| NGC 1981 | |
|---|---|
 NGC 1981 je skupinka rozptýlených jasných hvězd bez mlhoviny u horního (severního) okraje tohoto snímku mlhoviny v Orionu. Autor: David St. Louis | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | III2p[1] |
| Objevitel | John Herschel |
| Datum objevu | 4. ledna1827 |
| Rektascenze | 5h 35m 9s[2] |
| Deklinace | -4°25′54″[2] |
| Souhvězdí | Orion (lat.Ori) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 4,2[3][4] |
| Úhlová velikost | 28'[1] |
| Vzdálenost | 400 pc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Odhadované stáří | 5 milionů let[5] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 1981 |
| Collinderův katalog | Collinder 73 |
| Jiná označení | NGC 1981,[2]Cr 73,[6] OCL 525[2] |
| (V) – měření provedena veviditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
NGC 1981 je mladá a jasnáotevřená hvězdokupa v souhvězdí Orionu s magnitudou 4,2.[2] Od Země je vzdálená přibližně 1 240světelných let.[5]
NGC 1981 tvoří nejsevernější částasterismuOrionova meče a je viditelná i pouhým okem jako neostrá skvrna. Tvoří ji mladé modré hvězdy 6. až 8. magnitudy, z nichž nejjasnější tři tvoří oblouk na východní straně a ostatní méně jasné jsou rozmístěné na západní straně hvězdokupy. Na čisté tmavé obloze je možné hvězdokupu zcela rozložit na jednotlivé hvězdy i triedrem 10x50 a dalekohled o průměru 100 mm poskytne pěkný pohled i při základním zvětšení.
Hvězdokupa je součástíOrionova komplexumolekulárních mračen a její hvězdy částečně ozařují mlhovinuSh2-279 (její nejjasnější část jeNGC 1977), která leží méně než půl stupně jižně od hvězdokupy. 1° jižně se nachází výrazné mlhovinyMessier 43 amlhovina v Orionu a dalšího půl stupně na jih hvězdokupaNGC 1980. 3° severně od hvězdokupy leží výrazný asterismusOrionův pás (Cr 70) a 5° severovýchodně mlhovinaMessier 78.
Hvězdokupa je snadno pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země, protože leží velmi blízko nebeského rovníku. Není viditelná pouze v oblasti do několika stupňů jižně odseverního pólu. Je tedy jedno, z jaké zemské polokoule je sledována a o její výšce nad obzorem rozhoduje zejménadeklinace místa pozorování, ať už je na severní nebo jižní polokouli.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od listopadu do dubna.
Za objevitele této hvězdokupy bývá považovánJohn Herschel, který ji pozoroval 4. ledna 1827[8]pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 18,7 palce (475 mm), který patřil jeho otciWilliamovi. William však tuto hvězdokupu pravděpodobně pozoroval mnohem dříve při svém studiu dvojhvězd (23. října 1780), ale nezapsal ji do katalogu.[8] John ji zařadil do svého katalogumlhovin a hvězdokupGeneral Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 1184.[8]
NGC 1981 obsahuje několik desítek jasných mladých hvězd shromážděných ve vzdálenosti přibližně 380parseků (1 240 světelných let) od Země.[5] Patří doramene Orionu a je to jedna z nejvýznamnějších skupin v rámcihvězdné asociaceOrion OB1 (Orionova asociace), což je díky její blízkosti k Zemi jedna z nejvíce prozkoumanýchOB asociací.
Asociaci Orion OB1 je možné na základě vývoje a umístění rozdělit na čtyři hlavní podskupiny. Orion OB1a je se stářím 8 až 12 milionů let z těchto podskupin nejstarší, Orion OB1b leží ve směru Orionova pásu a má stáří 1,7 až 8 milionů let, zatímco Orion OB1c, kam patří i NGC 1981, tvoří Orionův meč. Orion OB1d je nakonec nejmladší podskupinou a je přímo svázána s blízkou mlhovinou v Orionu.[9]Z podskupiny Orion OB1c pocházejí známíhvězdní uprchlíciAE Aurigae aμ Columbae, které se vesmírem pohybují navzájem opačným směrem a které byly gravitačním působením z této podskupiny vyhnány.[10]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuNGC 1981 na italské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuNGC 1981 na Wikimedia Commons
