák.
Funkci spirituála v české koleji původně vykonával vicerektor, spirituál začal být oficiálně jmenován až po první světové válce, prvním oficiálně jmenovaným spirituálem byl jezuita P. Bohumil Spáčil.