O muzikálových hercích platí, že musí být dobří činoherci, zpěváci i tanečníci zároveň. Muzikál může být celozpívaný, nebo se v něm střídají zpěv a mluvené slovo. Stejně tak může být muzikál celotančený (vznikla i představení, jež se více blížíbaletu) nebo v něm nemusí být balet obsažen vůbec.
Slovo muzikál pochází zkrácením anglického slovního spojenímusical comedy, které označovalo v 1. pol. 20. století revue s humoristickými a pěveckými čísly, jež mnohdy neměla souvislý děj.
Muzikál vznikl v USA z různorodých kořenů, z nichž významnou složkou bylyopereta, ale takésingspiel,revue (výše zmíněná musical comedy) apod.
Jako první muzikál vůbec je označovánaShow boat (českyLoď komediantů) z roku 1927 v New Yorku, přesněji na Brodwayi, jež kromě písní obsahuje i jednotící příběh herců putujících poMississippi a vyjadřuje se i k rasovým otázkám v americké společnosti. ÚspěchShow boat podnítil řadu dalších autorů k práci, takže od 30. let do současnosti vznikly stovky nejrůznějších hudebních produkcí.
Hudební výraz muzikálu byl postupně ovlivňovánjazzem, klasickou hudbou,rockem a modernípop music. Nejdůležitějším místem vývoje muzikálu bylanewyorskáBroadway a její divadla. Řada muzikálů byla později úspěšně zfilmována.
Většina celosvětově známých muzikálů měla premiéru naBroadwayi. V tzv. zlaté éře muzikálu (od 40. do 60. let 20. století) vznikla řada dodnes populárních děl. K jeho obrovskému rozmachu přispěli hudební géniové jakoGeorge Gershwin,Jerome Kern,Irving Berlin,Cole Porter aRichard Rodgers. Gershwinovo díloŽenuško má, buď hodná (1924) ještě relativně korespondovalo s úspěšnými operetami, ovšemLoď komediantů od Jeroma Kerna, napsaná o tři roky později, přinesla na Broadway novou kvalitu a stala se milníkem v historii muzikálu. Od 60. let se objevují konkurenceschopná díla rovněž v Londýně, první vlaštovkou bylOliver!Lionela Barta. Dnes je tvorba těchto dvou metropolí více méně vyrovnaná. Ojediněle vyprodukovala kvalitou a popularitou srovnatelná představení rovněž Francie a Německo. V Evropě převzaly americké muzikály vedoucí úlohu po druhé světové válce.
Hudební a divadelní vědci obvykle označují za jediný muzikál srovnatelný kvalitou se zahraniční muzikálovou produkcí filmový muzikálStarci na chmelu. Do roku 1989 však vznikla celá řada tzv.hudebních komedií, ve kterých se nejen zpívá, ale i tančí. Některé z nich se staly doslova kultem a jejich písně jsou dodnes velmi populární. Od 90. let byly v Česku více produkovány zahraniční i původní muzikály, jednalo se často o divácky úspěšná díla. Ta se však velmi liší svojí kvalitou. Především jsou jasně patrné velké rozdíly mezi původními muzikály, které vznikají na stálých divadelních scénách po celém Česku. V městských a oblastních divadlech bývají muzikálové produkce kvalitnější, většinou se obejdou bez mediální podpory a jsou do nich obvykle obsazováni stálí herci jednotlivých divadelních souborů. Na rozdíl od toho vznikla v Česku i řada čistě komerčních muzikálů, které sází na bohatou výpravu a obsazování známých tváří a rozsáhlou mediální kampaň, avšak jejich kvalita bývá často problematická. Mezi komerčně nejúspěšnější české muzikály patříDracula,Monte Cristo, Krysař, Johanka z Arku, Hamlet,Tři mušketýři,Kleopatra a ostatní.
Hoggard, Pavlína. Muzikál na prahu tisíciletí: mezi komercí a elitou – možnosti reformy muzikálového divadla v době (post-)moderní. Vyd. 1.Brno: Retypo, 2000. 167 s., [16] s. obr. příl.ISBN80-902925-0-X.
.jpg)
