| Národní obec fašistická | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | NOF |
| Datum založení | 1926 |
| Datum rozpuštění | 1939 (sloučení sNárodním souručenstvím) |
| Předseda | Radola Gajda |
| Ideologie | fašismus antikomunismus antisemitismus panslavismus |
| Politická pozice | krajní pravice |
| Mládežnická org. | Junáci NOF |
| Polovojenská org. | Omladina |
| Stranické noviny | Fašistické listy Národní věstník |
| Slogan | Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem |
| Hymna | Hej, Slované |
| Barvy | černá |
| Volební výsledek | 2,04 % (NS RČS 1935) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Národní obec fašistická (NOF) bylačeskáfašistickápolitická strana, která působila v období1. republiky,2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.[1]
Národní obec fašistická byla založena v roce1926. V jejím čele stanul bývalý představitelČeskoslovenských legií v Rusku, účastníkbitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábuRadola Gajda[2], který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.
Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce1929 kandidovala jako součástLigy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).[3] Silnou pozici měla v jižních Čechách, na Strakonicku a v Pošumaví, kde Radola Gajda často pobýval.[4]
Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. To se projevovalo na jejím pohledu na zahraniční i tuzemskou politiku, genderové role a politický styl.[5] Požadovala silný národní stát založený nakorporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volběEdvarda Beneše prezidentem republiky a v doběMnichovské krize vystupovala za obranu republiky protinacistickému Německu.
V dobědruhé republiky se NOF stala 20. listopadu 1938 součástíStrany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.[6] Někdejší významný funkcionář NOFZdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce1942 zemřel vkoncentračním táboře.[7] V doběProtektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členůkolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce1943nacisty zakázána na popud ministraEmanuela Moravce.
Podruhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 19291 | 70 875 | 0,9 % | 3 mandáty |
| 1935 | 167 433 | 2,04 % | 6 mandátů |
1 NOF vytvořilo spolu s Radikální stranou – slovanskými socialisty (pozdějiNárodní liga, uskupení kolemJiřího Stříbrného) a několika dalšími malými uskupeními (Svaz nájemníků, Strana domkářů, malorolníků a hospodářských jednot, Družina válečných poškozenců, Jednota československého domova, Odborové sdružení hudebníků) volební koalici pod názvem „Liga proti vázaným kandidátním listinám“.
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| Čechy | 68 480 | ? | 1 mandát |
| Morava a Slezsko | 33 070 | ? | 0 mandátů |
| Slovensko | 26 461 | ? | 0 mandátů |
Obrázky, zvuky či videa k tématuNárodní obec fašistická na Wikimedia Commons