| Německá akademie věd Leopoldina | |
|---|---|
 Hlavní budova Leopoldiny vHalle | |
| Zakladatel | Johann Laurentius Bausch, Johann Michael Fehr,Georg Balthasar Metzger aGeorg Balthasar Wohlfahrt |
| Vznik | 1. ledna1652 |
| Právní forma | zapsaný spolek |
| Sídlo | Halle (Saale),Německo |
| Souřadnice | 51°29′14,83″ s. š.,11°57′48,22″ v. d. |
| Členové | 1 718 (2025) |
| Lídr | Gerald H. Haug (od 2020) |
| Oficiální web | www |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Německá akademie přírodních věd Leopoldina (Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina), krátceLeopoldina, je sdružení německých vědců, založené roku1652, od roku 1687 slatinským přívlastkem Leopoldina (podle císařeLeopolda I.) a od roku 2008 s názvem „Leopoldina – Národní akademie věd“ (Leopoldina – Nationale Akademie der Wissenschaften). Od roku 1878 sídlí vHalle a v roce 2013 měla 1472 členů, z toho více než čtvrtina jsou zahraniční vědci.
Akademii založili podle italského vzoru čtyři lékaři veSchweinfurtu jako soukromou společnostAcademia naturae curiosorum („Akademie zvědavých na přírodu“) pod předsednictvím městského lékaře J. L. Bausche. Dali si za úkol shromáždit a publikovat encyklopedický souhrn všech vědomostí o přírodě, od antiky po současnost, pokud mohou být užitečné lékařům. Jako první vyšla1661Ampelographia, kniha o vinné révě. Od roku 1670 vydávala ročenkuMiscellanea curiosa, věnovanou císaři Leopoldovi I., který jí roku 1687 udělil výsady „císařské akademie“: byla zbavenacenzury, její předseda i redaktor ročenky se stávali dvorními lékaři a dostávali šlechtický titul. Prostřednictvím ročenky komunikovala Leopoldina s podobnými společnostmi, zejména sKrálovskou společností vLondýně, a získala si i mezinárodní uznání.
Od roku1731 měla svoji knihovnu, ale „sídlila“ vždy v domově předsedy a dlouho se držela osvícenského pojetí vědy z konce18. století. Teprve roku1872 se přizpůsobila trendům moderní vědy, rozdělila se na sekce, dostalasenát, složený ze zástupců sekcí a dalších významných osobností a roku1878 dostala pevné sídlo v Halle. Od té doby však byli předsedy jen profesoři tamní univerzity, takže akademie dostala provinciální ráz. Od roku1924 se zavedla pravidelná měsíční zasedání, ale roku1933 přestala přijímat židovské členy a do roku1938 vyloučila 94 členů, včetněA. Einsteina. Devět z nich zahynulo vkoncentračních táborech. V poválečné době se Akademie scházela střídavě ve Schweinfurtu a v Halle, jenže od roku1961 už východoněmečtí vědci nemohli na západ cestovat. Vedení se však podařilo celoněmecký charakter uhájit a po roce1989 v plném rozsahu obnovit.
Od roku 2008 je Leopoldina Národní akademií věd, která má plnit hlavně tyto úkoly:
K tomu zejména:
V roce 2013 pracovaly komise pro tato témata:
Vedle titulu „čestného člena“, který Leopoldina uděluje od roku1922 omezenému počtu vědců, uděluje celou řadu cen a medailí v různých oborech. Vypisuje také stipendia pro mladé vědce a roku2000 založila „Mladou akademii“, která sdružuje 50 mladých vědců a podporuje zejména interdisciplinární bádání.Vydává časopisNova Acta Leopoldina, který publikuje výsledky její činnosti, a časopisActa Historica Leopoldina, věnovaný dějinám vědy a akademie. Roku 2011 ukončila vydávání přírodovědeckých spisůJ. W. Goetha ve 29 svazcích.
Hlavním orgánem je plenární zasedání, které navrhuje a volí nové členy. Počet aktivních členů (do 75 let) je omezen na 1000 a členství patří k nejvyšším vědeckým vyznamenáním v Německu. Každý člen patří do jedné ze čtyř sekcí a každá sekce si volí jednoho zástupce do senátu. Členy senátu jsou i další významné osobnosti vědy a veřejného života a senát volí na pětileté období členy předsednictva. Předsednictvo se schází jednou měsíčně, volí si předsedu (obvykle profesora z Halle) a rozhoduje o všech důležitých věcech akademie.
Obrázky, zvuky či videa k tématuNěmecká akademie věd Leopoldina na Wikimedia Commons
Encyklopedické hesloAkadémie vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích
