Muslim Magomajev (ázerbájdžánsky:Müslüm Məhəmməd oğlu Maqomayev,rusky:Муслим Магометович Магомаев,17. srpna1942,Baku –25. října2008,Moskva) bylázerbájdžánský aruskýzpěvák populární hudby.
Magomajev se narodil vBaku v divadelní rodině, jeho praotcem byl ázerbájdžánský hudební skladatelMuslim Magomajev, jehož jméno nese ázerbájdžánská filharmonie. Jeho otecscénograf zemřel už v roce1945 na frontědruhé světové války. Magomajev vystudoval hudební školu přikonzervatoři v Baku – oborklavír a skladba a později absolvoval samotnou konzervatoř v oboru zpěv pod vedením Š. Mamedovové.
V té době ale už byl známý po celémSovětském svazu, když s výjimečným úspěchem vystoupil v roce1962 na závěrečném koncertu přehlídky ázerbájdžánského umění veSjezdovém paláci vMoskevském kremlu. V listopadu následujícího roku1963 vystoupil na svém prvním sólovém koncertu a stal se také sólistou Achundovova ázerbájdžánského divadla opery a baletu v Baku.
Jehooperní hvězda měla raketový vzestup – v letech1964 a1965 hostoval s úspěchem na scéněmilánskéLa Scaly, ale po návratu odmítl angažmá v moskevskémVelkém divadle. V letech1966 a1969 si získal ipařížské publikum v divadle Olympia. Dostal tam dokonce nabídku na roční angažmá, ale nedostal z Kremlu povolení k jejímu přijetí. Po návratu do Sovětského svazu nesměl půl roku vystupovat, než ho pozval tehdejší šéfKGBJurij Andropov k vystoupení na koncertu k výročí KGB.
Magomajev opustil operní scény a začal se věnovat populární hudbě aestrádním vystoupením. Říkal o tom:„Našel jsem tam svobodu. Tam se snažíš, aby dnes píseň zněla jinak než včera – to je velká radost!“[1] V roce1969 získal první cenu na festivalu populárních písní vSopotech a Zlatou desku vCannes.
V roce1973 byl oceněn titulemnárodní umělec Sovětského svazu. Magomajev zpíval před vyprodanými stadiony, pořádal zájezdní turné po celé zemi a opakovaně vystupoval vtelevizi.
V roce1980 zpíval některé z písní na slavnostním zahájení a zakončeníletních olympijských her v Moskvě včetně písně na rozloučenou s maskotem her Míšou (До свидания, Миша).
Mezi nejslavnější role, které Magomajev nastudoval, patřili Figaro vLazebníku sevillském, Scarpia vTosce, Mefisto veFaustovi nebo Oněgin vEvženu Oněginovi. Disponoval zvučnýmbarytonem, charismatickým vzhledem a slušným hereckým nadáním.
I když Magomajev i na koncertech zpíval operní árie, ruskéromansy nebo populární italské canzony, nastudoval také množství populárních písní.
Magomajev vystupoval také v několika filmech, např. ve filmuNizami,Zpívá Muslim Magomajev (Поет Муслим Магомаев) neboMoskva v notách (Москва в нотах), všude ale nikoli v roli, ale jako zpěvák Magomajev. Odmítl také roli Vronského ve filmu režiséra Alexandra Zarchiho podle románuAnna Kareninová.
Sám Magomajev složil nejméně dvacet písní a hudbu k několika filmům.
Jeho oblíbeným pěvcem byl italskýtenoristaMario Lanza, o kterém napsal i několik knih.
Podle diskografie na jeho osobních webových stránkách[2] vyšlo v minulosti nejméně 45dlouhohrajících desek a 15kompaktních disků.
I když některé jeho písně bývají označovány za jeho osobní vyznání – např.Melodie (Мелодия),Svatba (Свадьба) neboNechvátej (Не спеши) – sám odmítl nějakou takovou vybrat.
Manželkou Muslima Magomajeva byla zpěvačkaTamara Siňavská. Jeho zálibou bylo takémalování.
V roce1997 po něm a jeho manželce Ruská astronomická společnost pojmenovala dvěplanetky veSluneční soustavě.