| NGC 6729 | |
|---|---|
 Reflexní mlhovina NGC 6729 na snímku z dalekohledu MPG o průměru 2,2 m naobservatoři La Silla v Chile. Autor:ESO. | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | reflexní mlhovina |
| Objevitel | Johann Friedrich Julius Schmidt[1] |
| Datum objevu | 1861[1] |
| Rektascenze | 19h 01m 55,4s[2] |
| Deklinace | -36°57′28″[2] |
| Souhvězdí | Jižní koruna (lat.CrA) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 9,5 |
| Úhlová velikost | 2,5' × 2,0'[2] |
| Vzdálenost | 420ly |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 6729 |
| Jiná označení | Caldwell 68 |
| (V) – měření provedena veviditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
NGC 6729 (také známá jakoCaldwell 68) jereflexní mlhovina v souhvězdí Jižní koruny. Objevil jiněmeckýastronomJohann Friedrich Julius Schmidt v roce 1861.
Na obloze leží na spojnici dvou hvězd 5. magnitudyγ CrA aε CrA, 1 stupeň západně od hvězdyγ CrA. Oblast oblohy mezi těmito dvěma hvězdami je silně zatemněná mezihvězdným prachem a vystupuje zde několik dalších jasných mlhovin, jako napříkladNGC 6726 aNGC 6727. Mlhovina NGC 6729 je v této skupině nejmenší podle svých rozměrů, ale je známější pro svůj zřetelně trojúhelníkový tvar s jasným hrotem, díky čemuž vypadá jakokometa. Mlhovina je svým tvarem a proměnným jasem podobná mlhoviněNGC 2261 (Hubbleova proměnná mlhovina). 0,5 stupně severozápadně od mlhoviny se nacházíkulová hvězdokupaNGC 6723.
Na snímku z observatoře La Silla vidíme NGC 6729 jako světlý vějíř uprostřed, jasná skvrna vpravo nahoře od ní jsou reflexní mlhovinyNGC 6726 aNGC 6727 a vpravo dole je reflexní mlhovinaIC 4812 obklopujícídvojhvězduHD 176269 aHD 176270. 1 stupeň směrem na jihovýchod se rozkládátemná mlhovina Bernes 157.
Jejídeklinace je jižní, a proto je zvláště dobře pozorovatelná najižní polokouli, kde je její pozorování značně jednodušší. Naseverní polokouli je viditelná nízko nad jižním obzorem pouze zestředozemních zeměpisných šířek, nebo i trochu severněji, zatímco v tropickém pásu je dobře pozorovatelná.[3] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.
Mlhovina unikla pozorováníJohna Herschela iJamese Dunlopa.Albert Marth tento objekt pozoroval spolu se sousedními objekty kolem roku 1861 a přidal ji do katalogu, který obsahoval 600 tehdy známých "mlhovin".Johann Friedrich Julius Schmidt zaznamenal, že její centrální hvězda je ve skutečnostiproměnnou hvězdou, která byla později zapsána do katalogu jakoR Coronae Australis. Kromě toho zpozoroval, že jas mlhoviny se zvětšuje a zmenšuje podle fáze její centrální hvězdy.[4]
NGC 6729 má vějířový tvar a rozšiřuje se od hvězdyR Coronae Australis na jihovýchod směrem k T CrA. Mlhovina vykazuje změny jasnosti i během jediného dne. R Coronae Australis je proměnná hvězda před vstupem nahlavní posloupnost (protohvězda) a nachází se v molekulárním mračnu, které je jednou z nejbližších hvězdotvorných oblastí odZemě.[1] R CrA je velmi mladá hvězdaspektrální třídy A, která mění svou jasnost mezi 10. a 13. magnitudou a najdeme ji v nejjasnějším vrcholu trojúhelníkové mlhoviny.[4] Oblast oblohy kolem této mlhoviny je silně zatemněná mezihvězdným prachem a je hlídána a studována kvůli přítomnosti zdrojůinfračerveného záření aHerbigových–Harových objektů, které nejsou znatelné veviditelném spektru a jsou důkazem nedávnéhovzniku hvězd. To bylo v roce 1984 potvrzeno objevem maléotevřené hvězdokupy složené z mladých hvězdných objektů, která se nachází nedaleko od R CrA a anglicky se nazývá Coronet Cluster.
Vzdálenost mlhoviny od Země je kolem 420 světelných let a nachází se tedy na vnitřním okrajiramene Orionu.[5]
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůNGC 6729 na italské Wikipedii aNGC 6729 na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuNGC 6729 na Wikimedia Commons| Objekty vCaldwellově katalogu | |
|---|---|
C1 •C2 •C3 •C4 •C5 •C6 •C7 •C8 •C9 •C10 •C11 •C12 •C13 •C14 •C15 •C16 •C17 •C18 •C19 •C20 •C21 •C22 •C23 •C24 •C25 •C26 •C27 •C28 •C29 •C30 •C31 •C32 •C33 •C34 •C35 •C36 •C37 •C38 •C39 •C40 •C41 •C42 •C43 •C44 •C45 •C46 •C47 •C48 •C49 •C50 •C51 •C52 •C53 •C54 •C55 •C56 •C57 •C58 •C59 •C60 •C61 •C62 •C63 •C64 •C65 •C66 •C67 •C68 •C69 •C70 •C71 •C72 •C73 •C74 •C75 •C76 •C77 •C78 •C79 •C80 •C81 •C82 •C83 •C84 •C85 •C86 •C87 •C88 •C 89 •C 90 •C 91 •C92 •C93 •C94 •C95 •C96 •C97 •C98 •C99 •C100 •C101 •C102 •C 103 •C 104 •C 105 •C106 •C107 •C108 •C109 | |