Nacistický pozdrav (takéHitlerův pozdrav) jegesto, které se používalo jakopozdrav vnacistickém Německu. Provádí se zvednutím a natažením pravépaže dopředu pod úhlem nahoru, sdlaní směřující dolů. Pozdrav je obvykle doprovázen výkřikem „Heil Hitler!“ (do češtiny lze přeložit jako „Sláva Hitlerovi!“, „Zdar Hitlerovi“ či „Hitlerovi zdar“), „Heil, mein Führer!“ („Sláva, můj vůdče!“), či „Sieg Heil!“ („Sláva vítězství!“).
Používán byl ještě předtím, než se v Německu ujala mociNSDAP, ale zejména v dobáchTřetí říše, kdy se stal všeobecným pozdravem a projevem sympatií k Adolfu Hitlerovi. Byl využíván při veškerých setkáních, kdy byl pozdrav doprovázen ještě vztyčením pravice do úrovně ramen (případně o něco výše). Čtyři dny po neúspěšnématentátu na Hitlera v červenci 1944 vstoupilo v platnost nařízení, které zavádělo slova „Heil Hitler“ jako povinný pozdrav mezi všemi příslušníky vojenských sil Třetí říše.
Vztyčení pravice doprovázející pozdrav „Heil Hitler“ se nazýváhajlování[pozn. 1] (někdy psánoheilování), či téžnacistický,árijský,německý čiHitlerův pozdrav. Podobným výrazem jako „Heil Hitler“ se postupem času stalo iSieg Heil.
Gesto zdvižené pravice má své kořeny vestarořímském umění, ve scénách a sochách, které byly později (pravděpodobně mylně) interpretovány jako pozdrav doprovázený zvoláním „Ave Imperator!“, případně v pozdějších dobách „Ave Caesar!“. V císařském období pozdvihnutou pravici jako pozdrav používal takéNapoleon Bonaparte, který chtěl navázat na odkaz římských císařů a římského impéria. O totéž se ve dvacátých letech 20. století pokoušeli také italštífašisté, kteří tento pozdrav zavedli.[1]
Původně stranický pozdrav příslušníkůNSDAP se po uchopení moci v Německu nacistickou stranou v roce 1933 stal oficiálním pozdravem, kterým Němci, sympatizanti s nacismem, vazalové a spojenci nacistického Německa dávalo najevo přízeň vládnoucí nacistické straně respektive jejímuVůdci.
Hajlování jako pozdrav bylo povinné zejména pro příslušníky strany a jejích ozbrojených formací (SS,SA). Naproti tomu příslušníciněmecké armády za stejných okolností používali tradiční vojenský pozdrav (salutování). Teprve v červenci 1944, poté, co se armádní důstojníci neúspěšně pokusili o převrat, bylo nařízeno hajlování také pro vojáky, jako výraz loajality armády k Vůdci.
Příkladem politického zneužití mohou býtolympijské hry v Berlíně v roce 1936, kde některé výpravy pozdravily představitele německého státu tímto způsobem. Obdobně nazimních olympijských hrách, které v Německu předcházely, pozdravilo Hitlera vztyčenou pravicí 14 výprav.[4]) Pozdrav byl velmi podobný olympijskému pozdravu, od kterého bylo později[kdy?] upuštěno.[zdroj?]
Pohyb ruky se skládal ze dvou částí: přiložení natažených prstů pravé ruky na srdce a následným vztyčením pravé paže do úrovně ramen (či přibližně podúhlem 45° k rovině ramen) před sebe. Výkřik„Heil Hitler!“ (Hitlerovi zdar!), kterým se verbálně provolávala slávaHitlerovi byl někdy nahrazován německým válečnickým pokřikem„Sieg Heil!“ (Vítězství zdar!), popřípadě pouze„Heil!“. Pokud zdravící osoba zdravila přímo Hitlera, dělo se tak zpravidla frází„Heil, Mein Führer!“ (Zdar, můj Vůdce!).
V písemném projevu se pozdrav„Heil Hitler!“ používal zpravidla na konci dopisu popřípadě publikovaného nařízení. Nacističtí ideologové[zdroj?] sestavili podrobná pravidla, kdo, za jakých okolností a jakým způsobem má nebo smí pozdrav používat. Velmi časté však bylo pouhé vztyčení pravice, někdy jen ledabylé mávnutí rukou (zejména odpovídal-li nadřízený na pozdrav podřízených).[zdroj?]
Podle výkladu ze srpna 1938 se pozdravem „Heil Hitler!“ v Protektorátu zdravili pouze Němci mezi sebou. Pozdrav při vstupu do místnosti měl být považován za zdvořilostní a nebylo nutno na něj odpovídat.[5]
V protektorátu byl zejménakolaboranty užíván také český překlad ve formě„Vůdci zdar!“. PředsedaKuratoriaTeuner ukončoval své proslovy zvolánímVůdci a vlasti zdar.[6]
Na Slovensku byl pozdrav vztyčenou pravicí doplněn zvoláním „Na stráž!“.[7]
V protektorátu se brzy stalo jinotajem heslo„Tak vysoko skáče náš pes“. Rčení údajně vymyslel herecVlasta Burian.[chybí zdroj] Lidově se také může použít „takhle máme sněhu“.[8]
V německém prostředí byl pozdrav parodován např. tím, že se slovoheil (zdar), chápalo ve svém druhém významu, totiž jakoimperativ slovesaheilen – léčit (tj. vyléči Hitlera). Odpovídalo se tak na něj např.: je snad nemocný? jsem snad lékař? apod.
Nacistické použití tohoto původněřímského pozdravu (míněno vlastní gesto) jej zdiskreditovalo[9] a ve většině zemí je pozdrav zdviženou pravicí vnímán jako projev sympatií k nacismu čineonacismu. Proto je také ve většině zemí toto gesto zakázáno.[10]
Symbol v podobě hajlování byl po porážcenacistického režimu vedruhé světové válce v Československu, stejně jako v Německu a mnohých ostatních evropských zemích, zakázán a dnes může být jeho používání v Česku hodnoceno jako trestný čin podle § 403 či § 404trestního zákoníku, s trestní sazbou od šesti měsíců až do deseti let odnětí svobody.Neonacisté používají hajlování jakosymbol příslušnosti ke své ideologii.
_01.jpg)
