Moravští indiáni (anglickyMoravian tribes) byli ti členovékmenů původních amerických obyvatel,indiánů ze severovýchodní části dnešníchUSA –Delawarů (Lenapů),[1]Mohawků,Mohykánů – kteří byli ve druhé polovině18. stoletíevangelizováni protestantskou církvíMoravských bratří, misionářů navazujících na tradice staré českéJednoty bratrské. Tito indiáni se z lesů přesunuli do nových křesťanských vesnic a byla věnována péče jejich zcivilizování (v evropském duchu), s přihlédnutím k jejich zvykům. Misionáři kladli důraz na pokojné soužití a sblížení obou ras, rudé i bílé, snažili se zejména chránit pokřtěné indiány před útlakem a zabíjením ze strany bělošských, předevšímanglických kolonistů; ovšem i přes tyto ušlechtilé snahy byly jejich osady opakovaně likvidovány. Moravští indiáni se později (1791) přesunuli doHorní Kanady, kde nakonec zakotvili na samém jihu dnešní provincieOntario; i tam ovšem trpěli pronásledováním během americko-britských bojů.
V roce 1884 jich zbývalo ještě 275 lidí, později jejich počet vzrostl a v roce 1906, podle kanadské oficiální zprávy, dosahoval počtu 348 lidí. K roku 2011 žilo vrezervaci „Moravian 47“ 555 registrovaných moravských indiánů.
Kolem roku 1740 započala Moravská (Ochranovská) církev svoji misii v Novém světě, mezi domorodými obyvateliNové Anglie. Jejich misie byla velmi úspěšná pro nenásilnou formu. Indiáni různých kmenů se po přijetí křesťanství jednotně nazývali „moravští indiáni“. Jejich nepřátelé byli nejen bílí kolonisté zEvropy, kteří nelibě nesli snahy o emancipaci a zrovnoprávnění indiánů, ale také indiáni, kteří snahy misionářů odmítali.
První vesnicí, kde započali moravští bratří po svém řešit indiánskou otázku byla osada Shekomeko vestátě New York. Jednalo se o kmen Mohykánů a nazývala seMahican Indian village of Shekomeko in colonial New York. 27. října 1744 byli misionáři guvernérem upozorněni, aby „upustili od dalšího učení a opustili provincii“. Tak se stalo 15. prosince 1744, po procesu, kdy byli obviněni ze spolupráce s katolickýmijezuity aFrancií.
V letech 1746 až 1773 působili bratři mezi indiánskými kmeny vPensylvánii, vBethlehemu, veFriedenshüttenu a v Gnadenhüttenu (dnesLehighton), založeném roku 1746. I zde narazili na odpor bílých kolonistů, kteří útočili na vesnice moravských indiánů.
Roku 1773 se moravští indiáni kvůli problémům s kolonisty a na útěku před nepokojnými časyAmerické revoluce stěhují na středozápad, do oblasti kolem řeky Muskingum ve státěOhio. Zde byly založeny osady Gnadenhütten, Salem aSchoenbrunn. Problém způsobilo i vyhlášení nezávislosti a celáválka za nezávislost kolonií na Britském impériu. Některé kmeny musely opustit východní území a byly přemístěny dál na západ (především moravštíLenapové).
Mezi moravskými indiány se stal ústřední postavou duchovníDavid Zeisberger. Zde byly ale problémy mezi kolonisty a indiány také enormní a napětí eskalovalo až do vypuknutíindiánské války v roce 1781.
V roce 1782 se odehrál v osadě Gnadenhütten masakr, nazývaný také „Moravský masakr“. Vedoucí činitelé v moravské obci, David Zeisberger a John Heckewelder, byli zatčeni a vězněni Brity vDetroitu. Poté byli obviněni z informování Američanů veFort Pittu, ale nakonec je Britové pustili. V jejich nepřítomnosti však byl ráno 8. března spáchán masakr, při němž bylo pensylvánskou milicí pod vedením podplukovníka Davida Williamsona zavražděno askalpováno 28 mužů, 29 žen a 39 dětí.[2] Vesnice byla poté vypálena a vypáleny byly i ostatní moravské vesnice, opuštěné již předtím z důvodu zatčení jejich obyvatel.
Dnes je zřízen na původním místě, kde stála obec, vzpomínkový „Gnadenhutten Historical Park“. V parku se nalézá muzeum historických artefaktů, rekonstrukce jednoho domu (bednáře) a chata, je zde také památník obětem. Místo je uvedeno vNational Register of Historic Places, tj. má status kulturní památky.
Odehrál se v roce 1791 pod vedením Zeisbergera. Zde vznikla vesnice Fairfield (dnes Moraviantown) u řekyRetrenche. I zde byly problémy s kolonisty. Dnes se osada nazývá Moraviantown a leží v moravské rezervaci v regionuChatham-Kent.
V roce 1812 se zde 5. října odehrála v rámci tzv.druhé války za nezávislost bitva mezi Brity a Američany známá jakobitva u Temže či u Moraviantownu (Battle of the Thames). V ní se spojili domorodí indiáni s Brity proti americkým jednotkám.Americká armáda však indiány rozdrtila a jejich vůdce, náčelníkTecumseh, byl zabit. Později vznikla v této lokalitě indiánská rezervace Moravská 47.
Nachází se v oblasti Chatham–Kent v Kanadě a je rozdělena na několik nesouvislých oblastí a menších rezervací. Nejvíce moravských indiánů žije v rezervaciThe Chippewas of the Thames reserve on the Thames River. V dubnu roku 2004 tam žilo 524 obyvatel, z toho 163 přímo v rezervaci; k roku 2011 jejich počet mírně stoupl na asi 32 rodin, tj. celkem 555 registrovaných stálých obyvatel, z čehož 145 žije přímo v rezervaci nazývanéThe Munsee-Delaware Nation No. 1 Reserve.
Jedná se pravděpodobně o všechny současné žijící moravské indiány, sdružené do „Společenství Moravanů Temžského původního národa a původního národa Minsiů-Delawarů v jižním Ontariu“ (The communities of the Moravian of the Thames First Nation and the Munsee-Delaware First Nation in southern Ontario).[3]
