Nágáland je hornatý stát v severovýchodní částiIndie. Na západě sousedí se státemÁsám,Arunáčalpradéšem na severu,Myanmarem na východě aManipurem na jihu. Hlavní město jeKóhíma. Rozloha státu je 16 579 km².
Nágáland je pozoruhodnýnáboženským složením obyvatelstva: 90% obyvatel tvoříkřesťané, z nichž většina jsoubaptisté. Nágáland je tak nejkřesťanštějším spolkovým státem Indie. Khinduismu se v Nágálandu hlásí 7,7% obyvatel, kislámu 1,8% obyvatel a zbytek tvoříanimisté.Původními obyvateli v oblasti jsouNágové, kteří se dělí na 12 hlavních kmenů, hovořících vzájemně nesrozumitelnými jazyky ztibeto-barmské skupiny. Některé kmeny se dále dělí na teritoriální nebo rodové skupiny, které byly v minulosti často navzájem nepřátelské. Hlavní rozdělení nágských kmenů je následující:Jižní kmeny: Angamiové, Maové, Maramové, TanghulovéStřední kmeny: Aové, Lothové, RengmovéSeverovýchodní kmeny: Konjakové, Čangové, Phómové, Ymčungerové, Khiamňiunganové
Kultura severovýchodních kmenů je nejzachovalejší, protože jejich příslušníci byli nejpozději ovlivněni indickou společností a christianizací.Společnost nágských kmenů byla rodová a patrilineární. Chlapci a mladí muži trávili čas ve společných noclehárnách zvanýchmorung, což byla většinou největší stavba ve vesnici. Vmorungu se prováděly rituály, plánovaly válečné výpravy a byly v něm umístěny velké signalizačníbubny, dlabané z celého kmene stromu. U některých kmenů měly podobné noclehárny i neprovdané dívky.Nágové se hojně zdobili tetováním, u některých kmenů, zvláště Konjaků a Čangů si tetovali i obličeje. Důležitým rituálem byla iniciace a pohřeb. Tyto obřady, stejně jako svátky ročního cyklu, spojené s pěstováním plodin, doprovázely zvířecí oběti duchům a předkům. Obvyklou obětinou byl kohout nebo prase, ale největší vážnost získal hospodář, který obětoval gayala a jeho masem pohostil celou vesnici. Za takový projev štědrosti byl obětník odměněn tím, že si mohl průčelí domu vyzdobit ornamentální řezbou.Nágové jsou převážně rolníci, kteří na terasovitých políčkách pěstujíslzovku,rýži aproso. Menší význam má pastevectví (chovgayalů a prasat), lokálně též lov a rybolov. K lovu tradičně užívajíkuše s otrávenými šipkami. Vynikají řezbářským uměním. V minulosti prosluli jakolovci lebek, lebky však oddělovali také svým zemřelým. Nágové byli velmi bojovní a mezikmenové války spojené s lovem lebek u nich byly ukončeny až kolem roku 1965.