Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Národní obrození

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Národní obrození je období a proces formování novodobých (moderních) národů, obroda konkrétnínárodní (etnické)kultury probíhající převážně v18. a19. století. Impulsem byloosvícenství[pozn. 1] aVelká francouzská revoluce (1789–1799), důsledkem hospodářských změn (průmyslové revoluce) a rozpadufeudalismu v zemích jakoFrancie,Anglie i ekonomicky silnémNizozemsku.[1][2][3]

Osvícenci, vzdělaní příslušníci etnické komunity bezliterární tradice vmateřském (rodném) jazyce (zpravidla bez vlastníhonárodního státu a bez dominance vestátě, který obývají, ale jehož členové netvoří anišlechtu ani vládnoucí třídu) došli k závěru, že jsou etnickým společenstvím, národem, který je třeba „probudit“ (obrodit, znovuzrodit, osvítit atp.) s cílem dosáhnout všech atributů plně zformovaného národa.[3]

Národní obrození jsou charakteristická pro období formování moderníhonacionalismu, kdy se utvářely novodobé (moderní) národy. Obrozenci hleděli do minulosti na podle nich slavnější období (zlatý věk) vlastního národa a svojisoučasnost považovali za období úpadku (dobu temna, vizDoba temna). Snažili se proto o obrodu (oživení) národa a to zejména na poli kulturním nebo obnovením jazyka a později se k tomu často přidala i snaha opolitickou nezávislost (emancipaci, vizrevoluce v roce 1848 amyšlenka (idea)národních států). Např.Bělorusové,Češi,Estonci,Chorvati,Lužíčtí Srbové,Makedonci,Slováci,Slovinci,Srbové,Ukrajinci atd. si začali nárokovat jazykové, kulturní a politické osamostatňování. Oblíbenými tématy obdobíromantismu byla národníhistorie, zejménastředověká, a raná národníliteratura, zejménaepické básně. Tyto hrdinské eposy byly natolik oblíbené, že byly ifalšovány, což bylo později více či méně věrohodně dokázáno, vizOssian,spor o Rukopisy čiSlovo o pluku Igorově. K podpoře národní kultury byla rozvíjena národníhistoriografie a literatura a byly zakládányinstituce jakomuzea adivadla.[3][4]

Příklady národních obrození:

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. Osvícenství jeintelektuální (filozofický) směr,životnípostoj17.18. století, vycházející z nového filozofického myšlenkového proudu, protikladuempirismuracionalismu, učícího, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériempravdy jerozum,abstraktnímyšlení.

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůKansallinen herääminen na finské Wikipedii aNacionalni preporod na srbochorvatské Wikipedii.

  1. abSTUPŇÁNEK, Filip.Srovnání venkovské prózy Bjørnstjørne Bjørnsona a Karoliny Světlé [online]. Brno: Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity, 2021 [cit. 2023-06-18]. Vedoucíbakalářeské práce: doc. PhDr.Miluše Juříčková, CSc..Dostupné online. 
  2. CEJNAROVÁ, Andrea. Od 1. průmyslové revoluce ke 4..Technický týdeník. 2015-06-04.Dostupné online [cit. 2023-06-19]. 
  3. abcHROCH, Miroslav. Národy nejsou dílem náhody.www.hks.re [online].Hospodářská a kulturní studia Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity [cit. 2023-06-25].Dostupné online. 
  4. abDENČEVOVÁ, Ivana Chmel. Spor o Rukopisy? Protože tady žádné nebyly, tak jsme si je sami napsali, hodnotí historik.Český rozhlas Plus [online].Český rozhlas, 2023-01-16 [cit. 2023-06-25]. Jak to bylo doopravdy.Dostupné online. 
  5. MOJŽÍŠEK, Marek. Jak České národní obrození formovalo český národ.Český rozhlas Region [online].Český rozhlas, 2023-02-15 [cit. 2023-06-25].Dostupné online. 
  6. abcPILS, Jan.Ke kořenům československo-finských vztahů [online].Brno:Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2009 [cit. 2023-06-19]. Vedoucídiplomové práce: doc. PhDr.Radomír Vlček, CSc..Dostupné online. 
  7. TEREZA HIMMELOVÁ, Tereza Himmelová.Stručná historie východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví [online].Praha:Ústav obecné lingvistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2014 [cit. 2023-06-19]. Vedoucíbakalářské práce: Mgr.Lenka Fárová, Ph.D..Dostupné online. 
  8. ŘEHÁČEK, Karel. ČESKO-NĚMECKÉ SOUŽITÍ NA JIHOZÁPADĚ ČECH V LETECH 1880–1938.Historica - Sborník prací historických. 2002, čís. 31, s. 217–242.Dostupné online [cit. 2023-06-19].ISSN1803-9561. 
  9. abJAN ŠEVČÍK, Jan Ševčík.OKULTISMUS A POLITIKA [online]. Brno:Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity, 2019 [cit. 2023-06-19]. Vedoucídiplomové práce: Mgr.Pavel Dufek, Ph.D.Dostupné online. 
  10. Ritter - Gründer,Wörterbuch philosophischer Grundbegriffe. Sv. 8, sl. 44-48.
  11. ŘEHÁČEK, Karel.České školství v národnostně smíšených oblastech jihozápadu Čech v letech 1880–1945 [online].Hradec Králové:Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2018 [cit. 2023-06-22]. Vedoucídisertační práce: PhDr.Marie Bahenská, Ph.D.Dostupné online. 
  12. HOUDKOVÁ, Bronislava. Vlasteneckyvýchovná tendence v tzv. pražských prózách Karoliny Světlé.dk.upce.cz.Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, 2011. Vedoucíbakalářské práce PhDr. Ivo Říha, Ph.D..Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  13. Obrodenie národné.dai.fmph.uniba.sk [online].Fakulta matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě [cit. 2023-06-19].Dostupné online. 
  14. JUTIKKALA, Eino; PIRINEN, Kauko.Dějiny Finska [online]. Překlad Lenka FÁROVÁ. Nakladatelství Lidové noviny, 2001 [cit. 2023-06-25].Dostupné online.ISBN 80-7106-406-8. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Národní obrození
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Novověk
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Národní_obrození&oldid=24798303
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp