Roste na územích s tropickým isubtropickým podnebím v suchých, písčitých a jalových půdách v místech s ročním úhrnemsrážek jen 250 mm a také ve vlhkých úrodných zeminách se srážkami až 3000 mm (Praha 460 mm). Snese inadmořskou výšku okolo 2000 m n. m. (Praha 190 m n. m.). Rychlost růstu a plodnost je úměrná kvalitě půdy, vláze a teplotě. Nesnáší trvalé zamokření, vyžaduje plné slunce, nevadíalkalita zeminy do 9 pH.[6][7][8]
Moringa olejodárná roste v přírodě ve tvarustromu s kmenem hnědé barvy o tloušťce až 30 cm do výšky maximálně 12 m, má visící větve a řidší neuspořádanoukorunou. Pro snazší pěstování ho lze seřezávat i na výšku pouhého 1 m, nové větve dobře obráží. Roste velice rychle, až 3 m za rok, kvete již ve dvou létech. Je v závislosti na místních podmínkáchopadavá nebostálezelená. Na počátcích kořenů máhlízy, které ji pomáhají překonávatsuchá období.
Výhony větví jsou dlouhé,listy jsou 2x až 3x zpeřené, u řapíku i řapíčků jsoužlaznaté. Střídavé listy bezpalistů bývají dlouhé až 60 cm, jejich primární i sekundární vřetena mají 8 až 12 dílů.Lístečky tvarů eliptického, obvejčitého nebo i podlouhlého mají bázi zaoblenou nebo klínovou a vrcholek oblý nebo vykrojený, bývá jich 6 až 11.
Souměrnéoboupohlavné krémově bílé (mladé) nebo nažloutlé (starší)květy s medovou vůni jsou velké asi 2 cm a bývají uspořádány v až 30 cm dlouhýchlatách. Květ má 5 drobných volnýchkališních lístků 7 až 14 mm velkých. Jedenkorunní plátek je výrazné větší a je napřímený vzhůru a ostatní čtyři menší, veliké 1 až 2 cm, směřují do stran.Tyčinky s nitkami dlouhými asi 8 mm přesahují ven z květu a jsou zkroucené. Pět jich nese oranžově zbarvenéprašníky a pět je bez prašníků (patyčinky). Svrchnísemeník má krátkou stopku. Hlavní období květu je od února do dubna a pak znovu v září, mezitím stromy vykvétají průběžně, kvetou a současně dozrávajíplody.
Plody se vyvíjejí asi 3 měsíce, začínají jako narůžovělá zkroucená trubice která se postupně prodlužuje do průměrné délky 20 cm (maximálně i přes 60 cm) a šířky 2,5 cm, dostává postupně barvu zelenou a ve zralosti hnědou. Jsou to pak podélně hluboce žebrovité mírně trojhrannétobolky tvarulusku. V nich je až 20 vysoce olejnatýchsemen, kulatých nebo trojhranných, velikých 1 až 1,5 cm s třemi tenkými křídly až 2,5 cm dlouhými.[6][7][9][10][11]
Moringa olejodárná je často popisována jako „víceúčelová“užitková rostlina, u které se dá všechno zužitkovat a v mnoha oblastech je důležitou součásti základní stravy. Pěstuje se tak, aby se její plodnost urychlila a sklizeň byla co nejjednodušší, seřezává se blízko nad zemí a tím, jak obrůstají větve, dostává tvarkeře.
Listy jsou důležitoupotravinou hlavně na indickém subkontinentu a v Africe. Získávají se jak z roztroušeně rostoucích, tak i naplantážích pěstovaných stromů a bývají k zakoupení na místníchtržištích. Jsou součásti pravidelné stravy, bývají jedené syrové ve forměsalátů i vařené v polévkách aomáčkách. V období nadbytku se i suší. V oblastech s dostatkem tepla a vody lze listy získávat z mladých stromků již za 2,5 měsíce po výsadbě, na 1 ha plantáže lze za rok vyprodukovat až 27 t čerstvých listů. Listy jsou zdrojem mnohaminerálů,vitamínů aproteinů, suší se, drtí na prášek a podávají jako výživnýdoplněk stravy dětem, sportovcům atd.Kultivary se zaměřením na množství listů se šlechtí převážně v Africe.
Zelené, ještě nezralé lusky, jsou zase velmi oblíbené zejména na indickém subkontinentu, kde za tím účelem pěstují šlechtěné rostliny, z kterých se mohou nezralé plody sklízet brzy po výsadbě. Připravují se obdobně jako zelené fazolové lusky, vyvážejí se dokonce i konzervované. Semena ze zralých plodů se praží a chutnají jako ořechy.
Zralá semena obsahují velké množstvíoleje (až 40 %) , který se po vylisování používá jednak prokulinářské účely akosmetiku, ale i v jemné mechanice, např. hodinářství. Olej prodávající se pod názvem „Behen“ je nevysychavý. Zbytky po vylisování (pokrutiny) se používají jakokrmivo nebohnojivo.
Prášek z rozdrcených semen nebo pokrutiny dokáže vyčistit kalnou vodu (0,2 g prášku pročistí 1 litr kalné vody). Ve vodě rozpustné proteiny ve funkcikoagulantu dokážou vyvločkovat (flokulovat) vodní zákal, který usedne na dno nádoby. V některých oblastech okoloNilu se takto voda před převařením tradičně upravuje.
Květy se konzumují vařené stejně jako listy.Kořeny mají palčivou chuť a používají se v omezeném množství jako náhražkakřenu (označuje se jako „horseradish tree“ či „sahijana“), obsahují nebezpečnýalkaloidspirochin. Z kůry stromu se získává hrubévlákno pro výrobu rohoží aprovazů. Větve jsou oblíbeným krmivem pro domácí zvířata, hlavněvelbloudy.
↑HASSLER, Markus.Catalogue of Life: Moringa oleifera [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2010-11-30].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
↑abc www.le.ac.uk.www.le.ac.uk [online]. [cit. 2010-09-08].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-05.
↑abc database.prota.org.www.prota4u.org [online]. [cit. 2010-09-08].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
↑ www.chmi.cz.www.chmi.cz [online]. [cit. 2010-09-08].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-15.
_at_Jayanti%2c_Duars%2c_West_Bengal_W_IMG_5249.jpg)
