Prvními obyvateli Mosambiku byliKřováci, později přišli do oblasti předci liduKhoisan. V rozmezí 1.–4. století byla země osídlena lidmiBantu, kteří přicházeli ze severu od řekyZambezi. Zabydleli se převážně na náhorních plošinách a podél pobřeží. Tito lidé byli zemědělci a dokázali zpracovávatželezo. Nakonec se oblast dostala pod vlivArabů.
Prvními Evropany, kteří vstoupili na území dnešního Mosambiku, byli v roce 1498Portugalci pod vedenímVasco da Gamy. Objevili zde arabské osady, které se táhly po celé délce pobřeží. Moc v zemi měl místní sultán. Podle sultána Muça Alebique dostal Mosambik (Moçambique) dokonce i své jméno. Část místních obyvatel přijalaislám.
První Portugalci přišli do Mosambiku kolem roku1500. V 30. letech 16. století podnikli Portugalci několik výprav do vnitrozemí za účelem najítzlato. Při těchto výpravách založili na řeceZambezi pevnostiSena a Tete a pokoušeli se ovládnout obchod se zlatem. Portugalci upevňovali a legitimizovali svoje pozice pomocí tzv. prazos (postoupení pozemku). V zemi začal kvést obchod s otroky. Během let 1500–1700 Portugalci obsadili většinu arabských osad na pobřeží. Jejich rozvoji však nepřispělo, když portugalská vláda začala investovat peníze především do kolonií v Indii a v Brazílii. Během 18. a 19. století obnovili Arabové svůj podmaněný obchod na pobřeží. Portugalci byli vytlačeni na jih země. Spousta portugalských prazos začala v polovině 19. století upadat, ale i přes to jich mnoho existovalo nadále.Francouzi aBritové se začali vměšovat do obchodu a politiky oblasti. Ve 20. století změnili Portugalci svoji politiku a proměnili Mosambik na velké soukromé společnosti, které byly financovány především Brity. Tak vznikla Mosambická společnost, Zambezijská společnost a Niassajská společnost. Byla vybudována železnice do sousedních britských kolonií.
Podruhé světové válce většina evropských zemí nechala své kolonie vyhlásit nezávislost. Jinak však to bylo s Portugalskem.António de Oliveira Salazar, ministerský předseda země, prohlásil portugalské kolonie za zámořské území Portugalska a znemožnil tak cestu kolonií za svobodou. V roce1962 vznikla v Mosambiku Fronta za osvobození MosambikuFRELIMO, která od roku 1964 začala bojovat proti portugalským kolonizátorům. Válka se rozšířila i do dalších portugalských kolonií –Angoly aGuineje-Bissau. FRELIMO bylo podporovánoČínou,Sovětským svazem aAlžírskem. Portugalci, ač měli vojenskou převahu, nebyli schopni FRELIMO porazit. Na konci 70. let ovládali povstalci většinu mosambického území. V roce1973 získal Mosambik autonomii; další rok (1974) proběhla v Portugalsku revoluce, kdy byl svržen autoritativní režim již zesnuléhoAntónia Salazara a země se vrátila k demokracii. Cesta k nezávislosti byla pro Mosambik otevřená. Mnoho Portugalců se vrátilo z Mosambiku do své rodné země (v Mosambiku v roce1973 žilo na 300 000 etnických Portugalců). V roce1975 byla vyhlášenaMosambická lidová republika.Komunistický blok, který celou dobu podporoval nezávislost Mosambiku, se dočkal dalšího člena. V Mosambiku byla zavedena vláda jedné strany a země se přihlásila k učenímarxismu.
V zemi začalo znárodňování průmyslu a přesídlování obyvatel. Původní bylo prohlášeno za zastaralé a nepřijatelné. FRELIMO potřebovalo třídní uspořádání obyvatelstva, protože v zemi žila spousta kmenů a jazykových skupin. Vláda si slibovala, že tak sjednotí zemi. Začala s kampaní, která diskreditovala kmenové náčelníky. FRELIMO však velice podcenilo jejich sílu.
Nespokojenost s vládou a nedůvěra v modernizaci zemi začaly zemi velice rychle rozdělovat. Situace se vyhrotila do té míry, až přerostla vobčanskou válku. Prvotním impulzem byla podpora protivládních povstalců v sousedníRhodesii, na kterou Rhodeská vláda odpověděla přímým útokem na mosambické území. Začala se formovat opozice proti marxistické vládě. V roce1977 vznikl Mosambický národní odpor (RENAMO). Oddíly byly tvořeny převážně lidmi, kteří po úspěchu marxistické vlády utekli ze země. FRELIMO se začalo rychle orientovat naSSSR a odklonilo se odČíny. Dokonce do Mosambiku poslala své vojákyCastrovaKuba. Naopak RENAMO vyhlásilo z počátku boj za demokracii. V průběhu války se Rhodeský režim zhroutil, ale podporu našlo RENAMO vJAR. RENAMO používalo klasický partyzánský boj. Cílem byla infrastruktura měst a silnic, ale útočila i na civilní obyvatelstvo. V roce1984 utržila RENAMO těžkou ránu, kdy po dohodě Nkomati skončilaJAR s podporou rebelů. Smlouva měla ukončit i válku, ale nestalo se tak. V roce1986 se zapojily do boje proti rebelům jednotky sousedníTanzanie a později iZimbabwe, ale ten rok zemřel při letecké havárii hlavní vůdce FRELIMO Samaro Machel. Vystřídal hoJoaquim Alberto Chissano. Tento vůdce se odklonil od socialismu a začal FRELIMO orientovat na západní demokratické země. Přesto Mosambik v podstatě přestal mezinárodně existovat. FRELIMO nebylo schopno rebely vytlačit z venkova a naopak rebelové nedokázali na delší dobu obsadit ani jedno z větších měst. Až kolaps východního bloku zakončený rozpadem SSSR a pád politikyapartheidu v JAR daly možnost mírovému řešení konfliktu. V roce1988 byla obnovena dohoda Nkomati. V roce 1990 byla vydána nová ústava a položeny základy demokracie. V roce1992 byla mírovou smlouvou zŘíma oficiálně ukončena válka mezi RENAMO a FRELIMO.
RENAMO se transformovalo na politickou stranu a v roce1994 se konaly první demokratické volby, které vyhrálo FRELIMO. Mosambik se v roce1995 stal členemCommonwealthu a je tak jediným členem, který není bývalou britskou kolonií. V roce1998 byly volby bojkotované stranou RENAMO. Byla zpochybněna demokratičnost voleb a v zemi vypukly nepokoje. Mezinárodní pozorovatelé označili volby za spravedlivé. V roce2004 se stal prezidentem kandidát strany FRELIMOArmando Guebuza.
Mosambická vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy v barvách zelené, černé a žluté, oddělené úzkými, bílými proužky (lemy) o poměru šířek pruhů 10:1:10:1:10. Na žerďové straně je červený klín dosahující do 4/9 délky vlajky, v němž je žlutá pěticípá hvězda, v ní bílá kniha a zcela v popředí zkřížené černé siluetymotyky a útočné puškyAK-47 (Kalašnikova).
Mosambický státní znak je tvořen knihou, puškou a motykou umístěných na vycházející červené slunce, stylizovanou mapu Mosambiku s oceánem, to vše přes žlutéozubené kolo. Nad kolem je rudá, pěticípá, zlatě lemovaná hvězda a obklopují ho stvol kukuřice a klas cukrové třtiny. Pod znakem je červená stuha s nápisem REPUBLICA DE MOÇAMBIQUE (českyMosambická republika).
Mosambik se nachází v jihovýchodní Africe, rozkládá se na ploše 801 590 km² a je tak 35. největší zemí světa (poPákistánu). Rozlohou je srovnatelný sTureckem.
Na severu sousedí sTanzanií, na severozápadě sMalawi aZambií, na západě seZimbabwe, na jihu seSvazijskem aJihoafrickou republikou a na východě sIndickým oceánem. Pobřeží je členité a oplývá skalnatými ostrohy, členitými útesy a písečnými plážemi sousedícími s pobřežními dunami. V oceánu se nacházísouostroví Bazaruto, souostroví Quirimbas, ostrovMosambik a ostrovy Angoche a Inhaca. Mosambik je rozdělen řekouZambezi na dvě topografické oblasti. Severně od řeky Zambezi se úzké pobřeží směrem do vnitrozemí mění v kopcovitou oblast s nízkými náhorními plošinami a dále na západ jsouvysočiny. Jižně od řeky Zambezi je pobřeží s písečnými plážemi a do vnitrozemí jsou širší nížiny.
Mosambik má tropické podnebí se dvěmaročními obdobími; vlhkým obdobím od října do března a suchým obdobím od dubna do září. Klimatické podmínky se různí v závislosti na nadmořské výšce. Srážky jsou výrazné zejména v pobřežní oblasti a směrem na sever a jih se mírní. Roční úhrn srážek se pohybuje od 500 do 900 mm v závislosti na oblasti. Průměrný roční úhrn srážek pro celou zemi je 590 mm. Pro vlhké období jsou běžnécyklóny. Průměrné teploty se v červenci pohybují v Maputu od 13 °C do 24 °C, zatímco v únoru od 22 °C do 31 °C.
Hora Murresse ačajové plantáže v severním Mosambiku
První vzájemné obchodní styky byly prováděny přes Portugalsko v období mezi první a druhou světovou válkou – do Československa se žádné zboží ani suroviny nedovážely, ČSR vyváželo do Mosambiku ocel, stavební a keramické výrobky, porcelán, chmel, slad, nožířské a krejčovské potřeby, skleněné zboží, zápalky, papírenské zboží, gumovou a koženou obuv, potřeby pro domácnost.
1950 Československý vývoz do Mosambiku činil 15 000 tis. USD.
Od roku 1965 působilo v Lusace (Zambie) obchodní oddělení, které vykonávalo činnost na úseku obchodně politickém a komerčně technickém i pro Mosambik.[4]
1966 Československý vývoz do Mosambiku činil 220 000 tis. USD.
10. října 1975 uznalo Československo Mosambickou lidovou republiku.
5. listopadu 1976 byly navázány diplomatické styky.
3. červenec 1978 byly v Maputu podepsány Dlouhodobá obchodní dohoda mezi ČSSR a Mosambikem a Dohoda o vědeckotechnické spolupráci.
9. října 1978 byl otevřen zastupitelský úřad Československa v Maputu.
duben 1979 – návštěva ministra zahraničních věcí ČSSR (B. Chňoupka) v Mosambiku na pozvání ministra zahraničních věcí Mosambiku Joaquima Alberta Chissana
Hlavní obchodní vztahy jsou s Portugalskem aJihoafrickou republikou. Vyváží se především zemědělské plodiny – 81 % lidí pracuje v zemědělství, přesto se ale musí dovážetpotraviny. Dováží se takéropa.HDP na obyvatele dosahoval v roce 2021 1 330 amerických dolarů. Mosambik zaznamenává dlouhodobě vysoké schodky státního rozpočtu kvůli vysokému zadlužování a aktuálně také z důvodu pandemie covidu-19. V roce 2020 schodek dosáhl 13,3 % HDP a v roce 2021 se očekávalo mírné zlepšení na 11,2 %. Zda se zvýší příjmy do státního rozpočtu v blízké budoucnosti zatím není jasné z důvodu bezpečnostní situace na severu země a chladného přístupu zahraničních investorů k zahájení projektů na výrobu zkapalněného plynu. Mosambik se nachází v dluhové krizi, která eskalovala v roce 2016 a 2017 a veřejný dluh zaznamenal výrazný nárůst. V roce 2020 dosáhl 91,3 % HDP a v roce 2021 se očekává jeho další nárůst na 105,1 % HDP. U obchodní bilance se v roce 2020 prohloubil její schodek na −2 295 mil. USD, a to z důvodu pandemie covidu-19, poklesu poptávky a světových cen (např. uhlí) i kvůli mírnému propadu ekonomiky. Schodek bilance služeb se naopak mírně zlepšil na −1 776 mil. USD. Mosambiku pomáháMMF aSvětová banka.
Obyvatelstvo se dělí do mnoha kmenů, mezi ty nejvýznamnější patříMakukové aTsongové, potom takéMalawijci,Šonové aMakondové. Většina obyvatelstva žije na venkově. Údajné snahy socialistických revolucionářů o zvýšenígramotnosti se nepodařily, dnes je gramotných jen 40 % Mosambičanů. 70 % obyvatel vyznáválidová náboženství (tj. domorodé africké kulty), katolíků je zde 20 %. Dále zde žijí protestanti (např. presbyteriáni) a muslimové. Úředním jazykem v Mosambiku jeportugalština.
Bertelsmann Stiftung.BTI 2010 — Mozambique Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
Bureau of African Affairs.Background Note: Mozambique [online]. U.S. Department of State, 2011-05-27 [cit. 2011-08-18].Dostupné online. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Mozambique [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-31. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Harare.Souhrnná teritoriální informace: Mosambik [online]. Businessinfo.cz, 2007-11-14 [cit. 2011-08-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
.svg)
.svg)
