| Mordechaj Gur מרדכי גור | |
|---|---|
 Mordechaj Gur | |
| 12. ministr zdravotnictví Izraele | |
| Ve funkci: 13. září1984 – 20. října1986 | |
| Předchůdce | Eli'ezer Šostak |
| Nástupce | Šošana Arbeli-Almozlino |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana práce,Ma'arach |
| Vojenská služba | |
| Přezdívka | Motta |
| Služba | Izrael |
| Složka | Hagana Izraelské obranné síly |
| Doba služby | 1946–1978 |
| Hodnost | Rav Aluf (generálporučík), náčelník Generálního štábu |
| Bitvy/války | válka za nezávislost sinajská válka šestidenní válka jomkipurská válka |
| Narození | 6. května1930 Jeruzalém,Britský mandát Palestina (dnesIzrael) |
| Úmrtí | 16. července1995 (65 let) Tel Aviv,Izrael |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Kiryat Shaul Military Cemetery |
| Kneset | 10.–13. |
| Sídlo | Jeruzalém |
| Alma mater | Harvardova univerzita Hebrejská univerzita v Jeruzalémě |
| Profese | politik,spisovatel adůstojník |
| Ocenění | medaile Za odvahu |
| Commons | Mordechai Gur |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Mordechaj „Motta“ Gur (hebrejskyמרדכי "מוטה" גור, 6. května1930,Jeruzalém –16. července1995,Tel Aviv) bylizraelskýgenerál apolitik. Téměř třicet let sloužil vizraelské armádě, kde se nakonec stal v letech 1974 až 1978náčelníkem Generálního štábu. V roce 1981 byl zvolen poslancem za levicovou stranuMa'arach a během své politické kariéry zastával mezi lety 1984 a 1986 postministra zdravotnictví vevládě Šimona Perese.
Narodil se vJeruzalémě ještě za dobbritské mandátní Palestiny. V mládí se stal členem elitních jednotekPalmach, náležících pod židovskou vojenskou organizaciHagana. Když byla Hagana po vzniku Izraele transformována v izraelskou armádu, bojoval v jejích řadách veválce za nezávislost.
V armádě strávil většinu své vojenské kariéry uvýsadkářské brigády, kde se jeho symbolem stal červený baret těchto jednotek. Během 50. let sloužil pod velenímAriela Šarona. V roce 1955 byl raněn během protiteroristické akce vChán Júnis vPásmu Gazy a tehdejší náčelník generálního štábuMoše Dajan mu udělil vyznamenání. O dva roky později se stal pobočníkem velitele brigády. Z této pozice odešel studovat naÉcole Militaire vPaříži.
Po návratu v roce 1961 byl jmenován velitelembrigády Golani a z této pozice velel protiteroristické operaci v Nukievu. V čele brigády působil do roku 1963 a během této doby se zasloužil o zvýšení prestiže výsadkářů, pozdvihl jejich morálku a pomohl jim vštípit ducha, díky kterému je brigáda stále proslavená. V roce 1965 byl jmenován šéfem operací v generálním štábu. Později také sloužil jako náčelník armádní velitelské školy.
V roce 1966 se stal velitelem 55. rezervní výsadkářské brigády, které velel běhemšestidenní války v roce 1967. Se svými jednotkami se zúčastnil obsazení Jeruzaléma a byl prvním, kdo se dostal kZápadní zdi a naChrámovou horu. Zvuková nahrávka jeho slov „Chrámová hora je v našich rukou“ se stala jedním ze symbolů šestidenní války.
Po válce byl povýšen do hodnostibrigádního generála a stal se vojenským velitelem vPásmu Gazy a na severuSinajského poloostrova. V roce 1969 byl povýšen nagenerálmajora a jmenován velitelemseverního vojenského okruhu. Na severu Izraele tehdy docházelo k útokům palestinských teroristů zOrganizace pro osvobození Palestiny proti izraelským osadám a městům. Gur velel několika protiútokům.
Od srpna 1972 do prosince 1973 sloužil jako vojenský atašé na izraelské ambasádě veWashingtonu. V lednu 1974 byl znovu jmenován do funkce velitele severního velitelství. Po odchoduDavida Elazara z postu náčelníka Generálního štábu kvůli kritice ze stranyAgranatovy komise, byl Gur jmenován jeho nástupcem, a stal se tak v pořadí desátým náčelníkem generálního štábu izraelské armády. Z této pozice byl odpovědný za naplánování a provedeníoperace Entebbe, která byla záchranou 102 izraelských rukojmí unesených doUgandy. Na této pozici sloužil až do roku 1978.
Po odchodu z armády se stal generálním ředitelem společnostiKur Mechanica. Vevolbách v roce 1981 byl zvolen poslancemKnesetu za stranuMa'arach. Svůj mandát obhájil i v následujícíchvolbách v roce 1984, po nichž byl jmenovánministrem zdravotnictví vprvní Peresově vládě. Kromě toho v Knesetu zasedal v zahraničním a branně-bezpečnostním podvýboru. V letech 1986 až 1988 pracoval v představenstvu stavebního podnikuSolel Bone. V dubnu 1988 byl jmenován ministrem bez portfeje. Tuto pozici si udržel do března 1990, kdy Ma'arach opustil vládní koalici.
V roce 1992 vyhrála volbyStrana práce (následovnice Ma'arachu) a Gur byl jmenován náměstkemministra obrany. Ze své funkce byl zodpovědný za přípravu izraelské ekonomiky pro případ války či krize.
V roce 1995 u něj byla diagnostikovánarakovina. Pod vlivem obrovských bolestí nakonec spáchalsebevraždu svou osobní zbraní.[1] Zemřel16. července1995 ve věku 65 let.
Po Mordechaji Gurovi je pojmenován vojenská základna naŠaronské planině.
Medaile Za odvahu – IzraelV tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMordechai Gur na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuMordechaj Gur na Wikimedia Commons| Ministři zdravotnictví Izraele | |
|---|---|
| |
Náčelníci Generálního štábu Izraelských obranných sil | |
|---|---|
| |
| Veliteléseverního velitelství | |
|---|---|
| |
