| NGC 2516 | |
|---|---|
 Otevřená hvězdokupa NGC 2516 zobrazená v programu Stellarium. Autor: Roberto Mura | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Objevitel | Nicolas-Louis de Lacaille[1] |
| Datum objevu | 1751[1] |
| Rektascenze | 07h 58m 04s[2] |
| Deklinace | -60°45′12″[2] |
| Souhvězdí | Lodní kýl (lat.Car) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 3,8[1] |
| Úhlová velikost | 29'[1] |
| Vzdálenost | 1 300ly[3][2] |
| Metalicita [Fe/H] | 0,05 |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 2516 |
| Jiná označení | OCl 776, Cr 172, Mel 82,[1]Caldwell 96 |
| (V) – měření provedena veviditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
NGC 2516 (také známá jakoCaldwell 96) je jasnáotevřená hvězdokupa v souhvězdí Lodního kýlu vzdálená přibližně 1 300světelných let. Objevil jifrancouzskýastronomabbéNicolas-Louis de Lacaille v roce 1751.[1]
Hvězdokupu NGC 2516 je možné snadno najít pouhým okem zhruba 3 stupně západně od jasné hvězdyε Carinae s magnitudou 1,86. Vypadá jako mlhavá skvrnka trojúhelníkového tvaru s jedním vrcholem mířícím ke hvězdě ε Carinae. Chvílemi jsou patrné dvě slabé hvězdy na jejím východním okraji.Triedr 10x50 ji částečně rozloží na jednotlivé hvězdy, ale hvězdy jsou tak zhuštěné, že i při velké snaze ji úplně rozložit zůstává její pozadí mlhavé. Malý dalekohled o průměru 100 mm ji zcela rozloží na desítky jednotlivých hvězd. Na severovýchodním okraji hvězdokupy je výrazná červená hvězda 5. magnitudy.
Kvůli její velké jižnídeklinaci není hvězdokupa vůbec pozorovatelná v mnoha obydlených oblastechseverní polokoule, jako jeEvropa a téměř celáseverní Amerika; v obydlených oblastechjižní polokoule je naopakcirkumpolární.[4] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze jižní polokoule je od prosince do května.
Polohu této hvězdokupy na obloze jako první zaznamenalNicolas-Louis de Lacaille 4. ledna 1752[3] během svého pobytu v Kapském Městě a zařadil ji do svého katalogu vydaného v roce 1755. Zařadil ji jako mlhovinný objekt a popsal ji jako těsnou skupinu 10 až 12 hvězd. Ve skutečnosti byla její mlhovinnost způsobena částečným rozložením na jednotlivé hvězdy, což v následujícím století potvrdilJohn Herschel, který ji popsal jako hustý objekt tvořený 200 až 250 hvězdami, bez zjasnění, uprostřed s jednou oranžovou hvězdou 8. magnitudy.[5]
NGC 2516 je velmi jasná hvězdokupa. Její vzdálenost se odhaduje kolem 400parseků (1 300světelných let)[6]a nachází se tedy uvnitřramena Orionu, nedaleko od velkéGumovy mlhoviny.
Hlavní část hvězdokupy se nachází v průměru 20 až 30', ale nejvzdálenější větev sahá až do vzdálenosti 1 stupně. Ovšem z dat získaných satelitemHipparcos bylo zjištěno, že nejjasnější hvězdy viditelné na severním okraji hvězdokupy, které z ní zjevně vybočují tímto směrem, nejsou jejími členy, ale nachází se od nás ve vzdálenosti kolem 53 světelných let, tedy mnohem blíže než samotná hvězdokupa.[5]
Hvězdokupa má zhruba stovku ověřených členů, z nichž někteří jsou hvězdníobři, několikoranžových obrů a jeden nepravidelněproměnnýčervený obr. Podobně jako centrumhvězdokupy Jesličky vykazuje NGC 2516 typické znaky jevu hmotové segregace, zatímco rozložení jejích složek je značně nepravidelné s několika tmavšími pásy o menšíhustotě. Některé její hvězdy vykazují z chemického pohledu zvláštní vlastnosti.
Stáří hvězdokupy se odhaduje na 60 milionů let a je jednou ze sedmi hvězdokup na obloze, které společně vykazují stejné stáří a pohyb prostorem, jako napříkladPlejády,IC 2602 (Jižní Plejády) aMelotte 20 (hvězdokupa Alfa Persei). Celková hmotnost hvězdokupy je 800 až 1 500hmotností Slunce a její nejhustější středová oblast má skutečný rozměr přibližně 9 světelných let. Hvězdokupa se nachází 52 světelných let jižně od rovinygalaktického disku, zhruba ve stejné vzdálenosti jako rozsáhláGumova mlhovina, starýpozůstatek supernovy, která je ovšem mnohem mladší než hvězdokupa. NGC 2516 údajně několikrát prošla oblastímolekulárního mračna v oblastisouhvězdí Plachet.[5]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuNGC 2516 na italské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuNGC 2516 na Wikimedia Commons| Objekty vCaldwellově katalogu | |
|---|---|
C1 •C2 •C3 •C4 •C5 •C6 •C7 •C8 •C9 •C10 •C11 •C12 •C13 •C14 •C15 •C16 •C17 •C18 •C19 •C20 •C21 •C22 •C23 •C24 •C25 •C26 •C27 •C28 •C29 •C30 •C31 •C32 •C33 •C34 •C35 •C36 •C37 •C38 •C39 •C40 •C41 •C42 •C43 •C44 •C45 •C46 •C47 •C48 •C49 •C50 •C51 •C52 •C53 •C54 •C55 •C56 •C57 •C58 •C59 •C60 •C61 •C62 •C63 •C64 •C65 •C66 •C67 •C68 •C69 •C70 •C71 •C72 •C73 •C74 •C75 •C76 •C77 •C78 •C79 •C80 •C81 •C82 •C83 •C84 •C85 •C86 •C87 •C88 •C 89 •C 90 •C 91 •C92 •C93 •C94 •C95 •C96 •C97 •C98 •C99 •C100 •C101 •C102 •C 103 •C 104 •C 105 •C106 •C107 •C108 •C109 | |
