Nanebevstoupení Páně(latinskyAscensio Domini) je křesťanské učení, že seJežíš Kristus čtyřicet dní po svémzmrtvýchvstání vznesl do nebe.
PodleSkutků apoštolů k události došlo nahoře Olivetské, kdy se Ježíš naposledy zjevilapoštolům a byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel.[1]
Ježíš podle křesťanského učení vzhledem ke své božsképodstatě na nebe vstoupil sám, na rozdíl odnanebevzetí Panny Marie, Marie je vzata do nebe, což ve výtvarném umění bývá znázorněno nesením anděly. V křesťanském kalendáři se událost připomínásvátkem Nanebevstoupení Páně.
Vevýtvarném umění je nanebevstoupení oblíbeným námětem, zejména na chrámovýchklenbách a (vtympanonu) v západním průčelí nad vchodem do kostela. Vrománském,gotickém irenesančním pojetí často bývá Kristus orámován anděly nesenoumandorlou (svatozářímandlového tvaru). Objevuje se též typ s Kristem mizejícím v oblaku, kdy už jsou vidět jen jeho nohy. Vbaroku stále oblíbený motiv je již zobrazován vždy bez mandorly. Na spodním okraji výjevu bývají znázorněni užasle hledící apoštolové,Panna Marie (symbolcírkve, kterou Kristus zanechal na zemi) a další symbolické postavy.