Neodruidismus je souhrnný pojem pro různé organizace a skupin hlásící se k odkazu starověkýchdruidů. Nejstarší formy neodruidství, vzniklé na přelomu17. a18. století, existují v rámcikřesťanského světonázoru či jsou od náboženství zcela oproštěné, pozdější formy často majíesoterický obsah či se plně hlásí k odkazupředkřesťanského keltského náboženství a jsou tak řazeny mezinovopohanství. Nepohanské formy neodruidismu se zpravidla věnují kulturní a vzdělávací činnosti jakoGorsedd, jiné jakoAncient Order of Druids jsoubratrstvy asvépomocným spolky, často inspirovanýmisvobodným zednářstvím.[1][2]
Důležitým konceptem v mnoha neodruidských skupin jeawen,velšsky „poetická inspirace“, což má být tvůrčí a inspirační síla existující v kosmu, která je přítomná ve všem existujícím. Tento výraz, případně souhlásky A-I-O jsou při druidských obřadech zpívány jedním dlouhým výdechem a třikrát opakovány.[2]
Ač v 17. a 18. století přestala být vIrsku aSkotsku pěstovánabardská poesie tak naBritských ostrovech stále přetrvával zájem o keltské tradice a starožitnosti. V té době tak vznikla christianizovaná forma druidství spojená s jmény učenců jako bylJohn Aubrey,John Toland aWilliam Stukeley. Pod vlivem Stukeleyho myšlenek vznikl v roce1781 první neodruidský řádAncient Order of Druids (Dávný řád druidů, AOD) založený Henrym Hurlem. Nejvýznamnější postavou však byl velšský básník Edward Williams, známý spíše jakoIolo Morganwg. Ten navázal na snahy svých předchůdců a roku 1792 založilGorsedd of the Bards of Britain „Trůn bardů britských“, a také vytvořil několik literárních falz, včetně textů druidských rituálů. Tato a podobné skupiny měly určitý náboženský obsah, ale existovala v rámci křesťanského světonázoru a jejich členové byli zpravidla významnými členy místních křesťanských církví, jejich hlavní cíl byl především jazykový a kulturní a měl podpořit hrdost a sebeurčeníkeltských národů. Druidská bratrstva jako AOD zase bylysvépomocné spolky často inspirovanésvobodným zednářstvím, s jistým duchovním obsahem.[1][2][3]
V19. století zájem o keltské starožitnosti a druidství dále vzrůstal, významnými postavami této doby byly napříkladLewis Spence, okultista a zakladatelSkotského národního hnutí. Mezi lety1909 a1912 vzniklAncient Druid Order „Dávný druidský řád“ ovlivněnýkřesťanským universalismem.[1][4]
Neodruidství je poWicce nejspíše nejrozšířenější formou novopohanství. Vychází především z historických pramenů o druidech a keltském náboženství a z tradice bardské poesie pěstované v Irsku a Skotsku až do 17., respektive 18. století. Taktéž reflektuje akademické poznatky z oborů jako jeantropologie,archeologie neboetnografie. Kromě toho je často kladen důraz naartušovské legendy, mytologiígrálu a míst jakoStonehenge aGlastonbury, inspirací jsou také starší formy neodruidismu,ceremoniální magie,theosofie nebogeomantie. Neodruidismus se do jisté míry podobá Wicce a existují lidé hlásící se k oběma tradicím, ale zatímco Wicca jemysterijní ainiciační tradicí tak neodruidi často konají své rituály veřejně a příslušnost ke své skupině nepodmiňují zvláštním zasvěcením.[1][2][3]
Neodruidství je také ovlivněno romantickým náhledem na Kelty objevujícím se od 19. století a někdy označovaným jako „keltománie“. Ten zahrnuje obraz Keltů jako „ušlechtilých divochů“, mystického lidu s úzkým vztahem k přírodě, nikoliv nepodobný romantickému náhledu nadomorodé Američany. Na přelomu 20. a 21. století se keltománie smísila s hnutímNew Age, často je výrazně komercializována a zahrnuje koncepty jako například keltský tarot, keltský šamanismus nebo keltskou sexuální magii.[1][3] O méně eklektický a historicky přesnější praktikování keltského náboženství v moderní době se pokouší keltští rekonstrukcionisté.
Novopohanské druidské organizace zahrnují jak různé mezinárodní sítě sdružující se především prostřednictvím internetu tak lokální skupiny často označované jakogroves „háje“. Některé z těchto organizací dělí své členstvo do tříddruidů,ovatů abardů známých z historického keltského náboženství, jiné je chápou spíše jako role které může volně zastávat každý člen komunity.[2] Podle britského sčítání lidu z roku 2001 se jako druidi identifikuje 1657 jedinců, tedy méně než 4 % z 42 336 britských novopohanů, novozélandské sčítání lidu z téhož roku identifikovalo 150 druidů mezi 5 286 místního novopohany, tedy lehce přes 2, 5 %, zatímcoAmerican Religious Identification Survey z téhož roku napočítal 33 tisíc druidů mezi 307 tisíci novopohany, tedy přibližně 11 %.[3]
Ve své současné podobě, která se plně hlásí k odkazu keltského předkřesťanského náboženství začal neodruidismus vznikat až v druhé polovině 20. století. Roku 1964Ross Nichols, do té doby členAncient Order of Druids, založil organizaci později známou jakoOrder of Bards, Ovates and Druids (Řád bardů, ovatů a druidů, OBOD). Nichols, byl nejspíše na konci 50. let také společně sGeraldem Gardnerem aAidanem Kellym autorem konceptuKola roku, jež se později široce rozšířil mezi v novopohanské komunitě.[5] V 80. letech 20. století byl v rámci OBOD vytvořen korespondenční kurz skrze který lze postupně dosáhnout všech tří základních stupňů v rámci organizace: bardského, ovatského a druidského. S OBOD jsou spojeni i další významní autoři jakoPhilip Carr-Gomm aEmma Restall Orr neboJohn a Caitlin Matthewsovi.[1]
K novopohanství se však výslovně hlásil ažBritish Druid Order (Britský druidský řád, BDO) založený v roce 1979Philipem Shallcrassem, který roku 1988 založil také zastřešující organizaciCouncil of British Druid Orders „Koncil britských druidských řádů“, jejímž členy je okolo dvanácti druidských skupin. Podle představitelů řádu se členstvo BDO mezi lety 2009 až 2019 více než zdvojnásobilo ze tří na sedm tisíc.[1][6]
Počátky novopohanského neodruidství veSpojených státech jsou spojeny s organizacíReformed Druids of North America (Reformovaní druidové Severní Ameriky, RDNA) založenou roku 1963 jako humorný protest studentůCarleton College vMinnesotě proti povinnosti pravidelně navštěvovat bohoslužby svého náboženství.Isaac Bonewits, člen RDNA, založil v roce 1983Ár nDraíocht Féin: A Druid Fellowship (Naše vlastní druidství: Druidské společenství, ADF), které na rozdíl od ostatních druidských skupin umožňuje svým členům praktikovat v rámci kterékolivindoevropské tradice. Mezi další americké neodruidské organizace patříDynion Mwyn aHenge of Keltria.
Druidská spiritualita je v ČR převážně záležitostí jednotlivců, na rozdíl od germánského a slovanského proudu se zde dosud nevytvořila žádná uskupení s explicitně náboženskou agendou.[7]
Novopohanství | ||
---|---|---|
neopohanství • neopaganismus • současné pohanství | ||
etnické | ![]() | |
eklektické | ||
související pojmy |