| Naharija נהריה | |
|---|---|
 Pohled na Nahariji z vodárenské věže | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 33°0′21″ s. š.,35°5′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 15 m n. m. |
| Stát | Izrael Izrael |
| distrikt | Severní |
  Naharija | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,233 km² |
| Počet obyvatel | 54 300 (2015[1]) |
| Hustota zalidnění | 4888,0 (r.2015) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jacky Sabag (ג'קי סבג) |
| Vznik | 1934 |
| Zakladatel | Židé zNěmecka |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Naharija (hebrejskyנַהֲרִיָּה, od hebrejského slovanahar doslova„řeka“,arabskyنهاريّا, v oficiálním přepisu doangličtinyNahariyya[2], přepisováno téžNahariya neboNaharia) jeměsto vseverním distriktu vIzraeli.
Leží v nadmořské výšce 15 m na pobřežíStředozemního moře, nedaleko izraelsko-libanonské hranice. Patří mezi vyhlášená turistická letoviska. Obcí procházípobřežní železniční trať. Nachází se tuželezniční stanice Naharija.
Naharija byla založenaněmeckýmižidovskými přistěhovalci roku1934[2][3], podle jiného zdroje už roku1930. První stavby byly dokončeny v roce1933 a 10. února1935 se v Nahariji usadily první rodiny. 10. únor 1935 je oficiálně považován za datum založení Naharije. Jméno získala nová osada podle vodního toku (vádíNachal Ga'aton, které zde dřív ústilo do Středozemního moře).[4]
Nedaleko Naharije vedla vestarověku pobřežní stezka spojujícíEgypt aFénicii. Dochovaly se tu pozůstatky osídlení zkanaánitského období nebořímská cesta s nápisem z doby císařeNerona. Osídlení pak pokračovalo i do středověku. Stával tubyzantský kostel. Byl tu také rytířiŘádu templářů postaven hradLe'imbert.
Ve 20. století zdesionistický aktivista původem zBerlínaJoseph Levy vykoupil 2000 dunamů (2 km²) do židovského vlastnictví. Zakladatelé Naharije tu původně zamýšleli vybudovat zemědělskou osadu, ale brzy si uvědomili nepraktičnost takového záměru. V roce1941 byla vesnice Naharija povýšena namístní radu (malé město). V té době velká část původních osadníků přerušila kultivaci svých zemědělských farem a začali využívat příhodné přímořské polohy obce, zejména pro turistický ruch. Známým turistickým místem se proto Naharija stala už v obdobíbritské mandátní správy, kdy do této oblasti přijížděli britští důstojníci.[3]
Podleplánu OSN na rozdělení Palestiny z roku1947 měla být Naharija začleněna do navrhovaného arabského státu, ale v následné válce ji v rámcioperace Ben Ami dobyly židovské síly.[3]
Kvůli své zeměpisné poloze v blízkosti libanonsko-izraelské hranice se Naharija v průběhu let stala častým cílem raketového ostřelování i přímých teroristických útoků ze stranypalestinských aislámských skupin. To vedlo k citelným finančním ztrátám zejména když k útokům docházelo v průběhu rekreační sezóny. V současnosti se v Nahariji nachází oblast přímořských soukromých i veřejných pláží s parkem, hotely, malým přístavem a velkým množstvím kaváren, barů restaurací a nočních podniků. Kromě cestovního ruchu je v oblasti rozšířen průmysl potravinářský, mléčný a ocelářský.
V Nahariji se nachází 22 škol, z čehož je 15 základních a 7 středních. Na východním okraji města stojíNemocnice pro západní Galileu Naharija.
Podle údajů z roku2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 46 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 49 800 osob).[2]
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci2015 zde žilo 54 300 lidí.[1]
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1948 | 1 722 |
| 1949 | 2 900 |
| 1950 | 5 000 |
| 1951 | 8 200 |
| 1952 | 9 000 |
| 1953 | 9 200 |
| 1954 | 9 500 |
| 1955 | 9 800 |
| 1956 | 11 700 |
| 1957 | 13 200 |
| 1958 | 13 600 |
| 1959 | 14 200 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1960 | 14 400 |
| 1961 | 14 910 |
| 1962 | 15 900 |
| 1963 | 17 000 |
| 1964 | 18 700 |
| 1965 | 19 500 |
| 1966 | 20 000 |
| 1967 | 20 200 |
| 1968 | 20 700 |
| 1969 | 21 100 |
| 1970 | 21 900 |
| 1971 | 23 000 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1972 | 24 000 |
| 1973 | 27 200 |
| 1974 | 27 300 |
| 1975 | 27 300 |
| 1976 | 27 300 |
| 1977 | 27 500 |
| 1978 | 27 600 |
| 1979 | 28 200 |
| 1980 | 28 800 |
| 1981 | 28 800 |
| 1982 | 28 600 |
| 1983 | 27 800 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1984 | 28 600 |
| 1985 | 28 700 |
| 1986 | 28 900 |
| 1987 | 29 400 |
| 1988 | 29 800 |
| 1989 | 30 600 |
| 1990 | 34 000 |
| 1991 | 37 200 |
| 1992 | 36 800 |
| 1993 | 37 100 |
| 1994 | 37 500 |
| 1995 | 36 989 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1996 | 38 066 |
| 1997 | 39 734 |
| 1998 | 41 297 |
| 1999 | 42 800 |
| 2000 | 44 147 |
| 2001 | 45 990 |
| 2002 | 47 400 |
| 2003 | 48 400 |
| 2004 | 49 300 |
| 2005 | 49 800 |
| 2006 | 50 400 |
| 2007 | 51 000 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2008 | 51 300 |
| 2009 | 51 200 |
| 2010 | 51 700 |
| 2011 | 52 600 |
| 2012 | 53 000 |
| 2013 | 53 400 |
| 2014 | 53 900 |
| 2015 | 54 300 |
| 2016 | 54 900 |
| 2017 | 56 100 |
| 2018 | 56 900 |
| 2019 | 60 000 |
* údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky
Obrázky, zvuky či videa k tématuNaharija na Wikimedia Commons
