Nebukadnesar I. (Nebuchadrezzar I., dle jiných překladůNebuchadnezzar I. čiNabuchodonosor I. (akkadsky: Nabu-kudurri-usur, znamenající „Nebo, ochraňuj nejstaršího syna“ nebo „Nebo, ochraňuj hranici“;Nebo je zde přepis jména bohaNabu), synNinurta-Nádin-Šumi, byl králemBabylonské říše přibližně od1125 př. n. l. do1103 př. n. l.
Je považován za nejmocnějšího panovníkadynastie Paší (také známou jako druháIsinská dynastie), jejíž členové drželi babylonský trůn v12. století př. n. l. Jeho největší úspěchem bylo obnovení vlády nad rozsáhlými částmi země po vytlačeníelamských nájezdníků, jež pronikali na jeho území. Dále rozšiřoval své území a opevňoval hranice, přičemž zavleklBabylonii do vleklého konfliktu sAsýrií.
Ve čtvrtém roce své vlády se vypravil s vojsky k hranicím s Asýrií, kde zaútočil na pevnostZanku. Obleženým však přispěchal na pomoc asyrský králAššur-réša I. Pevnost tak zůstala v asyrských rukou a Nebukadnesar I. utrpěl důležitou porážku.
Kolem roku 1120 př. n. l. se k moci vElamu dostal králChutelutuš-In-Šušinak. Kolem roku 1115 př. n. l. Nebukadnesar vytáhl s vojsky na kampaň proti Elamitům, kteří v předchozích desetiletích úspěšně útočili na oblasti jižní Babylonie. Tato výprava však skončila neúspěchem. Kolem roku 1110 př. n. l. Nebukadnesar na Elam vyrazil znovu. Tentokrát dosáhl rozhodujícího vítězství v bitvě u městaSusy. V této bitvě byl pravděpodobně i zabit elamský král Chutelutuš-In-Šušinak.Po dobytí Susu získal zpět uloupené sochy bohaMarduka (Elamity nazývanéhoBēl) a bohyně Il-ālija (DINGIR.URU-ia), což se stalo námětem mnoha oslavných písní.
Nebukadnesar I. je velmi často mylně ztotožňován sNebukadnesarem II, známým díkybibli.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuNebuchadrezzar I na anglické Wikipedii.