| Myślibórz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°55′29″ s. š.,14°51′59″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | Polsko Polsko |
| Vojvodství | Západopomořanské |
| Okres | Myślibórz |
| Gmina | Myślibórz |
  Myślibórz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,04 km² |
| Počet obyvatel | 11 328 (2017[1][2]) |
| Hustota zalidnění | 753,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Piotr Jerzy Sobolewski |
| Vznik | 7. století |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+48) 95 |
| PSČ | 74-300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Myślibórz (česky historickyMysliboř,[3]německySoldin,kašubskyŻôłdzëno) jeměsto v severozápadnímPolsku vZápadopomořanském vojvodství. Je okresním městemokresu Myślibórz ve stejnojmennégmině. Je sídlem prvníhokláštera Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství asvatyně Božího Milosrdenství.[4]
V minulosti se město stalo místem podpisu dvousmluv, a sice smlouvy z roku1309 meziBraniborským markrabstvím aŘádem německých rytířů a smlouvy z roku1466 mezi Braniborskýmkurfiřtstvím aPomořanským vévodstvím.
K 31. 12. 2017 zde žilo 11 328 obyvatel.[1][2]
.jpg)
Oficiální webové stránky města se zmiňují oosídlení na březích Myslibořského jezera předslovanským obyvatelstvem patřícím kLužické kultuře. Osídlení pochází údajně ze7. století a později, v10. a11. století, se z něho stala pevnostZápadních Slovanů.Piastovský knížeMěšek I. tuto oblast přičlenil koncem 10. století kPolskému knížectví.[5] Podle městských webových stránek se na území města původně nacházela rybářská osada zvanáSołtyń, ležící na obchodní cestě meziSlezskýmúdělným knížectvím aVelkopolským knížectvím směrem k deltěOdry. Od jména této osady pochází pozdější německý název městaSoldin.[5]
V roce1228 zdedominikáni založili ubytovnu pro putující členy řádu. Roku1238 získali zdejší pevnost od knížeteVladislava Odonice rytířiŘádu templářů, kteří ji v roce1261 prodaliAskánským markrabatům Janu I. aOtovi III. z Braniborského markrabství. Spolu s nedalekým Santockýmpurkrabstvím bylo toto původně polské území začleněno do teritoria braniborskéNové marky (polskyNowa Marchia).První písemná zmínka o městě Soldinu pochází z právní listiny z roku1270. Město se záhy stalo administrativním centrem oblasti a v roce1275 zde byl založen dominikánskýklášter. V první polovině14. století však Soldin prožíval kvůlimoru a politickým sporům Askánské dynastie, během nichž byl zničen zdejší hrad, úpadek.
Roku1373 byla Nová marka připojena kzemím Koruny české, jimž v té době vládliLucemburkové. V roce 1402 uzavřelVáclav IV. v Krakově dohodu s polským králemVladislavem II., podle níž mělo Polsko odkoupit a opětovně připojit Novou marku ke svému území. Oblast však byla nakonec prodána Řádu německých rytířů. Za polsko-křižáckých válek (1431–1435) bylo město v roce1433 zničenohusity.[5] V roce1455 prodal Řád německých rytířů Soldin Braniborskému markrabství, jemuž nyní vládliHohenzollernové, čímž získal peníze na další válku s Polskem (třináctiletá válka (1454–1466). KurfiřtFridrich II. Železný si roku1466 nechal formálně potvrditsvrchovanost Braniborů nad městem Dohodou ze Soldinu s Pomořanským vévodstvím. V roce1473 město krátce obsadilpomořanský kníže Boguslav X.[5]
V16. století převedl braniborskokostřínský markrabě Jan Hohenzollern (1513–1571) Novou marku naProtestantskou víru a přemístil státní správu ze Soldinu doKostřína. Dominikánský klášter byl zrušen. Zatřicetileté války byl Soldin značně poničen, když do něj během tažení proti dánskému králiKristiánu IV. vpadla císařská armáda, jíž velelAlbrecht z Valdštejna. Město se začalo vzpamatovávat až v18. století, kdy se za vládyBedřicha Velikého stalopruským posádkovým městem. Poté, co v roce1871 vznikloNěmecké císařství, stal se Soldin okresním městemzemského okresu v rámci pruské provincie Braniborsko.Průmyslová revoluce probíhající v Německu v19. století se ho v podstatě nedotkla,železnice sem dorazila až roku1888,elektrifikace v roce1898 a městský vodovod byl zprovozněn až v roce1912.
Na počátku2. světové války v roce1939 žilo v Soldinu 6284 obyvatel. Dne 31. ledna1945 se ho bez boje zmocnilaRudá armáda. Zčásti vylidněná oblast byla po skončení války v rámciPostupimské dohody předána Polsku. Přeživší německé obyvatelstvo bylonásilně vysídleno a město, přejmenované na Myślibórz, bylo postupně osídlováno Poláky. Stalo se okresním městem napřed veŠtětínském vojvodství (1945–1975), poté ve vojvodstvíhořovském (1975–1998) a nakonec, od 31. prosince 1998, vevojvodství Západopomořanském.
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůMyślibórz na anglické Wikipedii aMyślibórz na polské Wikipedii.
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Obrázky, zvuky či videa k tématuMyślibórz na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
