Dobytí bylo podmíněno souběhem vzestupuislámu a hluboké krize v Sásánovské říši, krize politické, sociální, ekonomické i vojenské. Kdysi světová velmoc vyčerpala své lidské a materiální zdroje v desetiletích bojů protiByzantské říši. Porážka vbitvě u Ninive roku627 se stala bodem obratu i ve vnitropolitické situaci. KrálHusrav II. byl v roce 628 svržen a popraven. Jeho synKavád II. sice rychle podepsal mír s Byzantinci, ale krizi politickou se zastavit nepodařilo. Na trůně se vystřídalo deset vládců během čtyř let. Nakonec mezi různými frakcemi propuklaobčanská válka.
Sásánovská přilba
Toho využili Arabové a v roce633 na územíSásánovců poprvé zaútočili. Invaze vedená generálemChálid ibn al-Valídem ještě úspěšná nebyla. Druhá invaze začala v roce636 pod vedenímSad ibn Abi Wakkase. Jeho klíčové vítězství vbitvě u Al-Kadisijje vzalo Sásánovcům natrvalo kontrolu nad západemÍránu. Hranici mezi nově založenýmchalífátem, tzv. rašídovským, a starou říší vytvořilo pohoříZagros, přírodní překážka. Ta však nechránila napořád. Druhý chalífa,Umar ibn al-Chattáb, zahájil třetí invazi v roce642. Roku651 byla říše Sásánovců zcela dobyta, s překvapující snadností, a začleněna do chalífátu.
Vláda islámu nebyla dlouho pevná. Mnoho měst se bouřilo a obyvatelstvo nejednou i zabilo arabského guvernéra nebo zaútočilo na arabské posádky ve městě. Nakonec však byl politický odpor zlomen. Prosazování islámu bylo postupné, vyhlazování zoroastrismu však nemilosrdné. Jediný ústupek Arabové udělali v oblasti kulturní, když netlačili tolik na prosazeníarabštiny.Perština tak přežila a definuje íránskou kulturu dodnes.